Nejčastější škůdci a choroby na našich zahrádkách a jak na ně?

Tato sezóna je jako každá jiná, škůdci a choroby rostlin tu byly a budou vždycky a naše snaha o jejich zlikvidování také😊. Může se změnit volba, zda na to jít chemicky či přírodní cestou anebo z obojího něco. Naší první volbou je přírodní cesta a tu bychom vám zde chtěli představit.

V první řadě zkusíme změnit úhel pohledu, neboť nesmíme zapomínat, že zahrada je přírodní celek plný živých organismů, který pokud je živý a zdravý, má také své živočichy. A to od rejsků, hryzců, žížal, brouků, motýlů, housenek, kobylek, mšic, mravenců, ale také ptáků, koček našich, i těch, které jen procházejí apod 😊.

A možná, že když nebudeme tolik bojovat, že když nebudeme tolik hubit a dávat pozornost tomu, co nám to zase tady leze, ale naopak budeme vnímat zahradu jako celek, stane se změna, a naši zahradu nebude okupovat tolik té havěti, ale naopak budeme vnímat spoluobyvatele přírodního prostoru.

Ano, řekněte tohle těm, kteří letos přišli o úrodu díky slimákům, hryzcům, dřepčíkům či mšicím, ale přeci jsme to zkusili 😊. A protože zahrada je o rovnováze, stejně jako život jako takový, tak zkusíme nastolit rovnováhu i do zahrady, tedy prostoru, kde chceme trávit čas, rozjímat a možná i zavnímat přírodní procesy.

V první řadě se zaměříme na stav zahrady. Pokud má být zahrada v rovnováze, musíme spolutvořit rovnováhu i my. A tak zkusíme třeba zasadit zeleninu, bylinky a květiny v polokulturním řádu a kombinujeme to, co se má rádo, podporuje a zároveň si nebere vzájemně živiny, ale naopak.

Také podporujeme rostliny přírodní cestou k jejich vlastní obranyschopnosti, to znamená, že zdravá, vitální rostlina dokáže v mnoha případech vydržet nápor některých chorob či škůdců sama.

A v neposlední řadě pomáháme přírodními postřiky proti tomu, co přichází.

Slimáci, pokud jsou, tak neúčinnější je vlastní samosběr. Zkrátka po deštivém dni přichází na řadu noční likvidace. My to děláme za pomoci zahradnických nůžek - šmik a je to. Slimáci, kteří jsou takto rychle usmrceni, jsou buď svými druhy sežráni, nebo uschnou, ale druhý den již není po nich ani památky. Můžete samozřejmě zkusit různé prostředky, nám se osvědčily zvýšené záhony a vlastní noční lovení😊.

Mšice - v současné době je již tolik druhů a různých poddruhů, že není možné, aby se laik v tomto množství orientoval a zároveň není prostředek, který platí na všechny. Dobré je vědět, že když máte na rostlině mravence v letním měsíci, nejspíše si chovají mšice, aby vám tyto okupovaly vaše rostliny později. Samozřejmě pokud je zahrada v rovnováze, máte vedle mravenců také dostatek slunéček sedmitečných, které si pak na mšicích pochutnají, ale s ohledem na naše celospolečenské zahradničení je slunéček čím dál tím méně, a proto musíme přírodě "pomoci".

A tak pokud si všimnete mravenců, stačí kopřivová jícha (min.14denní), silně naředěná (1:10 více vody podle množství kopřiv, ať si nespálíte rostliny), kterou jsme rostliny stříkali (nebo poléváme ke kořenům) jednou týdně. Mravencům jícha nevoní, zároveň posílí rostliny pro jejich vlastní obranyschopnost a také ochrání před jinými houbami či chorobami.

A pokud již na rostlinách jsou mšice, tak ty nemají rády vlhko a mléčné postřiky. Postřik z mléka jsme objevili letos a nedáme na něj dopustit. Ředění je od oka, ale kdo chce přesnější míru, tak plnotučné 2:10 a polotučné půl na půl do rozstřikovače a jedeme.

Mléčný postřik je nejen čistě ekologický, ale také zároveň posilující rostliny a zejména rajčata, okurky, dýně, cukety, papriky apod. Posiluje plodnost, dozrávání, ale i obranyschopnost rostlin. A nemají ho rády jak mšice, tak dřepčíci, ale ani plísně a jiné houby.

Mléčný postřik nám pomohl dokonce na plíseň dýni. Sice jsme dýně a cukety vypěstovali ze semínek, ale jednu rostlinu jsme koupili na trhu, a zrovna ta zanesla na záhon plíseň, kterou nakonec velice rychle zlikvidoval právě mléčný postřik.

Vynikající je i levandulový postřik (výluh z květů a listů levandule, 24hodin nechat louhovat, pak povařit a scedit, nebo také jako nálev v alkoholu, ten je třeba pak povařit také, aby se alkohol vypařil a na postřik ředíme 1:10), který udělal také své a některé druhy mšic na lichořeřišnici odradil do tří dnů a to po každodenním postřiku.

Minulý rok nám rajčata proti plísni bramborové zachránil výluh ze zelených jablek. Ano, slyšíte dobře, podle jedné studie brněnské univerzity jsme to minulý rok úspěšně aplikovali.

A letos jsme rajčata, okurky a jinou zeleninu podpořili naštěpovanými listy od česneku, který jsme sklidili. A světe div se, tento přírodní léčitel a antibakteriální mulčovací zázrak, opět viditelně podpořil zdraví rostlin a jejich plodů.

Zahrada je o zkoušení, o vnímání, o klidném hraní si...jednou to vyjde a jednou ne, no a co? Změní to, když se budeme rozčilovat, nebo ne? Přeci je to každý rok stejné, jednou se daří tomu víc a jednou zase něčemu jinému, ale v závěru máme dostatek všeho, co jsme chtěli nebo co zkrátka je😊.

Krásné a pohodové zahradničení. A jaké jsou vaše zkušenosti s přírodními postřiky?