Výsadba trvalek a keřů do instantního záhonu

Na to si dát pozor při výsadbě do instantního záhonu a jak celkově přistoupit k jednotlivým úkonům, aby se dílo podařilo je předmětem tohoto článku. A v zásadě tyto pravidla platí i pro výsadbu zeleniny.

Čerstvý nebo uleželý

Čerstvý nebo uleželý v tom je hlavní rozdíl. Pokud mám čerstvý hnůj budu sázet buď později, nebo "jen" vybrané rostliny jako tykve (dýně), brambory apod. A to tak, aby se kořínky nedotýkaly hnoje. Což znamená, že si pomůžu zeminou nebo vyzrállým kompostem.

Anebo, získám čas. To znamená, že hnůj nechám uležet již na záhonu či ho na pár měsíců nechám uležet v kompostu či ho budu přehazovat samostatně.

Takže za prvé je dobré mít uleželý hnůj. Pokud máte uleželý hnůj, nemusíte řešit možnost spálení kořínků rostlin. Tomuto riziku předejdete také tím, že buď instantní záhon zakládáte již na podzim a na jaře pak sázíte, nebo budete sazenice rostlin sázet malé, aby se jejich kořínky nedotkly hnoje. Na to si my dáváme pozor i když je hnůj uleželý.

A s tím souvisí i správný výběr rostlin.

Koňský hnůj má mnoho výživových látek a do půdy je uvolňuje posupně. Uvádí se, že první rok 50% všech látek, druhý rok již 30% a třetí rok je to posledních 20%. A tak bychom měli i sázet rostliny, které mají velkou spotřebu dusíku, draslíku a fosforu a postupně můžeme přidávat další druhy.

První rok by to měla být hlavně plodová zelenina (rajčata, papriky, okurky, lilek, cuketa, dýně), dále košťáloviny (květák, zelí, kapusta), celer, pórek a samozřejmě brambory.

Druhý rok zejména kořenová zelenina (mrkev, petržel, ředkev, ředkvičky, červená řepa), košťáloviny (brokolice, kedluben) a listová zelenina (salát, špenát, mangold).

A třetí rok dáme na záhon nejméně náročné plodiny patří bobovitá/luskovitá zelenina (hrách, fazole, čočka, boby a sója) a také cibule a česnek.

Tím vlastně docílíme i střídání plodin. Na podzim pak ve třetím roce opět navezeme koňský hnůj na záhon a na jaře můžeme zase sázet zeleninu první trati.

My jsme ale udělali pokus.

Přivezli jsme si na instantní záhon uleželý hnůj, přidali biouhel jako mezi vrstvu, což by mělo mít za následek několik pozitivních reakcí.

Z výzkumů vyplývá, že aplikací biouhlu na zemědělskou půdu dochází k výraznému zvýšení výnosnosti (průměrně o 13-16 %), k tomu přidejte pozitivní stimulační vliv i na samotný kořenový systém rostlin. Aplikací biouhlu došlo ke zvýšení množství kořenové biomasy o 32 %, kořenová plocha se zvětšila o 39 %, kořeny byly delší o 52 % a hlízek fixujících dusík bylo o 25 % více.

A do toho díky svojí porézní struktuře zvyšuje provzdušnění půdy a její retenční schopnost a celkovou zpracovatelnost.

Taktéž na povrchu biouhlu dochází k chemickému vázání minerálních látek, které jsou rozpuštěny v půdním roztoku.Velký význam nese biouhel také skrze svoji členitou strukturu, která může sloužit pro mikrobiální osídlení.

Jednak mohou póry biouhlu sloužit mikroorganismům jako účinné refugium proti predátorům, jednak biouhel obsahuje zbytkové množství lehce rozložitelných uhlíkatých látek, které nepodlehly pyrolytickým procesům. Mikrobiální aktivita po aplikaci biouhlu se tedy krátkodobě zvyšuje.

A v neposlední řadě po aplikaci by mělo dojít k lepšímu zadržování vody v půdě a zároveň by rostliny měly vodu lépe přijímat...a samozřejmě nedochází k přímému kontaktu rostliny a hnůj.

A co je ještě zásadní, vysadili jsme do záhonu trvalky, pnoucí rostliny jako akébii, vinnou révu, aktinidie, klanoprašku a pnoucí kamčatskou borůvku. Také jsme na záhon vysadili hlízovité rostliny, cibuloviny, trvalky a růže. A nyní ho budeme pozorovat.

A samozřejmě vám přinášet poznatky. A první z nich je krátce po výsadbě, ještě bez zamulčování štěpkou.

A co Vy? Máte rádi experimenty na zahradě?

BĚHEM REALIZACE A TĚSNĚ PO VÝSADBĚ

PO MĚSÍCI

PO TŘECH MĚSÍCÍCH A DÁLE