Pěstování zeleniny bez chemie

Samozřejmě, že téma se týká i ovoce, květin a trávníku, zkrátka zkusme už nadobro přestat používat chemii v zahradě. Že to nejde? Jde, ale budeme muset změnit úhel pohledu na to, co je to zdravá a krásná zahrada. A co může přinést za změny a pozitiva pěstování zcela bez chemie.

Nebudou se mnou souhlasit všichni a možná, že ti, co budou souhlasit bude menšina, ale toto téma je nyní aktuální a přišel čas se mu trochu po věnovat a ukázat jiný úhel pohledu i těm, kteří si to nedokážou ani představit.

Co je to přírodní zahrada bez chemie

Ať už se jedná o rozdílné místo, složení půdy či daný rok, všechno je v zahradě v proměně a s tím přichází i zjištění, že na každém místě se daří něčemu jinému více než tomu jinému, ale že i daný rok a jeho počet srážek, mrazů, typu zimy i počet slunných dnů má vliv na úrodnost.

Takže cílem zahradníka není mít všechno největší a všeho nejvíce, ale mít v zahradě to, co tam má být a zároveň nechtít měnit chod přírody a daného místa.

Jeden rok holt omrznou meruňky, další rok se jim naopak daří, některý rok se nedaří košťálovinám a jiný rok jdou přímo královsky. Jeden rok se přemnoží slimáci a jiný rok je zase naším škodičem hryzec nebo dřepčík. O plísni ani nemluvě.

Když ale toto přijmeme a podpoříme zahradu zevnitř, věřte nebo ne, i zelenina odolá a aspoň pár těch kusů zbude i na nás. A dokonce jsou roky, kdy se daří všemu a vy ani nevíte, jak to všechno zpracovat a uskladnit.

Zkrátka zahrada je živý měnící se prostor a není cílem zahradníka poručit dešti větru, ale možná naopak vnímat přírodu a její cykly a naučit se pěstovat v souladu s místem, kde se nacházím.

Jak podpořit zahradu zevnitř

Začněme půdou, protože to je základ. Pokud podporuji půdu vlastním kompostem, mulčováním, ale i třeba živočišným hnojem (třeba koňským, slepičím či kravským atd.), pokud přidávám do půdy biouhel a dřevěný popel (podle typu toho, co chci pěstovat) začnou se dít i zázraky.

Dobře živená půda je základ, který udělá hodně práce za vás i chemii. Pro rostliny je tento způsob nejlepší a nejpřirozenější, neboť je necháváte, aby si samim a podle toho, jak jsou naprogramované braly živiny a zároveň se kořeny propojily a fungovaly s půdou a živinami v ní.

Ne jedenkrát jsme byli svědky napadení rostlin mšicemi, kdy si rostliny sami poradily a nebylo potřeba dělat nic. Nebo nápor dřepčíků či housek nedalo nakonec jen pár rostlin, ale ostatních se to ani nedotklo. Pokud mají rostliny tu správnou podporu zevnitř, zvládnou toho mnohem víc, než si myslíme.

Podpora zahrady zvnějšku

Pokud je zrovna období nebo máte zahradu, kde často dochází k plísním na rajčatech či padlí okupuje vaše růže nebo stromy pod náporem sucha nevypadají ve své kůži, určitě jim může pomoci i ochrana zvenčí.

Tu samozřejmě volíme nechemickou a zcela v souladu s přírodou. Ať už jsou to hodně využívané bylinné jíchy, postřiky z naředěného mléka nebo výluh ze zelených jablek (vyzkoušeno úspěšně na rajčatech a dýních), nám se také osvědčil několik let po sobě mikroskopický houbový organismus (Oomyceta) Pythium oligandrum, který se prodává pod lidovým názvem chytrá houba. Přípravek nenapadá samotné rostliny, ale pouze plíseň na nich a věřte, že nám již párkrát úrodu nejenom rajčat zachránil.

Jde to i bez chemie

Zkrátka nepoužíváme chemii v zahradě, protože nám to přijde normální, přirozené. Pro nás je zahrada místo, kde žijeme, kde jsou rostliny, zvířata, mikroorganismy, kde pěstujeme ovoce a zeleninu k jídlu a nemáme potřebu jíst, ale ani žít v chemicky ošetřeném prostoru.

I za cenu, že něco třeba nevyjde podle představ, a proto představy nemáme, ale necháme se naopak překvapovat, co ten daný rok přinese. Jak bude celá sezóna letos vypadat, čemu se bude dařit, na čem si pochutnáme, a jak na tom letos budou slimáci, hryzci, dřepčíci, blýskáčci, bělásci, ježci, ptáci a třeba i ty plísně, houby a jiní…

Zkusme nepoužívat chemii, zkusme dát důvěru půdě, rostlinám, stromům, dejme šanci všemu živému přežít. Zkusme vybírat odolnější odrůdy stromů, zeleniny (třeba od permasemínek) a ovoce, zkusme spíše pozorovat, a ne se hroutit a bojovat.

Neznamená to, že nekonáme, že slimáky nesbíráme, že mšice nepostřikujeme vodou, že mravencům nezamezujeme v lezení na stromy, ale děláme to jen tehdy, kdy to samo přijde, ne u všeho a ne vždycky.

Že to zní zvláštně? Tak asi žijeme zvláštně, ale jsme díky tomu více v klidu a více spokojeni s tím co je než dříve, kdy jsme si mysleli, že je potřeba zahradničit (zahrad-ničit) 😊.

A co vy? Chemie nebo bez chemie?