Každá zahrada je individuální stejně jako místo, kde se nachází

Předat některé postupy a praktické rady z realizací a údržby zahrad není jednoduchá záležitost, protože ve skutečnosti to vlastně ani nelze. Každé místo má své specifické složení půdy, intenzitu a množství slunečního svitu, stav půdních vod a třeba i sílu větru. Vliv má i okolí, samotná stavba na pozemku i péče a možnosti majitelů. A to nemluvíme o zkušenostech nabraných v čase, které se doplňují a někdy i mění spolu s každým novým projektem.

Některé rady se již proměnily v čase, některé jsou stále platné, ale třeba jen na určité místo a péči a některé rady jsou pro konkrétní místo a zahradu. Něco zase platí a platit bude, ale když to dáte do slov, každá mysl si to vysvětlí po svém.

Je těžké psát články o zahradě a zahradničení všeobecně, protože stejně není nad osobní obhlídku místa, konkrétní vyhodnocení půdy a zjištění všech ostatních místních i okolních specifikací.

Nejraději bychom napsali, že nemůžeme radit a sdílet zkušenosti takto na dálku, ale to by žádný článek nevznikl, a to by byla asi škoda, protože sdílet zkušenosti a pohled na přírodní zahrady nás baví a věříme, že můžeme nadchnout i někoho dalšího.

A co tedy vnímat jako první u každé zahrady?

V první řadě je prostředí a s tím spojený druh půdy.

• písčité půdy (velké částice, propustný)
• hlinitopísčité půdy
• písčitohlinité půdy
• hlinité půdy (menší částice, středně propustný)
• jílovitohlinité půdy
• hlinitojílovité půdy
• jílovité půdy (malé částice, velmi málo propustný, až nepropustný)

Test půdy pomocí rukou a pozorováním

První co se dělá je, že vezmete půdu do ruky. Když máte na zahradě například krtinec, vezměte vzorek zeminy z něj, už vám ho krtek nakypřil a vyndal na povrch ze správné hloubky.

• Písčitá půda vám nepůjde v rukách tvarovat do pevné koule, ani do potřebného válečku (2-3 cm) neboť se bude rozpadat.
• Hlinitá půda vám půjde vytvarovat do válečku, ale hrudkovatí, a ik dyž se vám podaří váleček, tak když ho ohnete, začne praskat.
  
• Jílovitá půda půjde i libovolně tvarovat i ohýbat do zahnutých tvarů a bude tvar držet.
  

Každý typ půdy se ale ještě procentuálně liší v množství písku, hlinitých částic či jílu, a zároveň i jíl může mít jiný podíl minerálů. Zrnitostní složení půd podstatně ovlivňuje podmínky výživy rostlin, zejména rozdílnou zásobu přístupných živin, rozdílnou schopnost živiny poutat, rozdílný vodní a vzdušný režim půdy, biologickou činnost půdy aj.

Takže řídit se při volbě druhů a kultivarů rostlin (stromů, keřů, trvalek, bylin, cibulovin apod.), které vysadíme na svůj pozemek podle druhu půdy je základ, bez kterého budete zbytečně testovat a měnit to, co může jen těžko dobře fungovat a prosperovat.

I v tomto případě se ale dějí výjimky.

Slunce a srážky

To, že je důležité vědět, kde mám na pozemku sever, jih, západ a východ je bez debat, ale také je důležité zjistit či vypozorovat, jaký je na daném pozemku roční průměrný úhrn srážek, a to za více let než jeden rok, jak se na pozemku pohybuje slunce a kde nejvíce zůstává slunečního svitu, nejlépe kolik hodin denně a kde.

Podle slunce se budeme řídit při tvorbě konceptu zahrady i tvoření osazovacího plánu.

Odkud fouká nás zajímá také

Vítr totiž vysušuje půdu, ochlazuje vzduch a odnáší rostlinám malou vrstvu oxidu uhličitého, který potřebují proto, aby dobře rostly. Pokud vysadíte vyšší stromy s bohatou korunou, a i nižší keře, vytvoříte pěkný větrolam, jež pomůže proud vzduchu rozbít. Stejnou funkci zajistí i dobře rostlý živý plot z vhodných keřů, a to již při výšce 1,5 metru.

Vítr má všeobecně vliv na výsadbu a pobyt na zahradě, s jeho vlivem si umí zahradní návrhář dobře poradit a je důležité ho brát v potaz.

A pak je tu voda – půdní voda na pozemku

Specifikum je, když je jí hodně, ale i když je jí málo. S oběma variantami je třeba pracovat již při plánování zahrady.

Půdní voda se nachází v půdě v pásmu provzdušnění (aerace) – tedy v pásmu, v němž se spolu s vodou vyskytuje i vzduch. Podzemní voda je pak naopak v pásmu nasycení (saturace) v němž jsou všechny dutiny a póry zaplněny vodou. Tyto dvě pásma pak odděluje tzv. hladina podzemní vody (zkráceně HPV).

Půdní voda se nachází těsně pod povrchem v půdě do hloubky asi 1-2 m, a je důležitá hlavně pro rostliny, které ji odebírají pomocí kořenů. Podzemní voda se vyskytuje ve větších hloubkách, kde vyplňuje různé pukliny, dutiny a póry v horninách.

Voda vázaná v půdě se na rozdíl od umělé či přírodní nádrže tak snadno nevypařuje. Klíčem k zadržování vody je obsah organického materiálu. Díky organické hmotě (tedy humusu) se v půdě zadržuje potřebná vlhkost, vlhkost zvyšuje úrodnost, skladují se živiny, bují půdní život a organická hmota půdu zároveň kypří.

Vždy je dobré pracovat s množství vody a typem půdy na pozemku takový jaký je a nesnažit se nic měnit, ale naopak přizpůsobit se podmínkám.

Samozřejmě i v tomto případě existují výjimky.

Není třeba nic zásadně měnit, ale podpořit to, co už tu je

Vždy je lepší pozvat si odborníka a nechat si od něj zjistit a poradit s konkrétní zahradou a podmínkami na ni než složitě měnit půdu, stav vody apod. Protože příroda je mocná čarodějka a dříve či později uvede změny do normálu, to znamená zpět tak, jak to bylo. Zkrátka přírodu nezkrotíte, to spíš ona zkrotí vás😊.

Ukázka z některých našich realizací zahrad v podzimním ojínění...

Pokud nás chcete kontaktovat, nebo se na něco zeptat, objednat si konzultaci či se jen poradit, neváhejte nám napsat.