Revitalizace lesní zahrady
Lesní zahrada má svá specifika, a to nejen podle toho, kde se nachází, ale zda převažují jehličnaté stromy, nebo listnaté či se jedná o smíšené prostředí, zda je zastoupeno o bylinné patro a vliv má také voda a její stav v místě a okolí zahrady. A nejen s tím vším je dobré počítat při revitalizaci, či realizaci zahrady a požadavcích vás jako majitele.
Tuto sezónu nás čeká ještě revitalizace a celková přeměna jehličnaté zahrady v listnatou se stromovým, keřovým a bylinným trvalkovým patrem u pískovcových skal, na což se moc těšíme. A nyní přeměňujeme lesní zahradu, do které doplňujeme listnaté keřové a trvalkové patro u zahrady s úžasným výhledem na skály u Vltavy.
Tato zahrada má výhodu nejen v místě, kde se nachází, ale také ve vzrostlých rododendronech a azalkách, které v období května a června zajišťují krásné kvetení, které se později promění v zelenou masu, se kterou je třeba počítat při výsadbě nových keřů a trvalek.
Zároveň je zahrada obklopena vysokými smrky a borovicemi, doplněna o stromy již vysazené předchozími majiteli, jako například vzrostlý javor dlanitolistý (Acer palmatum 'Atropurpureum').
Textilku už nikdo prosím nepoužívejte
Jeden z nešvarů v této zahradě byla textilka (netkaná textílie, agrotextilie, mulčovací fólie, černá fólie, tkaná mulčovací fólie), která byla v každém ze záhonů a pod všemi těmi keři. Bohužel trend devadesátých let, kdy byla zahrada realizována je všudypřítomný.
Většina stromů, keřů a rostlin má kořeny přes textilku, jak se rostliny snažily najít vodu a živiny, pod textilkou vše hnije, a půda díky tomu i nepříjemně smrdí, a mikroorganismy a půdní živočichy, kteří by ve zdravé půdě normálně žili, zde nepotkáte (jsou tu jiné druhy a je jich pomálu).
Textilka musí pryč, co to jen půjde, protože některou už ani nedohledáte, neboť se dostala i pod kořeny stromů a keřů a mezi ně. Jsme rádi, že tento nešvar pomalu ustupuje a současná přírodní zdravá zahrada si poradí i bez tohoto "pitomého" fenoménu😊.
Půda tedy dostává konečně co má
Textilka odstraněna, přidání biouhlu a kompostu půdě prospěje a do zahrady se může vrátit přirozený život. A když se zahrada doplní o vhodné trvalky, a to jak půdopokryvné, skupinové, výplňové i solitéry a zároveň se doplní v patrech keři, začne se život ve své podstatě sám zapojovat a tvořit funkční celek.
Do takovéto zahrady patří mulč v podobě kůry, jako poklice na hrnec a zde se nemusí nikdo bát kyselejšího prostředí, protože ho naopak uvítá. Než se všechny nově vysazené rostliny zapojí, kůra pomůže proti většímu zaplevelování a případným vysycháním povrchu půdy v letních měsících. Časem nebude potřeba.
Zde bychom chtěli více zpropagovat dva zástupce trvalkového druhu, které ve v přírodní lesní zahradě budou vyjímat. Jsou to v mnoha ohledech úžasní zástupci trvalkového patra a oživí každý kout.
Kokořík je naše původní lesní bylina
Latinsky Polygonatum odoratum (synonymně kokořík lékařský). V přírodě roste ve světlých listnatých lesích. Má kouzelné drobné kvítky, nejlépe vynikne jako solitér pod keři či stromy. Sluší mu to však i ve smíšených výsadbách.
V české přírodě je to původní druh a v teplých oblastech roste roztroušeně až hojně.
Kokořík kvete v květnu a červnu, které se po odkvětu změní na modročerné bobule. Nejlépe se mu daří ve stinných a polo stinných koutech zahrad. Vysadit ho můžete s konvalinkami, dlužichami, kapradinami, bohyškami, kopytníky, barvínky i mochničkami apod. Kokořík podle kultivaru a prostředí dorůstá přibližně 30-50 cm výšky, některé druhy dosahují až 120 cm.
Kokořík je odolný a plně mrazuvzdorný. Vybereme mu vhodné místo nejlépe v polostínu, ale zvládne i slunce nebo stín. Potřebuje jen střední zálivku. Okrasa v zahradě, ale krásně se vyjímá i ve váze, takže jej můžeme pěstovat i k řezu.
Je známo na 60 druhů, v České republice jsou původní tři druhy: spíš ve vlhčích lesích roste k. mnohokvětý (P. multiflorum), na horách se setkáme s chladnomilnějším k. přeslenitým (P. verticillatum) a ve světlých lesích teplejších krajů roste nejčastěji teplomilný k. vonný (P. odoratum).
Kokořík mnohokvětý, který se nachází ve vlhčích lesích. Je zhruba 30-50 cm vysoký. Kokořík vonný je teplomilný a jemně voní, dorůstá 15-40 cm. Vzácnější je kokořík přeslenitý, roste na horách a je chladnomilnější. Na zahradách je nejčastěji k vidění kokořík mnohokvětý a jeho kultivary.
Z rozdrcených oddenků se dříve připravovaly obklady na odstranění kožních skvrn. Oddenky jsou také součástí čajových směsí používaných proti špatnému zažívání. Dnes se v léčitelství užívá jen zřídka.
Pryšec ohrožený druh naší květeny
Latinsky Euphorbia. Lidově najdeme i názvy jako Pryška, pryšovec, Chamaesyce, Elaeophorbia, Endadenium, Monadenium, Synadenium, Pedilanthus.
Pryšce jsou
jednoletky nebo trvalky byliny, keře či dokonce stromy. Rostou ve stinných
listnatých suťových i lužních lesích a v křovinách. V ČR je rozšířen s
roztroušeným a mezerovitým výskytem po celém území, chybí v teplých částech JV
Moravy.
Pryšec je rod rostlin, čítající asi 2160 druhů, patřící do čeledi pryšcovité. Pryšec je jeden z nejrůznorodějších rodů v rostlinné říši. Celkově od Španělska v širokém pásu přes střední Evropu po západní Ukrajinu, na jih po střední Itálii a Korsiku, druhotně také ve Velké Británii a Dánsku. U nás se některé druhy už dlouho pěstují ve venkovských zahrádkách, např. pryšec skočcový (E. lathyris) nebo vroubený (E. marginata).
Například Pryšec
mnohobarvý (Euphorbia polychroma) rozsvítí
každý stinný kout, a to v sezoně i na podzim, kdy se zbarví do červena. Je
to spolehlivá a nepotřebuje téměř žádnou péči. Na jaře pouze odstřihněte loňské
výhony – rostlina znovu obrazí.
Euphorbia polychroma pochází z jižní Evropy na sever zasahuje do jižního Německa, na východě po Ukrajinu a Bulharsko. U nás se vyskytuje na jižní Moravě a je řazen mezi ohrožené druhy naší květeny. Roste na výslunných stráních, v lesních světlinách a křovinatých lemech, obvykle na vápencích.
Nejlépe se tomuto pryšci daří na otevřených, slunných polohách v živných, propustných, vápenitých půdách. Snese i lehký polostín, může však vytahovat za sluncem a v důsledku toho se trsy rozklesávají. (zdroj www.perenniculum.cz).
Více o tomto fenoménu je na samostatný článek a možná i knihu😊,
ale do současných přírodních zahrad patří, jen dobře vybírejte ten vhodný
kultivar.
A jaké jsou vaše oblíbené trvalky do lesa? 😊
Cílem tohoto úhlu pohledu je vracet do lesních zahrad listnáče, keře a bylinné patro. Nezapomínat na to, že les není jen o jehličnatých stromech, ale o smíšené výsadbě, která přináší nejen více z pobytu v takové zahradě, ale také více odolnosti a vitality.