Jak na okrasný jedlý záhon?

A co kdyby vaše okrasné záhony byly zároveň k jídlu? 😊 Co kdybyste se kochaly novými květy v zahradě, a přitom zobali rybízy, angrešty, jahody, nebo dokonce kanadské borůvky, brusinky anebo třeba plody muchovníku či moruše. A co když půjdeme ještě dál a v tom záhonu, kde vám kvetou svíčkovce, cínie, levandule či šalvěje si pochutnáte třeba na blumě, švestce či červeném jablíčku.

Samozřejmě, že i tato kompozice má svá pravidla, ale osvědčilo se nám, že když dáme hned na začátku každé rostlině to, co potřebuje (kyselá půda, zásaditá, vlhké stinné místo, slunné suché místo apod.), včetně dřevěného uhlí a kvalitní vyzrálý kompost a zkombinujeme s tím, co si ladí a má se rádo, můžeme vytvořit okrasno-jedlé záhony vlastně kdekoliv.

Důležité je v některých případech zvolit vhodné kultivary a odrůdy, abyste pak na záhonu neměli pětimetrový strom, který zakryje všechno ostatní. U některých variant budete muset občas stříhat, ale to ten, kdo má okrasný záhon musí provozovat i s většinou trvalek a okrasných keřů či jehličnanů, když je chce mít pěkné a vitální.

Samozřejmostí je, že takovýto záhon ocení i ptáci, hmyz a další zvířátka, která budou vaši zahradu milovat😊 a vy se můžete s nimi naučit žít😊. Ale i to jsou přírodní zahrady - v souladu s přírodou a vším životem.

Ale jde hlavně o to začít a vlastními zkušenostmi proměnit své okrasné záhony v něco jedinečného, co propojuje krásu a kvalitní potravinu.

Krása a nezdolnost rybízů

I když každý jedlý keř či stromek má v zahradě své výjimečné místo, jeden druh jedlého keře chceme vyzdvihnout, a to jsou rybízy. A je jedno zda jste milovníci červených, bílých, žlutých či černých kuliček😊.

Rybíz neboli meruzalka (Ribes) se dá dobře pěstovat v celé České republice i v jiných oblastech mírného podnebného pásma. Pěstované odrůdy rybízu jsou samosprašné. Rybíz se pěstuje na všech druzích půd, ale mnohé odrůdy preferují různé půdní a klimatické podmínky, za kterých se bude dařit nejlépe.

Pokud chcete mít úrodu co nejlepší, volte odrůdu vhodnou do právě vašeho druhu půdy, ale i když tak neučiníte, rybíz se vám odmění plody i přesto. A pokud zvolíte odrůdy, které dosahují zralosti plodů v různém časovém období, budete zobat po celé léto od června do srpna😊.

Historie rybízu

V západní Evropě se začal rybíz pěstovat jako léčivá rostlina již ve 14. století, a to především černý rybíz. Právě ze západní Evropy se dostal i k nám. Běžnějším se stal v 16. století. Nejstarší odrůdy vyšlechtěné z Ribes rubrum pocházejí pravděpodobně z přelomu 18. a 19. století, vznikaly v Itálii a ve Francii. Ve velkém se u nás začal rybíz pěstovat od roku 1950, kdy byla po něm a výrobcích z něj značná poptávka.

Léčivá síla rybízu

V lidovém léčitelství se využívají nejen listy červeného rybízu k léčbě střevních potíží, čaj podporuje trávení a působí močopudně. Z kořenů a listů černého rybízu se připravují prostředky zmírňující revmatismus, artritidu, dnu a také na snížení krevního tlaku. Naši předkové jej používali i zevně - jako obklady na rány, vředy nebo na otoky po bodnutí hmyzem.

Samotné plody jsou směsí vitamínů, minerálů a stopových prvků a jeho použití a pozitivní vliv na naše zdraví je stále ještě nedoceněný. Od kožních problémů, zraku, tlaku, cukrovce, jaterních a ledvinových chorob, arterioskleróze, vysoký zdroj vitamínu C přes léčivé účinky proti nachlazení a virům po černý rybíz proti revmatismu, podpory vylučování vody z organismu a celkové léčení močových cest.

Nelze cílem tohoto textu vypsat všechny účinky tohoto fenoménu, ale jedno je jisté, rybíz by neměl na zahradě chybět a jeho úžasné plody bychom měli dopřát nejen dětem, ale i sami sobě.

A čím víc kuliček, tím víc zdraví😊. A co vy? Máte na zahradě, balkónu či terase rybíz, nebo jiný jedlý keř?