Jak poznat a ošetřit moniliové hniloby plodů peckovin?

Tuhle chorobu peckovin můžete znát i pod názvem spála, nebo úžeh. Původcem onemocnění je houba Monilia laxa a postihuje především višně, meruňky, mandloně, a v menší míře i třešně a broskvoně.

Jak si s ní poradit, a že není ještě nic ztraceno?

Listy na napadených větvích postupně a pomalu vadnou a usychají. Jak zůstávají na větvičkách, ty pak vypadají jako spálené - proto úžeh nebo spála. Na napadených částech se často objevuje i klejotok, který postupně přechází i na starší dřevo a může být příčinou rozsáhlejšího poškození stromů. U všech druhů peckovin jsou také zjevné rozdíly v napadení jednotlivých odrůd.

Znáte to, v dnešní době se zahradník skoro každý rok potýká s nějakými škůdci a nemocemi, jde jen o to, jaký přístup zvolí. Někdo hned sáhne po chemii a někdo hledá přírodní ekologičtější cesty, ale žádná z cest není špatná nebo dobrá, prostě je taková, jaké má zahradník zkušenosti a k čemu se přiklání.

A tak to máme i s mužem my, on raději rychlou a jistou cestu, já zase hledám alternativu. A není to nic proti ničemu, dostanu vždy nějaký čas, který uzná za vhodné to zkusit mou cestou a pokud to nezabere, nastupuje jeho rychlá akce😊.

Naše cesta se časem mění stále více v to, že necháváme rostliny, aby si poradily sami s tím, že jim poskytneme podporu hlavně na začátku prostřednictvím kvalitní zeminy, přírodního hnojení (kompost, dřevěné uhlí a popel, v některých případech "našlápnutými" vyvýšenými záhony), spolu se sadbou ochranných a podporujících rostlin a zároveň vždy volíme cestu bez očekávání, představ a strachu co všechno se může stát a na co si dát pozor. Zahrada se řídí přírodními zákonitostmi a tam je člověk malým pánem😊.

To znamená, že když se třeba objeví slimáci, nepanikaříme, ale jen uděláme to, co nám zrovna přijde nejlepší na snížení jejich populace. Například jejich noční sbírání s mužem a jeho baterkou, položením prken okolo záhonů, kam se slimáci uchylují přes den, a tak je lze lépe a na jednom místě sbírat a nedáváním jim ustavičné pozornosti. Zkrátka si jich jinak nevšímáme a nehroutíme se, necháváme to na životě a jeho principu. A více co? Funguje to. Zatím co jiní se slimáky bojují, u nás na zahradě se boj nekoná a objeví se občas už jen pár kusů slimáků za týden, kteří jsou hned odhaleni a na úrodu nemají vliv😊.

A tak je to i s touto moniliovou houbou. Co přijde první na mysl, to děláme. Netvoříme žádné katastrofické scénáře jak to dopadne a neočekáváme žádný výsledek, prostě se to děje tady a teď.

Takže v první fázi je tu nepřímá ochrana. Odstranění napadených větví a plodů. Důležité je takto napadené části rovnou zlikvidovat buď spálením v ohni nebo odvozem do popelnice mimo zahradu.

Další ochrana je postřik.

Pokud volíme čistě ekologický postřik, za který se přimlouvám😊, je na trhu například Myco-Sin®, který působí i preventivně proti houbovým chorobám. Zvyšuje produkci fenolických sloučenin, zpevňuje povrch listů, brání prorůstání spór kutikulou a tím zabraňuje klíčení spór. Díky těmto vlivům dochází k omezení napadení rostliny.

A pokud to tak cítíte, přichází na řadu chemická ochrana.

Nastupuje například chemický postřik Prolectus přímo proti moniliové spále a hnilobě peckovin. Pokud máte zkušenosti s jinými přípravky, budeme rádi za inspiraci.

A co udělat víc? Nyní není již co, hlavně dejme rostlině důvěru a už to neřešme. Pro další sezónu ještě více podpořme vlastní obranyschopnost a vitalitu rostliny třeba tím, že přidáme na podzim do půdy ke stromku vyzrálý kompost s dřevěným uhlím, a v době plození višně ostříháme a ořežeme větve tak, jak se to má. Ale o tom zase v jiném článku.

A jaké jsou vaše zkušenosti? Napište nám.