Zahradníkovo zamyšlení nad letošní sezónou

Sezóna ještě nekončí, ale zahradník ví, že i když má venkovní práci minimálně ještě do prosince a stále dokončuje úkoly, které si naplánoval či nestihl díky počasí dříve, energie se pomalu se změnou času mění a pracovní tempo se zkracuje a někdy i zpomaluje. A tak to má být.

Každý, kdo nejen fyzicky pracuje ví, že odpočinek je důležitý, a tak jak se děje úbytek světla, tělo na to reaguje a zkracuje se doba pracovního nadšení. Na jaře a v létě není problém pracovat do pozdních hodin, ale s podzimem přichází i čas zklidnění a odpočinku.

V kamnech plápolá přívětivý zdroj tepla, horký čaj či jiný teplý nápoj provoní místnost a postupně se mění čas pracovní, v čas plánování, návrhů, studií a příprav na sezónu další. 

Mysl se přepojuje na své dovzdělávání a všechny nakoupené knihy či stažené nové studie z výzkumu a práce jiných zahradníků i vědců se pomalu připravují k přečtení a prostudování a to není zdaleka všechno.

Důležité může být i shrnout si posezónní poznatky a nové zkušenosti, projít si, co kde fungovalo lépe a co je třeba ještě vylepšit. Je to doba, která má své místo a opodstatnění a může naši práci zase o krok (někdy i míle) posunout.

Někdy se stane, že právě v tomto období přijdete na to, že to, co platilo ještě před rokem, je zase o něco jinak (a to i s ohledem na měnící se klima), že naopak některé osvědčené postupy, které se prověřili léty praxe a fungují, se budou provádět stále stejně, nehledě na informace zvenčí, a že každá nová zahrada je i nová zkušenost a nevyčíslitelná hodnota znalostí.

Čím dál tím více zjišťujeme, že změny, které se dějí z měsíce na měsíc se budou dít dál, ne-li rychleji, protože i počasí je v neustálé - leckdy nečekané proměně, a že cesta primární péče o půdu a zahrada tvořená jako funkční celek je možná jediná cesta, jak těmto nejen klimatickým změnám odolat či předejít. 

A nejen to, dokonce jak těchto změn využít ve svůj a potažmo hlavně zahrad prospěch.

Učí nás to pokoře a většímu pozorování toho, jak se co děje, jak co děláme a jak která půda a místo reaguje, ale i jak klient ke své zahradě přistupuje. I s tím vším je třeba při výsadbě, ale i údržbě počítat.

Á propos údržba.

To je téma samo o sobě a stále více získává na významu a stále více si budeme uvědomovat, že bez ní to nejde. Vychovat nový či zrekonstruovaný záhon do jeho plnoletosti a tím pádem samostatnosti, je velice důležité a bez této péče, můžete jako zahradník udělat sice úžasnou výsadbu, ale bez této následné péče to nebude fungovat.

 A je jedno, jestli se jedná o veřejnou výsadbu nebo soukromou zahradu, je sice hezké, když něco vysadíme ať už strom, keře či trvalky, ale pokud nedostane naše výsadba v prvních letech, ale i v pozdější době správnou (i minimální) péči, je naše práce k ničemu.

Stále vidíme příspěvky a články o tom, jak někde vysadili novou alej, stromy okolo cest či do parku, jak zde vznikl nový trvalkový záhon, ale už se nemluví o tom (jsou výjimky), zda je na to navázána i pravidelná a nevyhnutelná odborná péče (tedy údržba).

Vidíme pak výsadby po pěti letech mrtvé, nefunkční a v lepším případě zaplevelené. Někdy mají sice péči zvenčí, ale zase neodborný zásah, který sice ušetřil v této fázi náklady, výsadbě neprospěl, a někdy spíše naopak.

Údržba a péče by se měla stát nedílnou součástí každé takové výsadby a když mluvíme o péči, nemyslíme neodborné ostříhání podle přednastavených tabulek, ale pečlivého, vnímavého zahradníka (klidně nadšeného amatéra, který dostane řádné proškolení), který dostane i odpovídající odměnu a prostředky na tuto péči.

Samozřejmě v případě soukromé zahrady stačí několikrát ročně pomoc zahradníka, či vlastní invenci majitele zahrady, který se bude chtít občas fyzicky zrelaxovat přímo na svém pozemku.

Například o auto se pravidelně staráme (dolévání paliva, servis, myčka, úklid), o dřevěnou fasádu se pravidelně staráme (broušení, nátěr), dům uvnitř pravidelně uklízíme a vylepšujeme, ale na zahradu občas zapomínáme, a přitom je to další obyvatelný prostor, který funguje nejen třičtvrtě roku intenzivně, ale zároveň nám může přinášet mnoho benefitů a pozitivních reakcí.

Radši běháme do přírody pro trochu toho relaxu, když ho můžeme mít na vlastní zahradě😊.

Myslíme si, že pozvat si zahradní firmu či architekta stačí a pak se divíme, že nic nefunguje, jak má. Že zahrada není podle prvotního konceptu, že neprospívá, že nám nedělá radost, ale starost.

Pak se nemůžeme divit, protože jako je potřeba na některé věci odborník, to samé znamená starat se o zahradu. A odborníkem nemusí být člověk se vzděláním, který prošel konkrétní školou, ale člověk, kterého jeho práce baví, naplňuje, který se rád dovzdělává, učí novým věcem, který má praxi a tu praxi prohlubuje, a který roste ze zkušeností, nebojí se změn, a hlavně vnímá zahradu a vás jako celek😊.

Že toho není zrovna málo? Jako v každém jiném oboru ne? Jsou dobří řemeslníci a jsou horší nebo ještě lepší. Jsou dobří manažeři a naopak. A tak bychom mohli pokračovat… Zkrátka buď vás ta práce baví anebo ne.

A jaké jsou vaše zkušenosti?

A jaké jsou Vaše zkušenosti? Vnímáte, že je péče o stromy, keře i trvalky potřeba?