Jak na výchovný řez ovocných stromů?

15.07.2021

Vlastně je to celé hlavně o prvních letech stromku. Je to o tom, že jaký základ dáte svému stromku na začátku, to pak nemusíte opravovat v průběhu růstu. Je to o výchovném řezu, kterým si určíte, jak strom bude vypadat (koruna, kmen, výška, růst do šířky, apod.), zároveň mu dáte základ pro kvalitní plody a co nejvyšší stálost plození.

Samozřejmě, že faktory jako druh stromu, odrůda, umístění, půda, průběžná péče a samozřejmě sama příroda hrají svou roli, ale vy pro zdraví a plodnost stromů můžete udělat maximum hned na začátku. A pak jen pozorovat (a dolaďovat), zda to, co jste dali svému stromku na úplném začátku, nese své ovoce😊.

Začněme základem

Pro strom je nejlepší, když jej vysadíte na podzim. Přichází totiž období vegetačního klidu a vláha a stav půdy je pro stromky a jejich zakořenění v tomto období nejlepší. Kořeny mají čas a správné podmínky proto se rozrůstat a sílit do jara, takže pak v prvním roce po výsadbě přichází i první výchovný řez.

První řez přichází zásadně na jaře od konce vegetačního klidu až do začátku rašení.

V tomto období krátíme střední výhon tedy terminál řezem na pupen o polovinu až dvě třetiny tak, aby vrchní pupen (směrem ven z korunky) byl nad řezem na korunku v předchozím roce. Boční výhony, které tvoří hlavní kostru stromku (tři až čtyři větve po obvodu kmene) se zkracují obvykle ve výšce 20 až 25 cm pod seříznutým terminálem, kdy pupeny směřují opět ven z korunky.

Lze řez také popsat také laicky asi takto

Necháváme na hlavním terminálu cca 5 větví včetně terminálu. Jedna je hlavní terminál se třemi pupeny, na který navazuje boční větev se dvěma pupeny (v popisu jdu odshora dolů), následuje boční větev se třemi pupeny, poté větev s pěti pupeny, pod kterou necháváme poslední větev taktéž s pěti pupeny. A všechny větve jsou rovnoměrně rostlé, kdy jedna navazuje na druhou a jejich odklon od hlavního terminálu je v úhlu cca 45°. Celkovému rovnoměrnému vzhledu můžeme pomoci vyvazováním či zatížením větví, které úhel dotvoří, a tak jim pomoci k dokonalému růstu.

Ostatní výhony, pokud jsou delší se odstraní na tzv. větevní kroužek, nebo se ohnou pomocí závaží či pokud jsou kratší, nechávají se bez zásahu.

Pokud se řez provádí po jarní výsadbě, je mnohem radikálnější, alespoň o tři čtvrtiny a další řez se provede na podzim v následujícím roce jako při podzimní výsadbě.

Výjimkou jsou broskve, které je nutné řezat radikálně vždy na jeden až maximálně tři pupeny.

Řez po výsadbě nám vlastně formuje korunku pro další roky a je proto velice důležitý a pokud nemáme správný základ, pak je stříhání v dalších letech o obtížných opravách a tím pak i o ztrátě nejméně jednoho roku.

Ale i toto je popis řezu v ideálním případě a dobře vzrostlém již zakoupeném stromku.

Pak jsou tu varianty, jako stromy se svislým růstem větví, které se řežou na vnější pupen, aby se nám koruna rozšířila a pak stromy s rozložitým až převislým růstem, které se řežou na vnitřní pupen, aby si již od začátku zachovaly vzpřímenější vzhled.

Letní řez (ten během vegetace) pak používáme v případě, že se větve rozrostou více než je žádoucí. V tomto případě je pak nutné odstranit nevhodné letorosty, jako větvě rostoucí dovnitř koruny nebo ty, které rostou příliš na úkor ostatních či větve, které si konkurují.

Jedno ze základních pravidel zní

  • Slabé roční výrůstky zkracujeme na polovinu, silnější letorosty jen o třetinu.

Další z pravidel zní

  • Hlavní větve by měly být vždy zhruba stejně dlouhé.

Třetí pravidlo lze popsat takto

  • Zastřihovat bychom měli všechny výhony orientované směrem ven z koruny, abychom zajistili dobře prosvětlenou korunu.

A čtvrté pravidlo zní

  • Výchovný řez se uplatňuje 2 až 4 roky a čím silněji stromky rostou, tím méně do nich pak zasahujeme.

A moje páté pravidlo?

  • Co stromek to originál, popsat v jednom článku, jak na správný řez stromů nelze, ale základní myšlenka je jasná a pak je na každém z nás a zkušenostech a praxi, které nám dají víc než nějaká napsaná teorie😊.

A takto jak to nemá vypadat. Nálet před samotným zásahem.