Andělika lékařská – Andělská bylinka s léčivou silou

Andělika lékařská (Archangelica officinalis, syn. Angelica archangelica) je mohutná léčivá bylina, která si svým impozantním vzhledem a silnými účinky vysloužila označení "andělská rostlina". Její jméno není náhodné – podle legendy byla darována lidstvu archandělem Michaelem jako ochrana proti moru, ale to je jen legenda. Pojďme si ji blíže představit.

Vzhled: Krása severních luk

Andělika je dvouletá až víceletá bylina z čeledi miříkovitých (Apiaceae). Dorůstá do výšky 1,5 až 2,5 metru, výjimečně i více. Už na první pohled zaujme svým silným dutým lodyžím, které jsou žlutozelené až načervenalé a mohutně rozvětvené.

Listy jsou velké, trojčetné až čtyřčetné, s pilovitými okraji a dlouhými řapíky. Celkově tvoří rostlina rozložitý trs. Květenství je typický okolík – složený z drobných zelenobílých až nažloutlých kvítků, které se objevují v druhém roce života (obvykle v červnu až srpnu). Po odkvětu a vysemenění rostlina často odumírá.

Význam a využití: Od léčitelství po kuchyni

Andělika byla v minulosti vysoce ceněna jako ochranná bylina. V lidovém léčitelství se využívá především:

• Kořen – má výraznou aromatickou vůni, hořce kořeněnou chuť a silné účinky na trávení.

• Nať a semena – užívají se méně často, ale také mají léčivé účinky.

Hlavní účinky anděliky:

• Podpora trávení a chuti k jídlu

• Uvolnění křečí trávicího traktu

• Pomoc při nadýmání, nechutenství, žaludečních potížích

• Podpora vykašlávání při kašli

Andělika je také složkou likérů (např. benediktinky či chartreuse), používá se v cukrařině (kandované stonky) a při výrobě parfémů.

Pěstování: Královna stinných záhonů

Andělice se nejlépe daří na vlhkých, humózních půdách s dostatkem živin. Miluje polostín až mírně slunné stanoviště. Vysévá se obvykle na podzim, první rok tvoří přízemní růžici listů, kvete až ve druhém roce. Po odkvětu často zahyne, ale snadno se vysemeňuje.

Závěr

Andělika lékařská je skutečná perla mezi bylinami – ať už svým vzhledem, léčivými vlastnostmi nebo historií. Je to rostlina, která si zaslouží naši pozornost nejen na zahradě, ale i v domácí lékárně. A možná i kousek respektu – vždyť podle tradice přišla opravdu "z nebe".

Tip na sběr anděliky

Kořen anděliky se sbírá na podzim prvního roku života rostliny (září–říjen), kdy je nejbohatší na účinné látky. Měl by být silný, aromatický a zdravý. Po vyrytí se důkladně omyje, rozkrájí na menší kousky a suší při teplotě do 35 °C ve stínu nebo v sušičce.

Nať a listy lze sbírat během prvního léta, ideálně těsně před květem. Semena (plody) se sklízí v době, kdy začínají hnědnout – většinou v srpnu až září druhého roku.

👉 Pozor: Při sběru v přírodě je třeba anděliku dobře poznat – snadno si ji lze splést s jedovatými příbuznými (bolehlav, krabilice). Pokud si nejste jistí, raději rostlinu nepoužívejte.