Příprava dřeva na topení je celoroční záležitost

27.10.2021

Přípravu při topení dřevem není radno na zimu podcenit. My připravujeme dřevo průběžně celý rok, protože čerstvé dřevo se musí nařezat a nechávat proschnout dopředu. Máme rádi práci se dřevem. A jak jste na tom vy? Topíte dřevem?

Topení dřevem může přinášet radost a zajímavá zjištění. Dřevo je nejen obnovitelný zdroj tepla, ale také voňavé, barevné a různě tvarované topivo, které obohacuje život právě tím, jaké má vlastnosti. Každé dřevo nejen jinak vypadá, voní, ale i topí.

Tvrdé dřevo například zajistí delší zdroj tepla, který postupně a pomaleji hoří než dřevo měkké. Měkké dřevo je dobré na zátop, a když chceme rychle zatopit a rozhořet kamna. A tak si představíme alespoň některé druhy, které jsou svými vlastnostmi vhodné do kamen na topení a kdy které použít, a možná i něco navíc.

My máme tu výhodu, že má muž jako zahradník dobrý přístup ke dřevu, a to i různým druhům. Další výhodou je, že přímé topení v kamínkách nás učí poznávat detailněji druhy dřeva a jejich vlastnosti a umět je správně používat. Tedy správně, prostě tak, jak zrovna potřebujete topit, aby bylo doma vyhřáto, ale nepřehřáto.

Nejprve si připravíme třísky, které na občasný zátop budeme potřebovat. Když pak topíme správně, kamna ani nevyhasnou a třísky využíváme minimálně, ale přeci jenom někdy se hodí.

Tříšky jsou nejlepší z měkkého dřeva, jako je smrk, jedle, borovice, topol, lípa, modřín, jalovec, bříza, olše, jíva, střemcha.

Každé z těchto dřev má specifické vlastnosti, tvar, barvu a vůni. A o vůni se zmíním, protože například borovice většinou obsahuje hodně pryskyřice a její vůně je úžasná. To se projeví nejen na síle ohně, ale i na vůni kouře z komínu, který pak zaplaví okolí domu libým, příjemným, kadidlovým aroma. A nejen to, borovice dokáže vytvořit rychlý a velmi silný žár, který dobře využijeme, pokud chceme ihned vytvořit teplo domova.

Lípa, není zrovna strom, ke kterému se při topení snadno dostaneme, ale je to jemná, nádherná vůně našeho národního stromu, takže někdy i stojí za to, pořádně ji očuchat, než s ní zatopíte😊.

Tato měkká dřeva používáme nejen na třísky, ale samozřejmě, jak jste již pochopili i na topení, když chceme rychle topit anebo jsme doma a můžeme častěji přikládat. Měkké dřevo totiž má tu vlastnost, že rychleji a lépe hoří než tvrdé dřevo, a proto je pak nutné častěji přikládat do kamen. U kamen Hobbit, které máme my, je to při nízkých teplotách venku okolo nuly a níže a použití právě měkkého dřeva - cca každé dvě až tři hodiny. Samozřejmě záleží na velikosti polen a množství, které do kamen vložíme.

Tvrdé dřevo je například dub, akát, habr, tis, javor, třešeň, jabloň, jasan, buk, hrušeň, švestka, ale i jasan, jilm, ořech apod. Tvrdé dřevo používáme na delší čas topení.

Samozřejmě u topení dřevem hraje velkou roli i vysušení dřeva. Můžeme topit i na půl "čerstvým" dřevem a na půl vysušeným, ale zde počítejme s rychlejším zanášením roury komínu. Mokré nebo vlhké (nevysušené) dřevo prostě více kouří a zanáší rouru komínu. Ale zase hoří déle.

Tvrdé dřevo má tu výhodu, že hoří déle než měkké a jeho plamen je stabilnější, a nakonec i více výhřevný. Tvrdé dřevo je dobré používat na noc, kdy nechceme a ani nemůžeme tolik přikládat. Podle našich zkušeností s kamínky Hobbit vydrží tvrdé dřevo přes celou noc a ráno, i když již nehoří, mají kamna ještě žhavé uhlíky, takže stačí jen opět přiložit, tentokrát měkkým dřevem a kamna se rozhoří a do deseti minut je opět v místnosti teplo.

Ranní teplota v naší zatím nezateplené maringotce se pak pohybuje podle toho, jak bylo přes noc venku. Nejnižší teplotu ráno jsme měli uvnitř okolo 12 °C a nejvyšší okolo 18°C. A to i s velice mínusovými teplotami přes noc. Nejnižší teplotu venku jsme zatím zažili mínus šestnáct stupňů celsia.

Pokud je venku tepleji, například okolo deseti stupňů celsia, pak přikládáme méně - jak na množství dřeva, tak vybíráme měkké druhy dřeva, aby bylo u nás okolo těch 20-22° celsia přes den. Ale záleží na tom, kdo jak má rád teplo.

Co se týká spotřeby dřeva, tak musíme říct, že jsme se zkušenostmi postupně dostali v množství na jedno poleno denně. Takže spotřeba je velice nízká a ekologicko-ekonomická😊. Za zimní sezónu nás náklady na dřevo vyšly okolo 3.000 Kč.

O dřevě a jeho vlastnostech by se dala napsat kniha a stejně by neobsáhla všechny jeho vlastnosti, krásu a užitek. Je to úžasný zdroj tepla, a i když jsme plánovali, že budeme přitopovat dřevěnými briketami, nakonec nebyly ani potřeba, neboť dřevo a kamínka Hobbit zvládli zimu bravurně, a ještě nám dřevo dělalo radost s jeho objevováním vlastností, vůní, barev a účincích.

Za sebe musím napsat, že pro mě je ze dřeva favoritem mahalebka (tzv. Višeň turecká Prunus mahaleb), která má nádhernou, velice aromatickou vůni a dokáže provonět nejen prostor uvnitř, ale i celou zahradu a okolí. Pak borovice a její pryskyřicová omamná vůně. A také habr, který má nejen vysokou tvrdost, ale jeho ohnivá vůně je jemná s nádechem starých časů u pece, tak si představuji vůni, kterou bych popsala jako vzpomínky starých dobrých časů 😊.

Každé dřevo má svou specifickou podobu a vlastnosti a je radost jej objevovat. Učí nás to milovat tuhle dokonalou kouzelnou hmotu, která nejen, že nám na jednu stranu dává kyslík, stín, vláhu a život, ale na druhou stranu potěší smysly a zahřeje. Topení dřevem je pro mě láska k přírodě a ke všemu živému.

Tento článek také na: https://www.bydlimenazahrade.net/l/jakym-drevem-topit-a-proc2