Jak správně kompostovat a proč?

Kompostování je jednou z hlavních a nejdůležitějších činností v přírodní zahradě (samozřejmě také v permakulturní i moderní zahradě, nejen ekologické). Protože pokud chceme mít kvalitní, zdravé jídlo plné chutí, vitamínů, minerálů a stopových prvků, tak bez kompostování toho těžko dosáhneme. A to nemluvíme o péči o půdu, která je nedílou součástí každého dobrého zahradníka.

Současné velkopěstitelství plné chemie a umělých hnojiv totiž kvalitu potravin nezvyšuje, ale spíše naopak. Jídlo takto vypěstované je bez vitamínů, minerálů a plné dusíkatých látek, a jeho chuť se ze zeleninou a ovocem vypěstovaným bez chemicky podpůrných látek a hnojiv z vlastní zahrady nedá srovnat.

Možná i právě proto jsme jako současná společnost sice s dostatkem na první pohled líbivých potravin, ale jejich skutečná kvalita a výživová hodnota je už věc jiná.

Kompostování je činnost, která k zahradě a zahradničení neodmyslitelně patří a může ušetřit mnohé náklady a zároveň vytvořit zahradu nabitou živinami a vším, co zdravá zahrada potřebuje. Druhů kompostování je více, ale my se zaměříme na tzv. horké kompostování. Je poměrně rychlé, jednoduché a má mnoho výhod. 

Kompostujeme a je to na naší zahradě znát:)

Cílem tohoto článku je nadchnout všechny pro kompostování a ti, co již kompostují se třeba něco nového dozvědí, anebo taky ne...

V první řadě je tu odpověď na otázku - proč kompostovat?

Jednoduše proto, že živiny a celou škálu vitamínů a minerálů vaší zahradě nedá nic jiného v takové koncentraci a kvalitě, než vlastní vyzrálý kompost. Kompost při správném procesu dodá do půdy celý mikroskopický svět, který v symbióze s rostlinami dodává výživu, vitalitu, ochranu a zdraví.

Kompostovaná zahrada nejen, že je zdravá, ale také lépe zadržuje vodu, daří se v ní rostlinám, stromům i zvířatům a to vždy bez umělých hnojiv a postřiků. Půda, která je obhospořádávána kompostem zvyšuje svou kvalitu a hodnotu každým dnem.

Nejen, že víte, co do vlastního kompostu dáváte, ale také většinou dáváte jen to, co je z vaší zahrady, domácnosti či okolí a to je pro váš kompost (potažmo zahradu) to nejlepší. Takže pokud chcete udržovat a vyživovat svou zahradu přírodně, kvalitně a v souladu s ekologií a selským rozumem, není nad vlastní kompostování. Nelze vypsat v jednom článku všechny výhody kompostování, ale vězte, že kompost je zlato (ale také základ) zahrady.

Kompostování je jedna z hlavních činností na podporu a péči o půdu. A každý zahradník ví, že v konečném důsledku péče o půdu je to, proč to vlastně celé dělá.

Za druhé je tu otázka, jak založit kompost?

Zase jednoduše, nedělejme z toho vědu. Buď si sežeňte palety nebo nějaké kůly či fošny, prostě něco nejlépe dřevěného (přírodní materiál) a k tomu lešenářské nebo jakékoliv kovové pevné trubky. Někdo to všechno koupí a někdo zkusí příhodnější způsob a využije recyklovatelné materiály z okolí - například sběrné suroviny či sběrný dvůr, nebo na požádání od souseda.

Samozřejmě pokud nemáme dostatek místa či materiál, můžeme koupit kompostér plastový (spíše zelený, ten se tolik nezahřívá jako ten černý), ale zatím jsme se nestkali s tím, že by to někomu správně fungovalo.

Pak stačí vyhradit místo pro kompost na zahradě. Místo nemá být poblíž studny, či zdroje pitné vody. Z praktického hlediska někde v rohu zahrady, aby nebylo přímo na sluníčku, nejlépe v polostínu a od domu tak, aby nebyl kompost moc blízko a zase ne tak daleko, abyste nechodili na druhý konec města:) Správně udržovaný kompost totiž nesmrdí!

Důležité je vytvořit dno provzdušněné, aby kompost dýchal, i když ho zrovna nepřehazujeme, takže použijeme štěpku nebo rozdrcené větve, které umístíme jako první silnější vrstvu na dno, právě z důvodu cirkulace vzduchu. Někdo přidává na dno kompostu trubky, které umístí tak, aby vzduch skrz ně cirkuloval.

A jedna praktická rada, pokud máte možnost udělejte si komposty dva (nejlépe tři:)) hned vedle sebe. Kompost budete muset přehazovat, provzdušňovat - zkrátka točit materiál jako v míchačce (aspoň jednou ročně, nejlépe každý týden). Čím častěji, tím kompost jede rychleji (ale zase pozor na to kdy, kvůli úniku tepla).

Do jednoho kompostu dáváte čerstvé zbytky a ve druhém máte to z minulé várky. Na ten loňský kompost můžete dokonce vysázet během sezóny třeba dýně, cukety, rajčata, okurky apod. a po sezóně pak zase zapracovat do kompostu.

Jak správně kompostovat a co přesně?

Základní pravidlo je střídat zelené s hnědým. Zelené je většinou to dusičnaté a to, díky čemu to hřeje (tráva, zbytky z kuchyně, ale třeba i štěpka z mladých zelených větví) a hnědé to s uhlíkem (větve, suché listí). My chceme poměr více uhlíku versus méně dusíku (asi 25 až 30:1). To znamená například posekaná tráva s listím, větve po ořezu ovocných stromů se zbytky rostlin (dýně, kukuřice, rajčata, trvalky, apod.), rostlinné zbytky z kuchyně, atd. 

Zkrátka nejlepší je, když je vše v rovnováze a co nejrozmanitější. Vlhké se suchým, zelené s hnědým, dřevnaté s měkkým, hrubší části s jemným, apod. Nezapomínejme totiž na to, že kompost musí být vlhký (ale zase ne přemokřený, asi 50ti až 60ti% vlhkost).

Snažíme se do kompostu nedávat nic chemicky ošetřeného či nijak nepřírodního, nepůvodního. Samozřejmě, že občasná slupka od citrónu nic nezpůsobí, ale nemělo by to převažovat.

Také se nebojte sáčků od čaje, kávové sedliny, anebo třeba plata od vajíček, nepotištěné kartóny, které do kompostu přinášejí uhlík. To platí i o listech například kontroverzního ořešáku, kaštanu, či platanu, kdy do kompostu také patří, pokud listy  "naštěpkujete", budou tlít i rychleji než se uvádí. A opět pravidlo - všeho s mírou, nic by nemělo převažovat - rovnoháva i v surovinách.

V tuto chvíli je dobré do kompostu již přidávat i biouhel a to v množství 5 až 10% na jeden metr krychlový.

Nebojte se kombinovat, hrát si a zkoušet. Není nad vlastní zkušenosti a ne na informace z knih a od známých. Každý si přijde na vlastní postup a kombinaci, která jeho zahradě prospívá nejlépe. Vždyť například někdo se zahradou plnou jehličnanů, borůvek a rododendronů bude mít kompost úplně jiný než ten s užitkovou plochou plnou ovocných stromů a zeleniny.

Kompostovat lze i koňský či kravský hnůj nejlépe se slámou.

Jak urychlit kompostování a podporovat správnou funkčnost kompostu?

Hlavní co vám kompostování usnadní a urychlí je použití drtiče či štěpkovače. Nejen, že každá část vložená do kompostu bude mít tu správnou velikost (nejlépe okolo 5cm), ale zároveň se vám bude kompost lépe přehazovat, tlení bude rychlejší a rovnoměrné a hlavně se vše dobře promísí. 

Dalším bodem pro podporu správného kompostování je vlhko. Pokud je kompost příliš suchý, neděje se proces tlení, takže je potřeba kompost občas (hlavně v suchých letních dnech) prolít vodou. Nejlépe dešťovou či ze studny. Pokud je zase naopak kompost moc mokrý, tlející proces se změní ve směs bez vzduchu a mikroorganismy správný proces nespustí. Naopak se spustí proces hniloby a kompost začne hnilobou cítit.

Jde o zdravý tlející proces. Tedy je potřeba vlhkost, vzduch a vhodný poměr mezi dusíkem a uhlíkem. 

Účelem procesu správného tlení je docílit horka, v určité fázi procesu vysokého tepla kompostu (okolo 50 až 60°C), které správně založený a vedený kompost tvoří a tím se také ničí zárodky většiny plísní, hnilob a semínek plevelů. Když si sáhnete dovnitř kompostu tak, nejen že správně tlející hmota hřeje, ale i voní zeminou a kompost má specifický zemitý aroma.

Milujeme vůni kompostu!

Kompost není věda

Takto založený kompost je hotový i do pár týdnů pokud přehazujete pravidelně cca jednou týdně, ale pokud mu nedáte tolik péče tak do jednoho roka, v případě nepřehazování a ani nezalévání trvá proces ještě déle, někdy i dva - tři roky.

Kompostování není o nějaké složitosti, ale o přirozenosti. Zkrátka když kompostujeme rostlinné části toho, co sami používáme v kuchyni, co máme na zahradě, máme jistotu, že kompost bude kvalitní a přesně na míru naší zahradě. A o to jde především:)

A jaké jsou vaše zkušenosti s kompostováním?