Jak se na zahradě zbavit přemnožených škůdců?

Tak za prvé, vy se jich zbavovat nemusíte, ani nemáte, vy je máte pozorovat. Ten, kdo se jich bude zbavovat, se škůdců nezbaví, ale jediné, co se mu podaří, je škůdce rozmnožit o to víc. Když to řeknu slovy člověčí, existuje nějaký přírodní cyklus a koloběh života sám o sobě, a pokud mám zahradu dobře založenou a funkční, poznám tak, že mi tam nejen vše bzučí, hučí a lítá, ale že je to vše uváděno do rovnováhy tak nějak samo. A jak toho docílit?

Základní pravidllo zní, pokud hubím škůdce, hubím s tím i ty jejich přirozené predátory, takže co zkusit nehubit bez cíle a chemií? A když s něčím bojuji, vždy vyvolám jenom zase boj, který zákonitě přinese problémy.

Uvedu příklad, který zažíváme každoročně na spoustě zahradách rekultivovat či nově vysazovat, tak jakmile se pustíme do revitalizace zahrady v podobě péče a podpory půdy podle jejího stavu😊 (biouhel, kompost, písek, mulč) a do výsadby trvalek, bylin a někdy i plevele, keřů a stromů dle dané půdy, místa a přání majitelů, stane se to, že se zahrada začne postupně uvádět do rovnováhy a to podle toho, jak moc majitelé dokáží nezasahovat. Někdy rychleji, a někdy to chvíli trvá.

Sama příroda uvádí takovou "novou" zahradu do rovnováhy a pokud jste vy spíše pozorovatel, než řešitel a zasahovač - zahradník, který koná, jen pokud je opravdu třeba, pozorovatel, který si celý proces uvědomuje, ale nezasahuje z představ a přesvědčení, ale někdo, kdo je trpělivý a spíše podporuje než bojuje, stávají se zázraky. 

Moderní způsob zahradničení je právě ve změně myšlení. Ve změně přístupu. Nezasahovat, ale podporovat. A to je to, oč tu běží.

Lepší je nejdříve celou situaci začít pozorovat, pak se zklidnit a přijmout to takové, jaké to je, a nakonec jednat, ale jen pokud přijde impuls k jednání. Třeba přijde hned, nebo za den, za týden...nebo nepřijde vůbec a cellá situace se vyřeší sama...

Protože když necháme uschnout a přezimovat trávy, trvalky a opadavé keře i stromy tak, jak jsou, a budou tvořit velkou část naší výsadby, pak mohou například v suché trávě či trvalce přezimovat berušky, pavouci, opylovači, v keřích a stromech najdou u nás potravu i hnízdiště ptáci, netopýři anebo jakýkoliv jiný živočich.

Svůj životní cyklus spojí s daným místem, vytvoří potomstvo a pak vás třeba může v další sezóně zbavit mšic, blýskáčků, slimáků, ale i dřepčíků a podobné pro vás nepříjemné havěti, jako součást potravního řetězce.

Zároveň jsou tu ti viditelní tvorové a hlavně ty neviditelné mikroogranismy pod zemí, kteří spolupracují s rostlinami a vzájemně si pomáhají a ty potřebují klid na práci.

Jen v souladu s přírodou lze zažívat každý den rovnováhu

Pohled na pěstování a s tím spojené zahradničení se začíná měnit a všichni se učíme fungovat v zahradě jinak než doposud. Bez zalévání, bez hnojení, bez postřiků, bez boje, ale za to s větším klidem, láskou a pochopením.

Už nemusíte běhat do přírody pro trochu toho relaxu a klidu, ale tohle všechno a mnohem víc může přijít za vámi do vaší zahrady, na balkón či "jen" na okenní parapet. Stačí to celé odevzdat přírodě a přestat s ní bojovat a snažit se celý svůj život řídit a měnit podle svých představ.

Že to nejde? Ale jděte, už jste to zkusili? 

Dejte šanci zahradě, která vás bude naplňovat klidem, pohodou, hlučným tichem a svobodou, že vy už nic nemusíte, ale že se vše děje samo. Neznamená to, že nebudete nic dělat, ale budete dělat jen tehdy, když vás to samo povede, ale ne z představ, zkušeností z minulosti, ale z přítomnosti toho, co je opravdu potřeba a ne toho, co si myslíte, že je potřeba.

Zkusme začít u sebe i s chybami, klidně postupně, pomalu, ale s vědomím toho, že už není třeba bojovat a řešit to hlavou, ale že se stávám součástí toho všeho a nechávám se vést. Třeba vás překvapí, kolik se toho úžasného v životě děje a nejen na vaší zahradě.

A co vy? Máte rádi moderní přírodní zahrady?