Přichází čas založit květinovou louku. Jak na to?

02.09.2021

Rozdíl je, pokud zakládáte květinovou louku nebo květinový záhon. Záhon sázíme klidně na jaře po prvních zmrzlých, ale louku je lépe zakládat na podzim, aby nám některé druhy rostlin vyrostli již s nadcházejícím jarem, a ne až na přes rok. Záhon i louku tvoříme do odplevelené a připravené půdy.

Bylinné trávníky a květnaté louky jsou trendem několika málo posledních let a nejen, že je to trend užitečný, ale má hned několik předností. Určitě je to estetický význam, protože neznáme nic krásnějšího než sedět uprostřed kvetoucí louky plné barev, vůní, tvarů a hmyzu. Někdo hmyz nemusí a má dokonce z něho strach, ale hmyz je nejen užitečný, ale má i svůj význam na přežití jiných druhů😊.

Ale především je to význam v omezení počtu sečení během vegetačního období (2 až 3) což má za následek, podporu biodiverzity a zároveň tímto způsobem výsadby zabraňujeme půdní erozi a dochází k lepšímu zadržování vody v půdě.

Nevýhodou naopak může být pro někoho vyšší cena osiva než u klasického trávníku a nutnost odklízení pokosené nadzemní biomasy (což děláme i u klasického trávníku, pokud nemulčujeme). My sbíráme po sezóně také semínka pro další použití a biomasu, kterou po odkvetení posečeme necháme projet štěpkovačem a využijeme do kompostu nebo ke stromům.

A výhod bychom samozřejmě našli více, ale to není účelem článku.

Ale teď už k samotnému zakládání louky

Před vysetím osiva na plochu by měl být pozemek zbaven vytrvalých plevelů, upraven mělkou orbou (nakypřením půdy), protože mělčí zpracování půdy vede k vyššímu zadržování uhlíku v půdě. Poté přichází tzv. smykování, což je urovnání pozemku od hrud a plevelů, těšně po prokypření půdy například kovovými hráběmi či pluhem. Záleží na velikosti pozemku, který upravujeme pro založení květnaté louky. Zároveň vybíráme kameny, pokud na pozemku "vylezly" po orbě. A nakonec pozemek urovnáme.

Osivo se vysévá nejčastěji v podzimním období, ale je možný i jarní výsev. Při jarním výsevu nevzejdou semena, která před vyklíčením vyžadují projít obdobím chladu a vyklíčí až v následujícím roce, proto je dobré zakládat louku již na podzim.

Nejlépe využijeme travinobylinnou směs, která kombinuje trávu a byliny zároveň a je více letá. Pokud chceme "jen" květinový záhon, použijeme směsi v kombinaci, kterou chceme, ale počítejme s tím, že tyto záhony jsou pak většinou jednoleté a musí se každý rok obnovovat.

Hloubka výsevu se u jednotlivých semen liší, a proto je nutné najít kompromis. Nejlépe je vysévat na povrch půdy, a to za pomocí písku. V kýblu smícháme osivo s pískem v poměru asi 1:10 a dobře promícháme. Takto směs rozhazujeme rovnoměrně po povrchu. Tím docílíme, že přesně vidíme, kde už jsme vyseli a kde ještě ne a zároveň se osivo dostane na pozemek rovnoměrně.

Pak už jen povrch uválíme, nejlépe zahradním válcem, který si můžeme i půjčit. Pokud nemáme válec, postačí i zarovnání dřevěnou lištou.

A teď už jen zalévání. Alespoň na začátku, aby se semínka lépe zakořenila. Pak už necháme celý proces přírodě.

Následující péče

V prvním roce po založení je nutné provést tzv. odplevelovací seč. První kosení se provádí nejlépe kosou, křovinořezem (strunovou sekačkou) nebo lištovou sekačkou, aby nedošlo k vytrhání málo zakořenělých rostlin. Je dobré ponechat vyšší trávy a vzrostlé rostliny - to znamená, že nesečeme na dřeň.

Seč se provádí tak, aby plevele nestihly vykvést a vysemenit. Kosení se v následujících letech provádí podle potřeby tak dlouho, dokud nedojde k radikálnímu snížení plevelů. Později vzrostlý porost květin, bylin a trav růst plevelů značně omezuje již sám.

A jaké jsou vaše zkušenosti se zakládáním louky či květinového záhonu?

Fotografie jsou vytvořeny na louce našeho souseda, který zakládá každoročně květinové luční či letničkové záhony. Děkujeme!



A jaké jsou vaše zkušenosti se zakládáním louky či květinového záhonu?