Mravenci v kredenci

01.05.2023

Je jedno zvířátko, se kterým mimo jinými stále v zahradách bojujeme. A tak je možná už na čase, říci o něm něco, co možná ne každý ví a možná ho tak trochu osvobodit od toho věčného hubení a zabíjení.

Tak takhle, pokud mám mravence v kredenci, budu to řešit (najdu ten rozsypaný cukr, či vylitý med a uklidím to😊), ale na zahradě je chci mít. Světe div se, ano, chcete je tam mít, pozorovat, hýčkat si je. A pokud se vám přemnožili, což se může stát, je to zpráva jen a jen pro vás, že zahrada je v nerovnováze a oni přišli na pomoc. A pokud uvedu stav opět do rovnováhy, mravenců budu mít tak akorát😊.

Takže jestli máte pocit, že je jich na nějakém místě hodně (například skleník, nebo na kmenu stromu), nejjednodušší řešení je nehubit je, ale vzít konev s vodou a pár dní je polívat. Odejdou sami (najdou si jiné místo v zahradě). A pokud jsou na kmeni, mohu dělat to samé, samozřejmě klidně i hadicí, anebo použít nějaký přírodní nezávadný lep, který půjde také odlepit.

Ale určitě nebudu používat žádnou chemii, ani vařící vodu nebo sůl či sodu. Zkusím humánní vodní způsob. Mravenci vodu tuze moc neradi😊. A když ji smícháte s Hnojíkem, přírodní cestou je úspěch zaručen.

A proč mám ty mravence vzít na milost?

Tak mělo by stačit, že je to živý tvor, a že na planetě Zemi nejsme sami, ale to asi u Homo sapiens neobstojí, tak si pomůžeme informacemi o jeho funkci a tím pádem i užitečnosti.

Užitečnost mravenců ve zkratce

Aktivita mravenců prospívá cirkulaci vzduchu a vody v půdě, to pak dělá dobře rostlinám i různým půdním organismům.

Kolonie mravenců potřebují velké množství potravy, kterou si skladují ve svých mraveništích nebo v jejich blízkosti. Tím obohacují půdu o organickou hmotu.

Zbytky jídla a výměšky mění složení půdy, pH se posunuje směrem k neutrálnímu (z kyselého i zásaditého). Stejně to umí například žížaly.

Co se týče živin, bylo vyzkoumáno, že díky shromážděnému organickému materiálu má půda s mraveništi větší obsah dusíku a fosforu. Nedostatek fosforu se projevuje slabým růstem rostlin, zpomaluje se růst nadzemních orgánů rostliny, zpožďuje se vývoj pupenů, plody a květy předčasně opadávají a nedostatek fosforu nepříznivě působí i kořeny. Nedostatek dusíku se projevuje slabým růstem rostlin a rostliny jsou malé. Podle stupně nedostatku dusíku se mění barva nejstarších listů od bledě zelené do žluté.

Mravenci se živí také měkkými tkáněmi mrtvých živočichů, dříve nebo později "zrecyklují" jakkoliv velké zvíře. Uklízejí tak své okolí a vracejí živiny do oběhu.

Mravenci mají s některými rostlinami rozvinuté symbiotické vztahy, jeden z těchto vztahů má dokonce svůj vlastní název – myrmekochorie, toto krkolomné slovo označuje rozšiřování semen rostlin mravenci.

A tak bychom mohli pokračovat ...

Odhaduje se, že biomasa mravenců (hmota, kterou svými těly tvoří) na Zemi je podobně velká jako biomasa lidí. Když si představíme to množství, tak je jasné, že většina mravenčích aktivit se odehrává skrytě a nám lidem vůbec v ničem nepřekáží, naopak, prospívá celému ekosystému, kterého jsme i my součástí.

Tak co? Vezmete je na milost? Nebo už se tak dávno stalo?

V době psaní tohoto článku se nepodařilo žádného z mravenců na naší zahradě najít a vyfotit, takže důkaz o jejich spolubytí na naší zahradě bude později, jakmile ty mršky zase potkáme...