Proč podporovat ptáky v zahradě?

Asi první odpověď každého z nás napadne, že jsou užiteční, ale co to vlastně ta užitečnost znamená? A proč by nás měla zajímat prospěšnost nějakého druhu? Nestačí, že je máme rádi a líbí se nám, jak vypadají a jak někteří zpívají? Nestačí, protože pokud máme ptáky rádi jen kvůli jejich vzhledu a zpěvu, tak je tam už jen malý krůček k preferování jednoho druhu oproti druhému, a to je krátkozraké.

Ono celé to téma má širší souvislosti a jeden článek k tomuto tématu opět nestačí, ale zkusme se na to podívat z jednoho úhlu pohledu. Ten úhel může být, že neexistuje žádný druh, který bychom měli podporovat oproti jinému druhu. Každý živý tvor, rostlina, houba, mikroorganismum, zkrátka vše živé, tu má své místo a opodstatnění, a to že ho nevidíme, nebo nám tento druh není zrovna příjemný, je náš osobní problém ne toho druhu😊.

Z pohledu biodiverzity, na kterou se můžeme dívat z více úhlů pohledu (například druh jako jednotlivý kultivar, nebo druh jako třída či skupina a druh jako typ krajiny) je celý živý svět funkční celek a na nás je tento celek respektovat, podporovat a pokud možno do něj minimálně zasahovat. Jeden druh má návaznost na jiný druh a další živý tvor navazuje zase na další, všechno je provázané a fungující právě díky té rozmanitosti a vztahům.

Když jeden druh vymře, v první fázi má příroda připravenu alternativu, ale čím více druhů nepřežije naše konání, tím nebude možné nahradit druh druhem.

Příklad biodiverzity ve světě ptáků

Zjednodušeně - ptáci potřebují ke svému přežití vhodnou potravu a místo pro přežití a hnízdění, ale to mají jen díky dalším vztahům v přírodě. Pták, který se živí například hmyzem a larvami kůrovce, potřebuje ke svému životu stromy, keře, rostliny a další živé mikroorganismy, a aby byl dostatek hmyzu. Hmyz potřebuje zase rostliny (i stromy a keře), které potřebují mikroorganismy v půdě a samotné podhoubí a půda potřebuje zetlelé rostliny a hnijící hmyz, aby uživila mikroorganismy. A tak bychom mohli pokračovat do nekonečna, je to perpetuum mobile v přímém přenosu, kdy každý potřebuje každého ke svému přežití.

Tato vzájemná propojenost funguje v ekosystémech (funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase), které preferují biodiverzitu (biodiverzita představuje základní předpoklady pro fungování ekosystémů, její ohrožení proto představuje problém pro populace všech druhů včetně lidského).

Jak podporovat ptáky na zahradě?

Nestačí jen ptáčky přikrmovat na zimu, ale důležitá je i výsadba a různorodost výsadby. Na zahradě přívětivé pro ptáky musí být stromy i keře, různé druhy rostlin, a to hlavně semenných. Více druhový trávník nebo loučka, zdravá půda bez chemie a pesticidů. Zahrada přívětivá pro ptáky, musí být přívětivá pro celý živočišný i rostlinný druh.

Můžeme ptáky podpořit vodou (vodními pítky a koupelemi) a ptačími budkami pro jejich hnízdění, ale ptáci ke svému životu potřebují kromě vody také dostatek potravy a prostor pro bezpečné hnízdění a výchovu mláďat. To znamená, že taková zahrada bude muset podporovat i hmyz i půdu i rostliny.

Řada studií prokazuje celkově lepší hodnocení druhově bohatších společenstev. Pokud chceme tvořit zdravou přírodní zahradu, budeme muset tvořit druhově bohatší společenstva ve všech směrem. A nejen co se týká rostlin, ale i živočichů. Zkrátka nech brouka žít😊. A ještě lépe, nech přírodu tvořit.

Letos tu na krmítkách a v zahradě pravidelně potkáváme sýkorky, stehlíky, zvonky, brhlíky, paní hílovou a pana híla, strakapoudy, šoupálky, střízlíky, vrabčáky, ale také hrdličky, sojky a poštolky. A samozřejmě holuby hřivnáče, straky, kosáky, pěnkavy a červenky. A vzácně mlynaříka a další ptáčky. Nemáme pocit, že by ptáků ubývalo, protože u nás jich je opravdu mnoho, ale samozřejmě víme, že je to subjektivní dojem...

A co vy? Je vaše zahrada přívětivá pro všechny živoucí organismy?