I trvalkový záhon má svá patra

Jako v celé zahradě mají být zastoupena všechna patra, od bylinné přes keřové po patro stromů, tak v trvalkovém záhonu bychom měli vnímat také jednotlivá patra, můžeme to nazvat - patrovitost trvalek. Práce s jednotlivými vrstvami nám zajistí nejen krásu a pohledovost záhonu, ale také jeho funkčnost, a to nejen z hlediska estetického, ale také vodu zadržujícího i mikroorganismy podporujícího – tedy vyšší odolnost a zdraví rostlin i okolního prostředí.

Důležité v těchto trvalkových patrech, jsou především půdopokryvné rostliny – potlačují plevel, podporují zadržování vláhy v záhonu a zabraňují odparu vody z půdy. Než se rostliny zapojí, používáme mulč, ale cílem je, aby mulč nebyla časem potřeba a trvalky nám zakryly každé volné místo v záhonu sami.

Půdopokryvné rostliny

Půdopokryvné rostliny volíme ty, které jsou vhodné na dané místo. Jiné půjdou pod stromy, další na slunce a jiné do stínu, a to ještě berte ohled, zda je slunný záhon mokrý nebo suchý, a to samé u toho do stínu. Rozdíl je ve stínu suchém či vlhkém a také zda se jedná o bloudivý stín, nebo nám tam stíní celý den mimo východu. A těchto variant je na každém pozemku více a každý by měl mít svůj pozemek pěkně načtený – tedy vypozorovaný😊.

Do stínu a polostínu je vhodný například mochničky, škornice, barvínek, kakosty, hvězdice rozkladitá (do polostínu například krásná 'Eastern Star'), dlužichy, čemeřice, sasanky (dobře a rychle se rozrůstají), plicníky, pomněnkovce, hosty a samozřejmě cibuloviny. Vždy je důležitý výběr kultivaru, protože ne každý kultivar je vhodný právě na to vaše místo.

Pokud vysazujete pod stromy, buďte si jistí, že strom časem rozhodne sám, kdo zůstane a kdo půjde z kola ven😊.  S tím je třeba počítat, že i když vyberete to správné místo i kultivar, ještě nemusí souznít s daným stromem a jeho mikroorganismy a tím pádem, potřebami.

Pokud už na pozemku mám nějaké rostliny, které si tam místo našly samy, je větší pravděpodobnost, že se nejen uchytí, ale že se jim tam bude i líbit. Takto jsme třeba u klientů vypozorovali nálety barvínku, kakosty a jiné další rostliny, které se poté i v jiných kultivarech pěkné zapojily.

Jiné rostliny také porostou pod mladým čerstvě vysazeným stromem, který má světla ještě dostatek a pak časem (což je otázka několika let), když vyroste a začne tvořit stín. Proto je dobré u mladých stromů volit krátkověké trvalky, které časem mohou vystřídat dlouhověké.

Na slunce a polostín podle potřeby vláhy je rostlin nepočítaně, zde z půdopokryvných můžeme jmenovat například opět dlužichy, kakosty, kontryhely, plaménky šídlaté, pryšec myrtovitý, rozchodník kamčatský (nízké kultivary), mateřídoušky, šanty, různé druhy bylin, vhodných i do kuchyně jako tymiány, oregána, ale i třeba pažitku pobřežní, saturejku, meduňku, mátu (tu je třeba korigovat, nebo umístit do nádoby) apod.

Půdopokryvné jsou i růže a zde bych doporučovala ty s jednoduchými květy nebo naopak mnohokvěté, oba tyto druhy milují opylovači a kvetou od června do prvních mrazů. A zapojovat růže do přírodních zahrad je nejen moderní, ale také rozumné, je to ještě zcela nedoceněná rostlina a do českých zahrad jak venkovských, tak městských zcela určitě patří.

Půdo pokryv můžeme zajistit i okrasnými trávami. Krásné a funkční jsou pěchavy, nebo můžeme použít například kostřavy a psineček apod.

Další kategorií jsou...

Strukturální a solitérní rostliny

...ale o těch až příště...

Strukturální a solitérní rostliny

A co Vy? Používáte půdopokryvné rostliny?