Jak osázet a zakůrovat správně svah?
Pokud řešíte prudký svah na své zahradě a nevíte si s ním rady, zde přinášíme článek o tom, jak správně osázet a zakůrovat takovýto svažitý pozemek, aby nám dělal jen radost a nemuseli jsme tak často plet.
Samozřejmě, že záleží na tom, jakým způsobem chcete svah osadit a jak chcete, aby časem vypadal. Zda preferujete květinovou výsadbu, trávníkový koberec či stromové (keřové) místo pro posezení na lavičce ve stínu, apod. V základu jde nejdříve o vaši představu, pak nastupuje řešení:)
V tomto případě se jednalo o svažitý pozemek na zahradě klientů, kterou vlastnilo osm rodin najednou, a možná i proto znělo přání, výsadba plná stromů a keřů s posezením ve stínu a co nejméně následné péče.
Příprava svahu a osázení
Připravili jsme návrh v kombinaci těch stromů a keřů, které již na svahu byly (javor, ořech, nálety tisu a okrasné rybízy) s výsadbou nových stromů, které přinášejí jedlé plody (dřín, jedlý kaštan), známé omamné vůně (magnólie) a také přitahující okolní hmyz a motýly (kalina obecná, komule davidova). Do toho jsme přidali několik jarních i letních cibulovin (tulipány, modřence, okrasné česneky, narcisy), aby záhon i kvetl a přidali trvalkové stálice (třapatky, sporýše, řebříčky, hortenzie apod.), které pokvetou skoro celou sezónu. Nyní to možná tak nevypadá, ale tenhle svah bude v příští sezóně dělat radost:). Vhodné jsou i půdopokryvné rostliny, které pomohou svah zafixovat.
V první řadě je nutné svah očistit od všech náletů, které nechceme. Tento svah byl na začátku hodně zarostlý, takže šly pryč všechny nálety dubů, javoru, akátů. Čistilo se zaplevelení plaménkem, ostružinami a spoustou dalších několik let přerostlých křovin. Po očištění pozemku nastalo zkvalitnění zeminy od kamenů, betonů z navážky po stavbě a dále nastalo provzdušnění a vyživení půdy kompostem a dřevěným uhlím.
Pak nastala výsadba nejdříve větších a vzrostlejších stromů a keřů, které sázíme před laťováním a kůrováním. Zde každý keř či strom dostane vlastní péči podle jeho potřeb. Základem je vykopat jámu větších rozměrů než je samotný bal (cca 1,5 až 2,5x větší) a ve svahu tak, aby keř či strom rostl rovně. Dále přidáme ty živiny a typ zeminy podle daného druhu a stavu původní půdy. V tomto případě bylo potřeba přidat opět dřevěné uhlí, hydrogél, houbu na podporu zakořenění, dále nechyběla zahradní zemina smíchaná s pískem pro provzdušnění a lepší propustnost.
Jak už jsme několikrát psali, důležité je sázet rostliny stejně jako jsou vypěstované ze zahradní školky, takže ani neutopit, ani neodkrýt kořenový bal. Zároveň hodně proléváme - dostatek vody je základ pro dobré zakořenění. Ani málo ani moc:)
A nyní již k samotnému laťování
Laťování se dělá z toho důvodu, že hrozí sesuvy půdy, svah není schopen zadržet srážkovou vodu a podmínky jsou celkově pro růst vysazených rostlin nevhodné. Běžně se k tomuto účelu používají latě z hrubého smrkového řeziva, které vám prodá jakákoliv pila v okolí. Latě se kladou kolmo na hranu svahu, nejlépe 50cm nad sebou. Podle typu svahu klidně i 30cm. Čím hustěji jsou latě kladeny, tím se svah více zpevní.
Řezivo se kotví k půdě pomocí kolíků nebo roxorů, na jejichž délce se nevyplácí šetřit. My používáme raději dřevěné kolíky, neboť je to přírodní materiál a nejsou tak "ostré" jako kovové roxory. Dřevo časem zetleje, kdežto roxory musíte z půdy po zetlení latí vyndavat. Ale je to na každém z vás.
Důležitá je délka kolíků, na které se nevyplatí šetřit. Podle stavu terénu svahu doporučujeme minimálně 40cm.
Hlavním účelem, proč se laťuje terén je zamezení sesuvů, zadržování mulčovacího materiálu (v tomto případě kůry) a lepší zadržování vody při deštích a zároveň rostliny také mnohem lépe na laťovaném záhonu prospívají. Mulčování ve svahu lépe zadržuje vodu v zemině a také zamezuje plevelení. A jsou tu další výhody.
Krásnu tohoto svahu ocení klienti až na jaře, ale již nyní si pochvalují čistý a upravený prostor, kde předtím rostly jen nálety a místo připomínalo nevzhlednou nepropustnou džungli:)
A co vy? Máte zkušenosti s laťováním? A jak vypadá váš osázený svah?