Význam přírodní zahrady do budoucna

20.08.2022

Ten titulek je trochu zavádějící, protože nejde o budoucnost, ale o přítomnost. Zkrátka přírodní zahrada je v současné době to, co má význam, ale to neznamená, že nebude mít význam i v budoucnu.

Co jsou to vlastně přírodní zahrady?

No, ten název také nedává moc smysl😊, protože přírodní jsou vlastně skoro všechny zahrady. Pokud je v zahradě aspoň nějaká kytka, zelenina či strom, lze jí již označit jako přírodní. Ale přírodními zahrady je myšlena spíše zahrada založená vysloveně na přírodě, na přirozenosti, na pěstování a péči bez chemie, zaměřená na kombinaci jedlých rostlin a rostlin podporujících biodiverzitu, vysazováním rostlin na tzv. patra apod.

Po období udržovaných čistě okrasných zahrad se v poslední době preferují zahrady tzv. přírodní, které mají za cíl se co nejvíce přiblížit přirozenému vzhledu a struktuře samotné přírody. Docela zapovězené jsou také chemické přípravky proti chorobám, škůdcům a samozřejmě nepřírodní hnojiva.

Přírodní zahrady mohou být kombinací jedlé (jak pro lidi, tak pro zvířata) výsadby, spolu s léčivými bylinami, kvetoucími trvalkami apod. Do takové zahrady patří i zelenina a klidně můžeme přidat i skleník či fóliovník, pokud chceme pěstovat i v zimě či experimentovat s pěstováním ze semen.

Přesnou specifikaci takové zahrady necháme na jiných, nám jde spíše o to podělit se o poznatky z praxe a poukázat na možnost vytvořit si přírodní prostředí, které je nejen prospěšné pro mě samotného, ale i pro okolí a všechno, co mě oklopuje, včetně živočichů.

Proč tedy přírodní zahrady?


Jde o to, že se již nyní a v dalších letech o to více tlak médií, firem a jejich marketingových sloganů a politických populismů zaměří právě na klimatické změny a s tím spojené emoce a návrhy řešení. Boj začíná a kdo bude více křičet zachraňme planetu, ten bude na vrcholu řetězce.

V médiích se bude nejspíše ještě více skloňovat význam výsadby zeleně, ať už stromů, tak keřů a rostlin všeobecně. Zadržování vody a šetření s tímto důležitým artiklem, zemědělství projde také určitou katarzí a o vodohospodářích, nebo třeba stavebních projektech developerů se budou vést dalekosáhlé diskuse. Biodiverzita výsadby rostlin a podpora opylovačů je také jedno velké téma, které bude hodně lidi zajímat.

Ale k čemu to všechno je? Je nutné se účastnit boje, nebo se spíše zaměřit sám na sebe. Má význam bojovat, nebo "jen" žít tady a teď a tvořit svůj vlastní jedinečný životní prostor podle toho, jak to já vnímám a nedávat pozornost tomu, co je špatně, ale spíše tomu, co já mohu změnit?

Strach z budoucnosti, strach ze změny nepřinese nic jiného než zase strach. Život se děje sám a není už na čase přestat hodnotit ostatní, a to, jak to kdo má, ale spíše sám žít v souladu s přírodou?

Jen jednoduše a prostě žít.

Změna nepřijde od strachu, ale od přijetí situace, jaká je a konání v přítomnosti podle toho, jak to zrovna přichází. Tvořit přirozená a přírodní místa, pěstovat vlastní zeleninu, ovoce a bylinky, podporovat zadržování vody půdopokryvnými rostlinami a tvořením tzv. pater, mulčovat, tvořit vlastní kompost, sázet stromy, keře a různorodou výsadbou podporovat biodiverzitu a opylovače, rozdělit se o výplody zahrady i s ostatními (zvířaty, lidmi), sbírat dešťovou vodu a spousty dalšího, co každému z nás dává smysl a baví ho? Ano, baví, protože radost z konání je důležitá.

A co tedy dělat?

Klidně nic. Je lepší nedělat nic než bojovat. Ale jedno z řešení může být třeba vlastní podpora přirozeného života bez tlaků zvenčí, bez strachování se o to, co přijde, protože nikdy stejně nevíme, co opravdu přijde, nechme se překvapit, žijme tady a teď a nechme život ať sám tvoří. Ve skutečnosti se vlastně nic hrozného neděje...

Jedna z možností je nechat zbytečného tlachání a zkrátka konat tak, jak to přichází. Zahrada není spása, ale je to samotný život v tom nejdetailnějším příkladu. Denně můžeme sledovat hmyz, jak jen je, jak koná z přirozenosti bez přemýšlení, řízen samotným principem života. Můžeme takto pozorovat hryzce, slimáky, ptáky, ježky, nebo třeba vašeho či sousedovic kocoura, jak jen je. Můžeme pozorovat některé rostliny, stromy, keře jak již ze samotného principu vlivem všech okolností - počasí, množstvím vláhy, umístněním, intenzitou slunce začínají zelenat, pak kvést, a nakonec plodit a jak na podzim shodí listy a v zimě se uloží do klidu.

Můžeme to všechno, ten skutečný život pozorovat na svých zahradách a uvědomit si, kdo jsme ve skutečnosti my sami.

Nejsme náhodou jen součástí toho všeho?

S láskou nejen k zahradám Terka a Tomáš