Inspirace od našich předků

01.04.2021

Vlastně i permakultura je odvozena od principů zahradničení a obhospodařování půdy, jak to dělali naši předci. V době, kdy ještě nebyla chemie v zemědělství, ani plasty a vše se řešilo přírodní cestou a selským rozumem (tedy jak to kdo cítil). A tento způsob zahradničení je nám blízký a chceme na něj navazovat, ale i s tím, jaké jsou možnosti dnes. To znamená, že využijeme i moderní prvky a prostředky, ale vždy tak, abychom nenarušili přírodní principy spolupráce s půdou a samotným prostředím.

Permakultura je pojem, který začíná být mezi lidmi známý. Jedná se o styl vytváření nejen zahrad, ale veškerého prostředí, ve kterém člověk žije, způsobem, který je trvale udržitelný a stále se obnovující. A to je blízké i nám.

Celá definice a popis najdete na https://www.ekozahrady.com/co_je_pk.htm

A tak i my, jsme si vzali to, co známe, a co nám přišlo důležité pro zúrodnění našeho pozemku, který je na skále a začali jsme postupně měnit kvalitu zahrady a jejích možností. Včetně získávání nových informací a zkušeností ostatních, které podle toho, co s námi rezonovalo jsme buď použili, nebo obměnili podle toho, jak jsme to cítili. A nyní spolutvoříme zahradu a vy toho můžete být součástí.

Pro získání kvalitní a úrodné zeminy jsme zvolili vyvýšené záhony, které po několika letech, až splní funkci a jejich náplň pěkně zetleje a změní se v úrodnou půdu, zapracujeme do zahrady a tím získáme organickou hmotu. A postupem let tak budeme na zahradě spoluvytvářet se všemi těmi mikroorganismy, bakteriemi, broučky, žížalami a dalšími pomocníky lepší a lepší zeminu. Nebudeme prostě zeminu odvádět pryč, ale vytvářet novou.

Další postup, který jsme zvolili je nerytí záhonů. Rytí má sice mnoho i pozitivních funkcí jako například provzdušnění zeminy a má vliv na zvyšování úrody, ale zároveň rytím do půdy nic nevracíme a nepřirozeně zasahujeme do procesu mikroorganismů. Prostě to, co žije nahoře strčíme dolů a to, co žije dole a nepotřebuje tolik světla a vzduchu hodíme nahoru. A i proto jsme zvolili způsob, který nechává zem zemí a vytváří nové záhony na povrchu.

Dalším principem pro zúrodňování a přirozené pěstování na naší zahradě je sběr dešťové vody. Dešťová voda je pro zalévání nejlepší, jak svým složením, tak i tím, že její pH je přesně určené pro rostliny a jejich přirozený růst. A další výhodou je, že alespoň část vody na zalévání máme zadarmo?

Dále je to hnojení a mulčování jen organickými čistě přírodními zdroji, jako sláma, posekaná zelená tráva, listí, dřevěná štěpka, koňský, ovčí a holubí hnůj, ke kterým máme přístup, dále je to náš vlastní kompost a dřevěný popel, který získáváme z našich kamínek, ve kterých topíme jen dřevem. Vše co do půdy přidáme, známe jeho původ a kvalitu, a to je pro nás podstatné.

A pak je to klid a neřešit to. Nechat zahradě vlastní prostor a čas. Zahrada totiž pro nás není nějaký prostor, na kterém lpíme, nebo který neustále řešíme, ale je to místo, které je součástí našeho života a spíše vnímáme její přirozený chod a potřeby, než že bychom ji chtěli měnit k obrazu svému. Vnímáme a spolutvoříme spolu se zahradou a jejími potřebami a možnostmi. A podle toho co přichází...

Zahrada sama každému ukáže, co je její doménou, čemu se na ní daří, a co podporuje její přirozenou funkci a principy. Vnímáme totiž zahradu jako součást kultury a místa, ve kterém se nachází. Už okolní rostliny, keře a stromy napovídají, čemu se tu nejlépe daří a co půda může nabídnout a zvládnout. A to vše ukáže čas 😊.

Co když je zahrada právě o souznění, harmonii a spolupráci člověka a přírody? Co když nás zahrada učí, jak naslouchat přírodě, a ne se ji snažit změnit a přetvořit? Co když je zahrada možnost, jak obohatit svůj život o nový rozměr? Co když? 😊