Důležité informace k vytváření přírodních zahrad

Shrnuli jsme do jednoho článku pár bodů, které se týkají přírodních zahrad a jsou podle nás důležité pro pochopení toho, proč preferujeme právě přírodní zahrady a proč si myslíme, že je to správná cesta nejen v době klimatických změn, ale i z hlediska vnímání současných zahrad a jejich funkce.

ZAHRADNIČENÍ

Není mnoho jiných aktivit, zdali vůbec, které by natolik pozitivně zasahovaly do takového množství oblastí našeho života jako zahradničení, a které mají měřitelný dopad na náš aktivní životní styl, psychickou pohodu a sociální interakce. Toto zjištění jen můžeme potvrdit z naší praxe.

A nejde jen o výmysl nadšených zahradníků, ale výsledky výzkumu RHS, (česky Královské zahradnické společnosti), podporující zahradničení a zahradnictví ve Velké Británii a v Evropě.

Současné zahradničení má ještě jednu velkou devízu, o které se tak často nemluví. Pokud tato část populace nadšených zahradníků a vlastníků zahrad změní úhel pohledu směrem k přírodnímu zahradničení a tím navazujícímu ekologickému chování ve svých zahradách, mohou svou činností pozitivně ovlivnit velkou část obyvatelstva, dokonce i s ohledem na zmírnění klimatických dopadů u sebe na zahradě i ve svém okolí.

BEZ CHEMIE

Současný problém? Chemizace. A nejde jen o postřiky na polích. Používáme chemické látky skoro všude. Začněme tím, že přestaneme používat chemii. Přírodní zahrady jsou bez chemie, bez průmyslových hnojiv, bez pytlových zahradnických substrátů, bez umělých postřiků.

Na druhou stranu s vlastním kompostem, přírodními jíchami, dřevěným uhlím a mulčováním. A třeba i s jedlými keři a listnatými stromy, trvalkovou výsadbou, půdopokryvnými rostlinami, trávníkem střiženým na různou výšku, sběrem dešťové vody, a hlavně v klidu.

PROPOJOVÁNÍ MÍST

Zabíráme prostor pro přírodu a likvidujeme místa přirozených biotopů. Místa, která nemají šanci se propojit, a uvědomme si, že jednotlivé biotopy potřebují být propojené, aby mohli správně fungovat a mít pozitivní vliv na celé naše území (a nejen to).

Začněme tím, že nebudeme zabírat prostor přírodě, tedy budeme propojovat jednotlivá místa. Mysleme nad tím i při územním rozhodování a při tvorbě parků a veřejné zeleně. V rámci zahradníka amatéra začněme na své zahradě a mysleme na volný průchod zvířat skrz naši zahradu. Přemýšlejme s ohledem na celek, nejen sami na sebe, tím prospějeme nejvíce nakonec jen sami sobě.

HMYZ NA ZAHRADĚ

Lidstvo je vysoce závislé na hmyzu, především díky jeho obrovskému přínosu k reprodukci rostlin, tím pádem i k produkci zemědělských plodin a stabilitě ekosystémů. Asi 75 % rostlin je ve své reprodukci závislých na opylovačích.

Podporovat hmyz lze i v zahradách, a dokonce je to cílem přírodních zahrad. A nejen to, hmyz v potravním řetězci hraje také velmi významnou roli a tím pádem i v jednotlivých ekosystémech, a tím pádem se vracíme opět k nám lidem. Mysleme na to, že hmyz není náš nepřítel a otravný společník, ale někdo velice důležitý a hodný obdivu a podpory. Učme se s hmyzem žít, protože to je možná to, co už jsme nakonec i zapomněli.

RŮZNORODOST

Biodiverzita je jednoduše řečeno biologická různorodost na planetě. Jde o soubor všech možných druhů rostlin, živočichů, hub, bakterií. Každý druh má v přírodě svou roli a funguje provázaně v určitých společenstvích - ekosystémech. Ekosystémy zabezpečují, že vše funguje tak, jak má. Se ztrátou biodiverzity ohrožujeme hlavně sami sebe.

Podporujme proto biodiverzitu. A jak?

Nižší používání pesticidů a umělých hnojiv je klíčové pro zachování biodiverzity. Principy ekologického zemědělství mohou sloužit jako dobrý příklad. Výsadba s podporou hmyzu, protože hmyz má významný podíl na biodiverzitě. Tvorba přírodních zahrad s podporou ptáků, ježků, hadů, ještěrek, všech zvířat a rostlin, které se na daném místě vyskytují.

Městský i venkovský rozvoj by měl zohledňovat hlavně potřeby přírody v daném místě, a my můžeme začít tím, že si to uvědomíme a pokud se nás někdo zeptá, svůj názor řekneme. Tohle je o celkové změně myšlení a poté až o změně plánování a konání těch, kteří o tom rozhodují, včetně investorů.

Neřešme ostatní, začněme u sebe.

VRSTVENÍ V ZAHRADĚ

Už není pochyb o tom, že klimatická změna se děje a nyní se bude každý rok více či méně ukazovat ve svých konáních. Ať už se bude jednat o přívalové či silné nárazové větry, po dlouhodobější sucha a horká delší období. No a my můžeme takovou změnu využít proto, abychom začali svou zahradu upravovat tak, aby těmto změnám nejen lépe odolávala, ale aby nám také nabídla přívětivější podmínky k pobytu na naší zahradě a zároveň podpořila i své okolí.

Existuje jednoduchá pomůcka proto, jak vytvořit přírodní zahradu, která je samostatný funkční celek? Vrstvení má velký efekt nejen viditelný a pociťovaný při pobytu na takové zahradě, ale zároveň je i takový prostor přívětivý ke všemu živému.

Vytvořili jsme jednoduchou pomůcku - pyramidu. Je to vlastně základ tvorby přírodní zahrady. Přírodní zahrada je bez chemie, umělých hnojiv a pesticidů. Důležitá je, ale také struktura zahrady a její jednotlivé vrstvy. Vrstvěme a bude to na zahradě vidět.

VODA

O zadržování dešťové vody bylo již mnoho napsáno a určitě na to myslete i při tvorbě zahrady. A to nejen výsadbou půdopokryvných rostlin, ale sběrem dešťové vody nejen do nádob. Pokud máme možnost, tvořme přírodní jezírka. Takové jezírko v zahradě má pozitivní vliv nejen na klima daného místa, ale viditelně zvyšuje biodiverzitu od rostlin přes hmyz, ptáky až po další zvířata.

Zároveň jednoduché okapy na každou střechu, a i sebemenší plocha (zastřešení rajčat, skleník, zahradní domek, dílna) má svůj význam, a odvod měkké dešťové vody rovnou do sudů, nebo nádrží s přepadem vám ušetří nejen pitnou vodu pro zalévání, ale dešťovou vodu mají rostliny raději.

Zároveň vytváření vodních drenážních výsadeb u přepadu má svůj nezaměnitelný význam pro zvýšení biodiverzity. Jsou rostliny, které jsou přímo vhodné pro tyto mokrá i suchá místa zároveň.

Vodní prvek na zahradu zkrátka patří. Má mnoho funkcí a jedna z nich je i možnost dát zvířátkům zahrady pít. Ať už to jsou ptáčci, ježci, hlodavci, hmyz a jiná havěť.

Pokud nemáme možnost jezírka, či vodního přepadu (drenáže) stačí starý talíř, keramická miska, nebo moderní vany. Fantazii se meze nekladou. Taková pítka na nás nekladou žádné větší nároky, jen nalít vodu, možná přidat pár kamenů dovnitř, aby měli menší zvířata kde usednout a pak občas (v létě častěji) vodu vyměnit. Zkrátka voda do zahrady patří.

A když vyberete to správné místo ve stínu, nejlépe mezi rostlinami v klidnější části zahrady, pak už můžete jen pozorovat, jak se nejen ptáci chodí koupat a pít.

DŘEVO

Pokud chcete dodat místu teplo, srdečnost a útulnost vězte, že nejen to dřevo umí. Dřevo dává zahradě nejen teplo a barvu, ale i přírodní ráz, vůni a energii, kterou jiný materiál zkrátka nedodá. A co je důležité, je to obnovitelný materiál, který stárne a právě to stárnutí dřeva dodává přírodní zahradě život.

Ať už zvolíte dřevěné pergoly s pnoucími rostlinami, vyvýšené záhony či pergolu na ostružiny, nebo pergoly na vinou révu, treláže z lísky místo plotu, nebo vrbové týpí pro děti, či dřevěnou lavici, celou terasu či jen pár nášlapů. Dokonce záhon s pařezy či umně loženými kládami dokáže zahradu oživit a dodat jí kouzelný prvek. I malý hmyzí domeček ze dřeva udělá tu jedinečnou atmosféru.

Ale samozřejmě to není jen o vzhledu a energii, ale je to také o tom, že dřevo pracuje, dřevo postupně tleje a mění svou strukturu a toto tlení a stárnutí do přírodní zahrady zkrátka patří. Nejen pro tu specifickou atmosféru, ale i pro bakterie, okolní hmyz, ptáky a další zvířata.

KOMBINOVÁNÍ

Nebojme se kombinovat různé druhy zeleniny vedle sebe spolu s květinami a bylinkami, neboť právě různorodá kombinace rostlin naši zahradu nejen oživí, ale hlavně se různé rostliny mohou pozitivně ovlivňovat, vzájemně si pomáhat a obohacovat se.

Můžeme na záhony brambor přidat česnek, ale i mátu, a okolo záhonu vysadit aksamitník, měsíček, ale třeba i rozmarýn a tymián. No a k rajčatům nebo přímo mezi ně, vysadíme také česnek, a třeba i cibuli, či lichořeřišnici. Velice vzájemně prospěšná je i kombinace rajčat a zelí.

A to nemluvíme o kombinaci rostlin do stínu či na přímé slunce a bez živin. Kombinování těch správných rostlin na správné místo a spolu se správnými "spoludruhy" dokáže nemalé zázraky. Když tyto kombinace fungují, tak prosperuje celá zahrada a vy máte o to méně práce a starostí jak s jejich vitalitou, růstem, tak se škůdci.

Právě dobře zvolené vzájemně se podporující rostliny mohou plísně, houby, ale i škůdce od rostlin ochránit, nebo minimálně zvýšit obranyschopnost plodin. A to je ten důvod, proč se kombinování vyplatí.

KOMPOSTOVANÍ

Kompostování je jednou z hlavních a nejdůležitějších činností v přírodní zahradě (samozřejmě také v permakulturní i moderní nejen ekologické zahradě). Protože pokud chceme mít kvalitní, zdravé jídlo plné chutí, vitamínů, minerálů a stopových prvků, tak bez kompostování toho těžko dosáhneme. A to nemluvíme o péči o půdu, která je nedílou součástí dobrého zahradníka.

Kompostování je činnost, která k zahradě a zahradničení neodmyslitelně patří a může ušetřit mnohé náklady a zároveň udělat vaši zahradu nabitou živinami a vším, co zdravá zahrada potřebuje.

Kompostovaná zahrada nejen, že je zdravá, ale také lépe zadržuje vodu, daří se v ní rostlinám, stromům i zvířatům bez umělých hnojiv a postřiků. Půda, která je obhospořádávána kompostem zvyšuje svou kvalitu a hodnotu každým dnem.

Nejen, že víte, co do vlastního kompostu dáváte, ale také většinou dáváte jen to, co je z vaší zahrady, domácnosti či okolí a to je pro váš kompost to nejlepší. Takže pokud chcete udržovat a vyživovat svou zahradu přírodně, kvalitně a v souladu s ekologií a selským rozumem, není nad vlastní kompostování. Nelze vypsat v jednom článku všechny výhody kompostování, ale vězte, že kompost je "nejvyšší hodnota" zahrady.

ZÁVĚREM

Asi by nás napadlo ještě mnoho bodů k přírodním zahradám, ale pokud jen tyto body zakomponujeme do své současné zahrady, do svého vnímání zahrady jako celku, uvidíme ty obrovské změny a to již v prvním roce našeho konání. A každým dalším rokem si budeme pobyt na naší zahradě více užívat, pozorovat, propojovat a vnímat...