Podpora hmyzu na zahradě pokračování...

Letos si toho všimlo možná více z nás, ubývá hmyz i motýli. Můžeme proto něco udělat? Co třeba omezit sekání na vlastní zahradě. Zároveň můžeme pěstovat rostliny, které dávají nektar a kvetou co možná nejdelší čas a opylovači dokážou jejich nektar zužitkovat. A co tedy dělat a co se to vlastně děje?

Názory se různí, ale shodnout se můžeme na tom, že změna krajiny a naše hospodaření v ní je jedna z hlavních příčin, proč hmyz a potažmo motýli mizí. 

Zemědělství a lesnictví založené na výkonu a technice a v neposlední řadě chemii, jak se ukazuje nemá budoucnost. Současná jednotvárná krajina bez většího množství květnatých luk, mezí a pastvin, ale i stepí, pískoven či mokřadů pomalu mizí. Nahradili je pole, uměle vysazené lesy, stavby a silnice.

Mění se klima a do toho zatím chybí celospolečenská strategie, která by preferovala plošnou změnu k přirozenějšímu hospodaření v krajině, ale i v našich zahradách.

Tento příspěvek není o nějakém negativním vyznění celé situace, ale naopak pohled na to, zda já, jako jedinec, mohu něco udělat. A kde jinde začít než u sebe.

Tak začněme třeba tím, že o naše zahrady, zahrádky a okolí začneme pečovat zcela bez chemie, že budeme kompostovat a mulčovat, a že budeme hlavně vysazovat různorodé rostliny dávající nektar s delší dobou kvetení a pokud možno vhodné pro naše opylovače. Že budeme méně sekat, nebudeme se zbavovat plevelů v trávníku, ale naopak ho vyhledávat.

Přestaneme na zahradách i polích (pokud jsem zemědělec či farmář) používat všechny chemické prostředky, které prokazatelně škodí nejen opylovačům, a zvláště na jaře dochází po aplikaci pesticidů a herbicidů k jejich úhynu.

Přijmeme, že do trávníku patří i jetel luční, který tvoří důležitý potravní zdroj pro pozdní vzácnější druhy čmeláků, dále, že v trávníku je vhodná chrpa luční, hrachor luční, černohlávek obecný, štírovník růžkatý, hadinec obecný, užanka obecná, pilát lékařský, šalvěje, vikve, hluchavky atd.

Dnes již probíhají výzkumy s úspěšnými výsledky, které mají za cíl obohatit trávníky o kokrhel a černýš, kdy tyto rostliny nenarostou do takové výšky a není třeba je tak často kosit.

V boji s trávou pomáhá hlavně kokrhel, který parazituje na kořenech trávy. Ta pak roste mnohem pomaleji a uvolňuje prostor ostatním rostlinám. Sám kokrhel kvete a je významnou nektarodárnou rostlinou pro čmeláky.

Kokrhel a černýš snižují náklady na údržbu trávníků. Tyto druhy jsou totiž schopny potlačovat dominantní druhy trav a tím uvolnit prostor i pro méně zdatné rostliny, které by jinak neměly v hustém porostu šanci. Omezují produktivitu trávníku a zároveň ho obohacují, protože díky nim vzniká prostor i pro další druhy kvetoucích rostlin.

Zároveň to jsou pro střední Evropu původní druhy, které byly v minulosti považovány za významné plevele polí a trávník hlavně kvete a působí na pohled mnohem krásněji než uniformní zelená, a i to může být budoucnost nejen našich zahrad.

Mezi vhodné rostliny, které můžeme vysazovat do našich zahrad a podpořit tím opylovače patří nejrůznější druhy šalvějí, ožanky, šanty, agastache, monardy, yzopu, plícníků a náprstníků. Zvláštní pozornost si pak zaslouží chrpa horská, jetel červenavý a kostival lékařský. V létě také kvetou okrasné "bodláky" např. bělotrn modrý, třapatka nachová, máčka plocholistá a štětka soukenická, které poskytují mnoho nektaru. A nesmíme zapomínat na rozchodníky a mateřídoušky.

Speciální místo mezi okrasnými rostlinami vhodnými pro čmeláky zastávají hluchavky.

Dále jsou to trvalky jako orlíčky, vlčí bob, kakosty, ostrožky i floxy nebo letničky jako cínie, hrachory, slunečnice či na podzim astry. A jako zelené hnojení je vhodná svazenka  a již zmiňovaný jetel.

Mezi oblíbené keře patří pámelníky, trubače, zimolezy, maliníky a ostružiníky. Oblíbené jsou také růže, pokud možno botanické, nebo co nejméně šlechtěné (jednoduché květy), například růže svraskalá nebo mnohokvětá. A v podstatě všechny ovocné stromy a jejich květy jsou pro čmeláky nenahraditelné na jaře.

Motýly z letniček přitahují například krásenky, divizny a aksamitník, potěší je i některé bylinky - v první řadě mateřídouška, levandule, heřmánek, meduňka či rozmarýna. Oblíbené jsou také netřesky a již zmíněné rozchodníky.

Ale seznam rostlin na podporu opylovačů, zejména čmeláků je mnohem větší, inspiraci můžete najít například zde na webu https://www.cmelaciplus.cz/seznam-rostlin-vhodnych-pro-podporu-cmelaku/#6

A co vy? Podporujete opylovače na svých zahradách, balkónech či předzahrádkách bytovek?