Existuje zahrada vhodná pro alergiky?

Alergie se staly nedílnou součástí více jak čtyřiceti procent z nás, včetně dětí, a proto se téma alergií stalo již i součástí zahrad a zahradních architektů. Ať už je to alergie na trávu, kvetoucí rostliny (pyly), či vonné silice. Můžeme se setkat i s alergií na prach, písek, či jiný přírodní materiál. A to nemluvíme o včelím či vosím bodnutí. V současné době nemají alergie hranice, a proto je možná na čase spojit vědecké poznatky s praxí a zkusit vytvořit zahradu vhodnou právě pro alergika.

Je vůbec možné chránit se, či zabránit alergiím v zahradě?

Ve skutečnosti to možné není. Je tu možnost eliminovat projevy a pomocí struktury a výsadby zahrady alergické reakce zmírnit.

Alergie je stručně řečeno přehnaná reakce imunitního systému organismu při styku s dráždivou látkou - alergenem. Tyto alergeny u osob s větší citlivostí vyvolávají obranné reakce, zatímco zdravému člověku neškodí. Při alergické reakci organismus reaguje vyplavením zvýšeného množství histaminu, který je zodpovědný za alergické reakce.

V tomto článku se nebudeme zabývat příčinami a léčením alergií, to není v kompetenci zahradníka, ale zkusíme se na zahradu podívat jako na místo, které může vytvořit co nejbezpečnější a nejpříjemnější prostor právě pro alergiky.

Každý jsme jiny a jedinečný, a tak i náš organismus reaguje jedinečně na dané podněty. Některý alergik nevydrží ani vteřinu vedle rozkvetlé břízy, nebo šeříku a s jiným to ani nehne, a naopak jeho podráždění způsobí okrasná tráva či rozkvetlá luční louka. A proto jak jedinečné projevy mají jednotlivé alergie, tak jedinečná bude výsadba a vzhled dané zahrady.

To znamená, že začněte tím, že budete znát své limity a omezení. Že si vypíšete, co přesně vám vadí, v jakém období roku jsou vaše projevy alergií nejsilnější a tyto alergické reakce vyvolávající rostliny, materiály, ale i hmyz či jiné spouštěče, a ty pak budete ve své zahradě eliminovat na nulu. Ano, rostliny a materiály to není těžké (samozřejmě mimo okolí, které neovlivním), ale hmyz či zvířata? No, ano jsou rostliny, které třeba opylovače, na které můžete být alergický nezajímají, i to lze v zahradě částečně omezit vhodnou výsadbou.

Vybírejte výsadbu zahrady pečlivě. Zamyslete se nad osázením zahrady s ohledem na svá omezení. Vy a váš lékař víte nejlépe, které rostliny vám vadí a které ne. My můžeme přinést jen pár rad a informací, které rostliny všeobecně nejčastěji vadí alergikům, ale rozhodnutí je vás samotných podle typu vaší alergie a vašich zkušeností.

• Vyvarujte se všech rostlin, které vytvářejí hodně pylu, anebo těm, které ke svému opylování využívají vítr (jsou to například levandule, lilie, kapradiny a okrasné traviny, ze stromů jsou to například jehličnany jako smrk, borovice, z listnáčů pak dub, buk, ořešák jírovec, bříza a například i platan)
• Volte raději květiny, které nemají pyl vůbec, nebo je těžký (tulipány, hledíky, třešně, kosatce, macešky i hortenzie).
• Květiny, které jsou opylovávány větrem mají ve většině případů pylu nejvíc. Květiny, které opylovává hmyz jsou pro alergiky bezpečnější, protože pyl je schovaný uvnitř květu, ale není to pravidlo (bezpečné bývají například náprstníky, kalokvěty, kosatce, jarmanky, pivoňky, lupiny, tulipány, slunečnice)
• Rostliny, které mají pylu málo, nebo žádný, kvetou většinou jen hodně krátkou dobu (například některé druhy růží, hledíků, dračíky, violky, macešky, hortenzie nebo narcisky)
• Častým zdrojem potíží může být i silná vůně. Vyvarujte se proto například liliím, jasmínu, šeříku, bříze i invazivní ambrozii peřenolisté.

Nejlepší znalec jste vy sami. Vy víte nejlépe, které rostliny a co vám způsobuje největší problémy a tomu se na zahradě vyhnete.

Je to s podivem, ale živé ploty jsou oproti betonovým či dřevěným nejlepším pomocníkem pro zmírnění alergií. A nejen jich. Živý plot dokonce, umně zabraňuje přenosu prachu, nečistot i pylu, který zachytává a nepouští dále. Živý plot dokonce dokáže snížit hluk, a to až o několik decibelů.

V porovnání s klasickým plotem nabízejí živé ploty díky listům a své mohutnosti mnohem větší plochu, na které se zachytávají škodlivé mikročástice. Některé druhy keřů či stromů navíc dokážou zachycovat mikročástice po obou stranách listů, čímž se jejich filtrační schopnost zvyšuje.

Velice efektivní pro živý plot vhodný pro alergika je například skalník franchetův (Cotoneaster franchetii), který má na svých listech chloupky, které zachytávají lépe mikročástice, a to z obou stran. Pro naše podmínky je ale kvůli vyšší mrazuvzdornosti vhodnější skalník lesklý (Cotoneaster lucidus).

Vysokého efektu dosahuje také zevar obrovský (Thuja plicata), který se řadí mezi stálezelené. Rostlina je mrazuvzdorná, ale dorůstá do výšky 30 až 40 m, proto je vhodnější volit například zerav západní 'Smaragd' (Thuja occidentalis), který dorůstá maximálně 5 metrů.

Vynikající volbou je tis červený (Taxus baccata). Dorůstá do výšky 10 m a šířky 8 m, proto je nutné ho pravidelně stříhat, ale roste pomalu. Používá se do střihaných živých plotů, protože jeho velikost se dá dobře korigovat střihem. Dobře snáší zastínění. Keř je plně mrazuvzdorný.

Pokud zvolíme ohraničení pozemku živým plotem, snížíme přenos pylových alergenů na náš pozemek, protože jemné listy keře dobře zvoleným typem výsadby dokážou zachytit větší část pylových částic a nepustit je dál na zahradu. A pokud živý plot nakombinujeme s treláží (proutěnou vzdušnou stěnou) snížíme riziko pylových přenosů na zahradu více než s plotem, který škodliviny odráží (beton, kov, pletivo, dřevo, plast).

Tento typ plotu má tu výhodu, že je vzdušný a pylové alergeny filtruje a neukládá. Treláž můžeme nakombinovat i s vhodně zvolenými pnoucí rostlinami. Treláž je mřížová konstrukce, obvykle vyrobená z překříženého dřeva, bambusu nebo kovu. Je zhotoven často na podporu popínavých rostlin nebo dřevin, ale vhodný je i jako plot jako takový.

Kam nejlépe takový plot vysadit, pokud nemohu obsáhnout celou hranici pozemku? Nejdříve si zjistíme návětrnou stranu pozemku, a právě tam umístíme živý plot nejhustěji.

Živý plot správně zvolenou skladbou rostlin dokáže velkou část alergenů z povětří zachytit a filtrovat, neboť alergeny se dostávají k jedinci právě ovzduším.

Vybírejte podle toho, jak keře kvetou. Pokud jsou k opylování rostliny potřeba včely a pyl je umně skrytý, jsou to většinou rostliny, které nebudou dělat ani vám takové potíže. Nejvíce pylu najdeme samozřejmě u rostlin opilovávaných větrem. Nevybírejte proto rostliny, jejichž pyl vzlétne při prvním poryvu větru.

Pro alergiky se všeobecně nedoporučuje trávník, ale pokud se bez něj nedokážete obejít, budete se muset připravit na pravidelné sekání a udržovat ho nízko střižený.

Místo trávníku můžete zvolit velkou prostornou dřevěnou terasu a štěrkové či mlatové cestičky osázené rostlinami, které alergikům neškodí či dokonce pomáhají.

Na první místo bychom měli dát rostliny okrasné listem. Vhodné jsou například hosty, dlužichy, okrasné kopřivy apod. Některé kultivary mají květy, ale ty lze bez poškození rostliny odstranit před vykvetením. Dobré zkušenosti mají lidé i s kdouloněmi, muchovníky, kalinami, zlaticemi, vajgéliemi, tavolníky a hortenziemi (latnatá a velkolistá),

Okrasné trávy se nedoporučují vůbec, ale pokud se bez nich nemůžete obejít, zvolte odrůdy jako například miscanthus, které mají tak dlouhé vegetační období do květu, že na většině území vykvést nestíhají či kvetou jen v náznaku. Odrůdy jako Gracillimus, Variegatus, Morning Light, Cosmopolitan, Cabaret, Strictus, Zebrinus a jiné.

A co se týká stromů? Dobré zkušenosti máme s jabloněmi (například odrůda holandská santana, která byla vyšlechtěna jako speciální odrůda pro alergiky. Navíc je santana odolná proti strupovitosti a padlí, takže se dá pěstovat i v ekologických sadech a na zahrádkách bez chemické ochrany).

Dále jsou dobré zkušenosti s některými druhy ovocných stromů, na jejichž květy dochází k alergiím poměrně vzácně, byť přece. Jejich pyl však neroznáší vítr, a tak obvykle stačí ke květům nevonět a pod rozkvetlými stromy se zbytečně nezdržovat. Ale jaký konkrétní ovocný strom vám nevadí, se musíte rozhodnout každý sám za sebe.

Vodní prvek či dokonce přírodní jezírko má velmi pozitivní vliv pro alergiky, neboť vše, co nás uvede do rovnováhy, klidu a harmonie, alergie snižuje a nejen to, studená voda alergické reakce dokonce zmírňuje.

Dobré je tedy po návratu z venku, zvláště v jarním období plném poletujícího pylu, si dopřát sprchu a pečlivě ze sebe pyl smýt. A poté se převléct do čistého oblečení.

Studená ranní koupel dokonce tělo proti alergiím posiluje a kůže je pak odolnější proti svědění a přecitlivělosti.

Zdravý životní styl, dostatek pohybu, racionální strava a nekuřáctví, včetně pasivního kouření, jsou předpoklady, které riziko vzniku alergií snižují. A proč tedy zahrada?

Protože vše, co nás harmonizuje, uklidňuje, co nám působí radost a uvolňuje od stresu má pozitivní vliv na naše zdraví, a i když se alergie nejčastěji týkají pylu některých rostlin není to důvod, nežít ve své zahradě, právě naopak.

Nelze vypsat v jednom článku, co vše lze vysadit na zahradu speciálně určenou pro alergika, vždyť i druhy alergií a jejich specifika jsou kapitola sama pro sebe.

Jak již bylo řečeno, vždy je dobré si vše raději prověřit sám za sebe a svá specifika alergie. A samozřejmě nelze na zahradě zamezit přístupu alergií úplně, je to přeci jenom venkovní prostor a pyly, které se přenášejí hlavně vzduchem se na zahradu dostanou, tak či tak, ale lze zahradu upravit a tvořit s ohledem má omezení pro vetší komfort a klidný pobyt.

Přírodní zdravá zahrada je to, co právě citlivé povaze alergika může dodat klid a vnitřní pohodu, a ten pak lépe odolává atakům zvenčí.

Pokud máte dotaz ke článku či danému tématu, napište nám.