Bylinky v zahradě – vůně, které hladí duši

Jsou zahrady, které jsou krásné na pohled. A pak jsou zahrady, které jsou krásné i pro srdce – takové, které voní. Bylinky patří mezi ty nejvěrnější společníky našich zahrad. Nejen že léčí, ochucují jídlo a lákají opylovače, ale také proměňují obyčejný letní den v malý svátek.

Vůně, které si neseme v sobě

Levandule uklidňuje a svým modrofialovým závojem přináší do zahrady dotek jihu. Stačí ji jemně pohladit a vůně provoní ruce ještě dlouho.

Když se řekne levandule, většině z nás se vybaví voňavé fialové lány z Provence. Ale ve skutečnosti se v zahradách pěstují dva různé druhy, které se na první pohled podobají, přesto mají své odlišnosti – levandule lékařská a levandin.

Yzop lékařský (Hyssopus officinalis) – kořenitě vonící trvalka s modrými, růžovými nebo bílými květy. Ve středověku byl symbolem čistoty a ochrany. Včelám poskytuje bohatý nektar. S modrými klasy má pevný charakter – voní kořenitě a jeho květy září ve společnosti mateřídoušky či tymiánu.

Oregano (dobromysl obecná) – ať už ho znáte z kuchyně jako koření na pizzu, nebo z letních luk jako fialově kvetoucí bylinu, vždy si zachovává svou charakteristickou vůni. Dobromysl dostala jméno podle toho, že "přináší dobrou mysl" – její aroma působí povzbudivě, zahání únavu a zlepšuje náladu. V zahradě kvete bohatě a láká včely i motýly.  

Mateřídouška obecná (Thymus serpyllum) – nízká, poléhavá bylina vonící po teplých loukách. V lidové tradici chránila domov a přinášela radost. Výborná do čajů proti nachlazení. Mateřídouška je nižší, plazivá rostlina, zatímco tymián tvoří vyšší, keříčkovité rostliny

Máta peprná (Mentha × piperita) – osvěžující bylina, která má sílu probudit mysl a povzbudit tělo. V zahradě je nenáročná, ale ráda se rozrůstá – proto jí vymezte prostor. Osvěžuje, ať už roste divoce u plotu nebo v terakotovém květináči na terase.

Saturejka zahradní (Satureja hortensis) – jemně pálivá, kořenitá chuť ji předurčuje k ochucování luštěnin a masa. V zahradě voní po celém záhonu, zvlášť v horkém létě. Opylvači vám poděkují.

Tymián obecný (Thymus vulgaris) – král středomořských bylin. Oproti mateřídoušce je nepostradatelný v kuchyni. V minulosti byl symbolem odvahy.

Šanta kočičí (Nepeta cataria) – kořenitě vonící bylina, která je radostí pro kočky a jemnou ozdobou zahrady. Lidé ji využívali do čajů na uklidnění. Neplést si ji s Šanta zkřížená (Nepeta × faassenii): Je to hybridní druh, který vznikl křížením šanty kočičí a jiného druhu šanty, obvykle Nepeta nepetella. Má podobné vlastnosti jako šanta kočičí, ale některé aspekty se mohou mírně lišit, např. výška rostliny, tvar a velikost listů, nebo barva květů.

Řebříček obecný (Achillea millefolium) – jemná, krajková květenství v bílých nebo růžových odstínech. Vyšlechténé jsou i žluté varianty. Jméno nese po Achillovi, který ji podle legendy používal k hojení ran. Řebříček má něžnou krásu, ale v jeho listech a květech se skrývá síla léčitelky.

Šalvěj lékařská (Salvia officinalis) – "ten, kdo má šalvěj, nepotřebuje lékaře," říkali staří lidé. Stříbřité listy, kořenitá vůně a léčivé účinky dělají ze šalvěje opravdový poklad. Na vůni šalvěje musíte dozrát, jako třeba na chuť oliv.

Denivka (Hemerocallis) – není bylinou v pravém slova smyslu, ale je k jídlu, a patří do voňavých záhonů pro své nádherné květy a schopnost rozkvétat den za dnem po celé léto. Patří do voňavého záhonu pro svou barvu, eleganci a chuť květů i mladých listů.

A spousty dalších zase příště...

Vliv na psychiku

Vůně bylin umí zázraky – levandule uklidní mysl, máta povzbudí, tymián dodá odvahu, mateřídouška zahřeje srdce. Stačí pár kroků mezi voňavými záhony a hlava se vyčistí, dech se prohloubí, tělo zpomalí. Bylinky působí jako neviditelná zahradní terapie.

Radost z péče o voňavé záhony

Když pečujeme o zahrady našich klientů, které jsme i pomáhali tvořit, a kde jsou byliny promyšleně zakomponovány, užíváme si každý okamžik. Vůně, kterou rostliny uvolňují po tom, co je ostříháme – třeba pro podporu druhého kvetení – je opojná. I když odstraňujeme suché, poškozené či křížící se stonky, květiny nám dávají jasně najevo, kde jsou a jak se jim daří.

Je to zvláštní tanec – my do nich více zasahujeme, ony se brání a obnovují. A v tom procesu, kdy si navzájem vyměňujeme energii, nás léčivě objímá jejich vůně a síla. Někdy se zdá, že čím víc rostliny probouzíme k novému růstu, tím víc probouzíme i sami sebe.

Krása k řezu i k sušení

Byliny nejsou jen k jídlu – jejich květy a stonky lze vázat do voňavých kytic. Kombinace levandule, yzopu a řebříčku na stole vydrží dlouho a jemně provoní celý pokoj.
Když bylinky usušíme, uchováme si léto v pytlíčku – na čaj, do vonných směsí nebo do dekorací. Sušená šalvěj a mateřídouška voní i v zimě tak, že na chvíli zavřete oči a slyšíte včely.

Malé zázraky všedního dne

Bylinky v zahradě jsou víc než jen rostliny. Jsou to příběhy, vzpomínky, doteky dětství a vůně dovolené. Jsou mostem mezi člověkem a přírodou. Každý lístek, květ a stonek má svou roli – v kuchyni, v lékárničce i v duši.

A možná právě proto se bez nich žádná zahrada neobejde.

Bylinky v zahradě nejsou jen okrasou – jsou spojencem pro naše zdraví, pohodu a radost. Dávají nám vůni, krásu, lék i chuť. A čím víc s nimi žijeme, tím víc si uvědomujeme, že zahrada bez bylin by byla jako den bez slunce.

Levandule lékařská vs. levandin – jak je poznat

Když se řekne levandule, většině z nás se vybaví voňavé fialové lány z Provence. Ale ve skutečnosti se v zahradách pěstují dva různé druhy, které se na první pohled podobají, přesto mají své odlišnosti – levandule lékařská a levandin.

Levandule lékařská (Lavandula angustifolia)

• Původ: pochází z horských oblastí Středomoří.

• Vzhled: kompaktní, nižší keříky (obvykle 40–60 cm), užší listy, kratší květní stvoly.

• Květenství: klasy jsou jemnější, hustší a mají často modrofialovou až modrou barvu.

• Vůně: jemná, sladká, květinová, s méně výrazným kafrovým tónem.

• Využití: nejcennější pro aromaterapii, uklidňuje a pomáhá proti nespavosti. Olej má vyšší obsah linaloolu a linalylacetátu – působí relaxačně.

Levandin (Lavandula × intermedia)

• Původ: kříženec levandule lékařské a levandule širokolisté (L. latifolia).

• Vzhled: vyšší a robustnější (60–90 cm), šedozelené listy, dlouhé květní stvoly, často větvené.

• Květenství: řídké, často fialovější až purpurové, stvoly se mírně ohýbají.

• Vůně: silnější, intenzivnější, ale s výrazným kafrovým tónem.

• Využití: ideální pro vonné pytlíčky, dekorace a sušení – vůně je trvanlivější. V aromaterapii méně vhodný pro uklidnění, ale skvělý pro osvěžení a dezinfekci.

Jak je poznat na první pohled

• Výška a tvar: levandule lékařská tvoří nižší, kompaktní polštář, levandin je vyšší a rozvolněnější.

• Květní stvoly: lékařská má kratší, přímé stvoly s hustým květenstvím; levandin má stvoly delší, často větvené a mírně skloněné.

• Vůně: jemná, sladká (lékařská) vs. ostřejší, s kafrovým podtónem (levandin).

• Doba kvetení: levandin kvete zpravidla o 2–3 týdny později než levandule lékařská.

Obecně lze říct, že levandule je do jídla a levandin do kosmetiky, ale...

• Levandule lékařská (Lavandula angustifolia)

• • Má jemnou, sladkou květinovou vůni bez ostrého kafrového tónu.

  • Éterický olej obsahuje více linaloolu a linalylacetátu, které působí uklidňujícím a harmonizačním účinkem.

  • Díky jemné chuti a vůni je vhodná pro kulinářské využití – do pečení, sirupů, čajů, bylinkového cukru, zmrzliny apod.

  • V aromaterapii se používá pro relaxaci, podporu spánku a zmírnění stresu.




• Levandin (Lavandula × intermedia)

  • Kříženec, robustnější, s výraznější, ostřejší vůní a vyšším obsahem kafru.

  • Olej je intenzivnější, ale méně jemný – proto se v potravinářství používá málo.

  • Je ideální pro kosmetiku, mýdla, parfémy, vonné pytlíčky a úklidové prostředky, protože jeho aroma déle vydrží a je pronikavější.

  • Působí spíše povzbudivě než uklidňujícím způsobem.

Shrnutí pro praxi:

• Na talíř a do čaje → levandule lékařská.

• Do koupelny a do skříně → levandin.

A jaké jsou vaše zkušenosti...