Něžná, ale pichlavá krása růží: Růže v přírodní zahradě, kde bzučí život
Růže. Sotva existuje jiná květina, která by byla zároveň tak milovaná, obdivovaná… i trochu obávaná. Její krása je omamná, vůně u některých druhů podmanivá, ale ty trny! Přesto – nebo právě proto – patří růže do zahrady, kde se žije s přírodou, ne proti ní. A když víte jak, bude růže vaší spojenkyní nejen pro krásu, ale i pro život – hmyz, včely, čaje i léčivé kapky.

Chvíli jsem si k nim hledala cestu. I když je babička pěstovala odjakživa a v létě mívala kuchyň plnou jejich vůně, na naší zahradě si růže dlouho nemohly najít své místo.
Ale něco se změnilo. Možná věkem. Možná tím, že jsem začala zahradu vnímat jinak – jako prostor pro život, vůni, čas. A dnes už na růže nedám dopustit. Hlavně na ty půdopokryvné, co se rozlévají uprostřed záhonů nebo na jejich okrajích jako jemný koberec, a na pnoucí, které se po letech spřátelí s plotem, starým stromem nebo pergolou. Jsou něžné a zároveň divoké. A s trochou porozumění přinášejí do zahrady víc, než by člověk čekal.
Růže nejsou jen na podstavec – jsou do záhonů
Zapomeňte na osamocený růžový keř uprostřed trávníku. V přírodní zahradě růže nejvíc vynikne, když je součástí pestrého společenství – mezi trvalkami, v bylinkovém koutě, nebo jako voňavý lem cestičky.
Skvěle fungují:
-
půdopokryvné růže – nízké, husté, často kvetou celou sezónu a lákají opylovače, nepotřebují sokoro žádnou péči, ani střih
-
mnohokvěté růže s jednoduchými květy – bohatě květnaté, přátelské k hmyzu, hodí se i do menších zahrad
-
popínavé růže – romantika na plotě, u pergoly, na zdi – tam, kde chcete výšku i vůni
Pro hmyz i člověka: růže jako hostina
Ne všechny růže jsou stejné. Moderní šlechtěnky s přeplněnými květy často nemají pyl ani nektar. Ale jednoduché nebo poloplné kultivary? Ty jsou pro čmeláky, pestřenky i včely malým rájem. Vždy si to ověřte u dané odrůdy či kultivaru.
Mezi hmyzáčky, kteří růže milují, patří:
-
čmeláci – vylétají časně, květy s otevřeným středem je přitahují
-
včely medonosné i samotářky – sbírají pyl i nektar
-
motýli – přilétají k pozdním růžím na podzimní sladkost
- petřenky - pro dospělé pestřenky jsou květy růží důležitým zdrojem potravy, a navíc larvy pestřenek se živí mšicemi, které se často vyskytují na růžích, čímž pomáhají v boji proti škůdcům
A pro nás? Růže nejsou jen do vázy. Lístky vonných růží můžete použít:
-
na tinktury a růžovou vodu – tonikum pro pleť, uklidnění pro mysl
-
do zklidňujících krémů a olejů – ideální pro citlivou nebo podrážděnou pokožku
-
do jídel – kandované lístky, růžový cukr, sirup nebo jemný růžový ocet
Květy až do mrazíků
Existují růže, které začínají kvést v červnu a končí až s prvními mrazíky. Při dobrém výběru si tak můžete užívat vůně a krásy celé léto i podzim. Pro opylovače jsou skvělé například:
-
Sweet Pretty' – jednoduché nenápadné květy, nenáročná a odolná
-
'Rosa rugosa' – botanický druh s krásnou vůní, jedlými šípky a vysokou odolností
-
'Bienenweide®' – je to skupina odrůd, které byly vyšlechtěny speciálně pro hmyz, všechny se vyznačují nízkým a kompaktním růstem a bohatým kvetením, květy jsou jednoduché, aby se pyl včelkám dobře sbíral, v současné době je vyšlechtěno několik odrůd, např. Rot, Hellrot, Apricot, Weiss, Rosa, Gelb, Ivory, Fruity, Bicolor. Většinu najdete v našem sortimentu ve skupině pokryvných růží.
- Rosa ´Mozart´- dorůstá výšky až 1,5 metru a šířky 2,4 metru. Kvete od jara do podzimu a je poměrně odolná vůči chorobám
- 'Open Arms' - od června začíná kvést v barvě jemně růžové, květy rychle blednou a přechází postupně během léta až do světle růžové. Květy mají výrazné zlaté tyčinky. Mají lehkou až střední vůni.
- a jiné...
Nebojte se chorob – vybírejte s rozmyslem
Padlí a černá skvrnitost odradily už nejednoho zahradníka. Ale přírodní zahrada není sterilní, a růže v ní nemusí být nemocná. Stačí:
-
vybírat odolné kultivary – často jsou označeny jako ADR (nezávislé německé ocenění pro zdravé růže)
-
vysazovat růže na slunné místo s dobrou cirkulací vzduchu
-
nedávat jim přebytek dusíku, aby nebyly přerostlé a náchylné
A hlavně – nebát se trošky nedokonalosti. I růže má právo na flíček a mšice jsou jen dočasně.
Závěrem: Růže je silná i jemná
Růže je jako přírodní zahrada sama – trochu nespoutaná, nádherně voňavá, lákající život. Může být romantická, divoká, léčivá i chutná. Není třeba jí podřizovat celý záhon – stačí ji pustit dovnitř. Najít jí správné místo, nechat ji dýchat, nechat ji žít. A pak budete sledovat, jak kolem ní začne bzučet svět.