Květiny a pesticidy: téma, o kterém se moc nemluví

Květiny k našim životům neodmyslitelně patří. Provázejí nás při oslavách, svatbách, narozeninách i v těžkých chvílích. Jsou symbolem krásy, radosti, péče. Jenže možná nastal čas začít se ptát: odkud vlastně pocházejí a jakou stopu za sebou zanechávají – na planetě i na našem zdraví?

Květiny, které dáváme – a co si s nimi neseme domů

Nemusíme si odpírat krásu květin. Možná jen potřebujeme začít vidět krásu jinde – v kyticích, které vyrostly v našich podmínkách, na českých zahradách a květinových farmách. V květinách, které respektují přírodu, sezónnost i lidi, kteří s nimi pracují.

Květiny a pesticidy: téma, o kterém se moc nemluví

Na rozdíl od potravin neexistuje v Evropské unii žádný horní limit pro množství reziduí pesticidů v květinách. Do jisté míry to dává smysl – květiny přece nejíme. Jenže se jich dotýkáme, dýcháme jejich vůni, máme je doma na stolech, dáváme je lidem, na kterých nám záleží. A hlavně: s květinami denně pracují květinářky a pěstitelé, často bez informací o tom, čemu jsou vystaveni.

Přestože například ve Velké Británii roste udržitelný květinový sektor založený na malých farmách, sezónním pěstování a minimálním používání chemie, země stále dováží zhruba 85 % květin. Ty často pocházejí ze vzdálených zemí jako Kolumbie, Ekvádor, Keňa nebo Etiopie, kde je používání pesticidů méně regulované a dodavatelské řetězce neprůhledné.

Situace v Česku je v mnohém velmi podobná – a možná ještě méně viditelná. Většina řezaných květin, které běžně kupujeme v květinářstvích, supermarketech nebo na e-shopech, pochází z dovozu. Nejčastěji z Nizozemska (které funguje jako obrovský evropský květinový překladiště), ale původ samotných květů bývá často mimo Evropu – z Afriky nebo Jižní Ameriky.

Rozdíl je v tom, že český udržitelný květinový sektor je zatím mladší a menší, ale o to dynamičtější. V posledních letech u nás vznikají desítky lokálních květinových farem, které pěstují sezónně, v souladu s přírodou, často bez chemie nebo s jejím minimem. Tyto farmy ale zatím tvoří jen zlomek trhu – spíš alternativu než hlavní proud.

Problém tedy není v tom, že by u nás neexistovala jiná cesta.

Právě proto mají české květinové farmy takový význam.
Nejen jako zdroj květin, ale jako změna myšlení.

Když se krása pojí s rizikem

V květinářském průmyslu se dlouhodobě používá široká škála pesticidů, z nichž mnohé mohou mít závažné dopady na lidské zdraví. Problém je, že chybí dostatek dat a systematický dohled. Víme ale, že:

• Studie z Kolumbie už v 90. letech ukázala, že tisíce pracovnic v květinovém průmyslu byly vystaveny desítkám pesticidů, s možnými dopady na těhotenství a zdraví dětí.

• Výzkum z roku 2018 identifikoval 107 pesticidů v běžných kyticích, přičemž jejich stopy se objevily i v moči květinářů – a to i přesto, že používali ochranné rukavice.

• Některé z těchto látek jsou považovány za možné karcinogeny nebo narušují hormonální systém.

Tragickým symbolem tohoto problému se stal případ francouzské květinářky Laure Marivain, jejíž dcera zemřela na rakovinu. Francouzské úřady uznaly souvislost mezi nemocí dítěte a expozicí pesticidům během těhotenství matky. Je to bolestná připomínka toho, že tohle téma se netýká jen rostlin, ale lidí a jejich životů.

Proč se systém nemění?

Na rozdíl od potravinářství nebo textilního průmyslu neexistuje v květinách dostatečný tlak na změnu. Květiny nejsou považovány za "rizikové", nikdo je systematicky nekontroluje – a tak se desetiletí staré postupy jen tiše předávají dál.

Přitom květinářský obor je z velké části tvořen ženami, které jsou pesticidům vystaveny denně, často bez ochranných pomůcek nebo informací. A jak říkají samotní odborníci: dlouhodobé, chronické vystavení směsi pesticidů nemůže být bezpečné.

Česká květinová farma jako naděje

A právě tady se dostáváme k naději – českým pěstitelům a květinovým farmám.

Lokálně pěstované květiny:

• respektují sezónnost a přirozený rytmus přírody,

• jsou pěstované s minimem nebo bez chemie,

• necestují tisíce kilometrů přes půl světa,

• podporují místní ekonomiku a lidi, které často osobně známe.

České květinové farmy nejsou návratem zpět, ale krokem dopředu. Jsou budoucností květin a květinářství. Ukazují, že krása může jít ruku v ruce s odpovědností, zdravím a udržitelností.

Možná je čas přemýšlet jinak

Nemusíme se květin vzdát. Jen můžeme začít klást jiné otázky:

• Odkud tahle kytice je?

• V jakých podmínkách vyrostla?

• Koho svým nákupem podporuji?

Když si vybereme lokální, sezónní květiny, chráníme nejen přírodu, ale i sebe a své blízké. A možná zjistíme, že právě tyhle květiny – nepravidelné, voňavé, opravdové – jsou nakonec ty nejkrásnější.

Krása, která vzniká s respektem, má úplně jinou hodnotu.

Lokální květinové farmy ukazují, že:

• kytice nemusí být v lednu z růží,

• krása může být sezónní,

• a že lokální květina má hodnotu nejen estetickou, ale i etickou.

A pokud má mít květinářství budoucnost, je velmi pravděpodobné, že bude stát právě na místních pěstitelích, kratších cestách a větší transparentnosti.