Čím plnit vyvýšené záhony a proč?

02.11.2021

V tomto článku přinášíme detailní popis i s fotogalerií, čím správně plnit vyvýšené záhony a jaké funkce má každá z těchto přírodních vrstev. Nezapomínejme, že to, co do záhonů dáme na začátku, má vliv na celou funkčnost záhonů a pozdější úrodu. Volíme samozřejmě jen a pouze přírodní materiály bez chemického ošetření.

První vrstva, kterou klademe na dno záhonu je hlavně pro provzdušnění a postupný tlející proces, který má vliv na celkovou funkčnost vyvýšeného záhonu. Takže volíme hlavně dřevo, jak vysušené, tak může být i čerstvé. A to hlavně klády, pařezy, kůly, silné větve, zbytky ostříhaných stromů a suché dřevěné zbytky všeho druhu. Pak přidáváme menší a menší větvičky. Mohou být i se suchým jehličím či listím. Drobné větve jsou také výborných hnojivem, vytváří při hnilobném procesu teplo, neutralizují kyselost, obsahují vápník, hořčík, uhlík a další živiny.

Druhá vrstva, kterou jsme zvolili my, je suché listí, kterého má Tomáš díky práci hodně. Tím jsme nešetřili také a použili ve vrstvě okolo 20 až 25 cm po slehnutí. Suché lístí dodává tolik potřebný uhlík, zároveň tlející suché listí udržuje vlhkost, reguluje dusík v půdě a způsobuje kyselost půdy a tím vyrovnává ph.

Třetí vrstvou je sláma. Slámou také nešetříme a pokud máme možnost použijeme vrstvu okolo 25 cm. Sláma chrání půdu před nadměrným vysycháním, zmenšuje potřebu zavlažovat, vytváří lepší mikroklima pro půdní život a kořeny rostlin. Rozkládá se na humus (organická hmota), který obsahuje velké množství prospěšných organických látek, minerálů a dalších prvků, včetně tolik prospěšného uhlíku.

Čtvrtou vrstvou je zelená tráva. Tu jsme bohužel v době focení záhonů neměli k dispozici, takže na obrázcích není. Nemusí ve složení vyvýšených záhonů být vůbec, ale pokud chcete plně využít potenciál záhonů, tak bych ji doporučovala zařadit. Uvádí se alespoň 10 až 20 cm travní vrstvy.

Vrstva čerstvé zelené trávy má za následek  zvýšení dusíku v půdě a tvoří teplo. Záhony i po skladbě bez zelené trávy mají zvýšenou teplotu oproti běžným záhonům, ale zelená tráva a její hnilobný proces mohou teplotu záhonu zvednout o mnoho stupňů a hlavně na začátku sadby velice malých rostlinkám při růstu prospět. Někde se uvádí zvýšení teploty až o 7 až 10°C oproti venkovní teplotě. Přímo u hnilobného procesu trávy je to samozřejmě o desítkách stupňů teploty navíc.

Na vrstvu slámy nebo trávy, podle toho co máme k dispozici (nejlepší jsou obě varianty) můžeme ještě pocukrovat dřevěným popelem. Ten jsme využili z našich krbových kamen a použili mezi vrstvou slámy a kompostu.

Pátou vrstvou je již tolik očekávaný kompost. Volíme různé varianty podle našich možností, neboť může to být kombinace s koňským trusem, nebo s vyzrálými slečičinci či holubím trusem, také je vhodná varianta klasického vyzrálého kompost, který jsme si vytvořili sami z našich zbytků během let (listí, tráva, sláma, hlína, trus, zbytky od jídla, papír apod.) a tuto variantu jsme zvolili my. Kompost dodává do půdy samozřejmě potřebné živiny, mezi nimi i dusičnany a fosfor.

A šestá vrstva je klasická zemina. Tu buď umístníme přímo na kompost, nebo můžeme zapracovat s kompostem. My jsme zvolili variantu zapracování zeminy s kompostem. Tato vrstva spolu s vyzrálým kompostem by měla být nejvyšší - dohromady vysoká cca 40 cm (min. 1/3 celé výšky) a také podle toho, jak nám záhon slehl. Po týdnu ještě tuto kombinaci nebo samotnou zeminu doplníme, neboť záhony pracují a počítejte s tím, že vrstvy si postupně lehají.

A takto jsou tyto unikátní a výživově velice vydatné záhony připravené k sadbě. Složení a kombinace jednotlivých rostlin je na další samostatný článek, který přineseme příště. Právě kombinace rostlin, jejich umístění a hustota udělají při pěstování také hodně muziky:)