Zakládání živého plotu, jak na to?

31.05.2021

Živý plot není na chvíli, je to dlouhodobá záležitost, a proto je dobré se zamyslet, než vůbec začneme. Živý plot je nejen krásný a přírodní prvek do zahrady a pro okolí, ale při vnímavějším výběru keřů je to také místo pro ptáky, včely, čmeláky, brouky a další živočichy, kteří do přírody a potažmo zahrady patří. A to nemluvím o celkové podpoře přírodního rázu a přirozeného fungování zahrady.

Důležité je si na začátku uvědomit, že čím větší péči dáme živému plotu na začátku, o to méně budeme řešit práci s plotem během jeho růst. A k tomu může dopomoci i vhodný výběr keře, jeho náročnost na údržbu a naše možnosti i s ohledem na místo vysazení jako takové, aby odpovídalo potřebám rostlin.

V neposlední řadě právě podpora keřů už při sázení je stěžejní. Kvalitní a vhodně zvolená zemina pro konkrétní druh keře, pomalu rozpustné hnojivo, které průběžně zajišťuje výživu, nebo prostředek pro snažší zakořenění, či čistě přírodní surovina v podobě dřevěného uhlí, nám do budoucna velice usnadní práci a zároveň podpoří samotný růst živého plotu.

Zde je odkaz na článek týkající se výběru vhodných rostlin do živého plotu: https://bydlime-na-zahrade.webnode.cz/l/jake-pouzit-kere-na-zivy-plot-a-podle-ceho-je-vybrat/

A nyní můžeme přistoupit k celému procesu, který zde uvádíme pomocí fotodokumentace od jednoho ze zákazníků, který si přál živý plot z hlohyně šarlatové Pyracantha coccinea, celkové vyčištění plochy pro výsadbu a přidání kůry po osázení. Protože podloží bylo kamenité a velice zničené i díky přilehlé silnici, muselo se nakonec přistoupit k podložení svahu.

První, co po výběru keřů uděláme je samotná úprava terénu, kam budeme živý plot sázet. V tomto případě se jednalo o velmi zarostlou stráň v lese, takže nálety, ostružiny a jiné plevele musely být nejdříve odstraněny. K tomu pomohl křovinořez, ale i pila, neboť se poražely i překážející smrky, které již na obrázku nejsou.

Dále je nutné vyhloubit brázdu, nebo v případě vzrostlejších rostlin jednotlivé jámy podle velikosti balu - kořenů (případně kontejneru). Aby plot byl rovně, pomůžeme si natažením provázku, buď na kůly, které zatlučeme v rovině do země, nebo nějakým vztyčným bodem, kterého se můžeme chytit.

Brázdu či jámu samozřejmě hloubíme větší, než je rozměr balu, protože je dobré upravit zeminu podle náročnosti a potřeb té které rostliny a tím podpořit její zakořenění a následný růst. Ne vždy totiž máme stejnou půdu, jakou potřebuje zvolená rostlina a zároveň ne každý z nás si vybere pro živý plot keře, které rostou v přímém okolí, které by se nejlépe a nejsnadněji uchytily.

Co je, ale prospěšné pro každou půdu je dřevěné uhlí, které pokud máme tu možnost, umístíme na dno brázdy či jámy. Dřevěným uhlím si tzv. zvětšíme výsadbovou plochu tím, že nám podpoří tvorbu mikroorganismů, které pak pracují pro zúrodnění a kvalitu půdy za nás, a to se projeví časem i na rostlinách.

Článek o zázracích dřevěného uhlí zde: https://bydlime-na-zahrade.webnode.cz/l/drevene-uhli-versus-dreveny-popel/

Do takto připravené brázdy či jámy nasypeme novou zeminu. Důležité u zeminy je vědět potřeby dané rostliny, jestli ji vyhovuje půda spíše zásaditá nebo kyselejší, propustná či hutnější apod. Pro zakořenění a růst rostliny je toto stěžejní.

A protože již máme zatlučené kůly a natažený provázek mezi nimi pro udržení tzv. lajny, můžeme začít sázet jednotlivé keře. Nejlepší výsadba je z praxe a samozřejmě i s ohledem na velikost a druh rostliny umístění 3 kusů rostlin na 1 m. V některých případech samozřejmě můžeme osázení udělat hustší, v případě hlohyní a jejich velikosti jsme zvolili 4 rostliny na 1m délky.

Keře sázíme tak, že je tzv. neutopíme. Nejsnadnější je se podívat, jak je keř zasazen v květináči či balu, ve kterém jsme ho koupili, a tak rostlinu přesně zasadit, ne hlouběji ani výše.

Pokud chceme přidat třeba ještě něco na podporu tvorby kořenů, nyní je ten správný okamžik.

Ke každému keři můžeme hned po vysazení přidat hnojivo. Ve většině případů nedáváme hnojivo přímo ke kmeni, ale trochu dál od něj a kořenů.

A nyní přistoupíme k připevnění keřů. Nejdříve vyměníme provázek za pevný drát, který umístíme alespoň na třech místech výšky rostliny tak, aby keř držel rovinu, ale aby i nevstupoval do prostoru další rostlině hned vedle a zároveň měl podporu pro snadnější zakořenění a růst třeba při větrném počasí.

Jednotlivé rostliny ještě ke drátu přiděláme provázkem nebo sponou tak, aby držel na volno, ale zároveň pevně a rostlině dodával stabilitu.

Nyní už seřízneme kůly, aby byly všechny ve stejné rovině a pořádně keře zalijeme. Samotné zalévání je hodně důležité, rostliny potřebují v první fázi zakořenit a k tomu potřebují dostatek vláhy. Nejméně jedenkrát týdně konev vody ke každému keři.

A pokud se nechceme zabývat moc často pletím a zároveň dodat keřům přirozenější vzhled a podpořit zadržování vláhy, můžeme rozmístit ke keřům i v okolí kůru nebo dřevěnou štěpku. V případě svahu je dobré zajistit místo ochranou sítí proti sjíždění podloží a samotné kůry.

A teď už můžeme nechat pracovat samotnou přírodu. My začneme znovu zasahovat až přijde podzimní či jarní stříhání. Čím totiž budeme stříhat na začátku růstu keře pravidelněji, tím budou hustější a lépe porostou a tím nám také budou v budoucnu dělat větší radost a užitek.

A zde už vidíme svah PŘED proměnou a PO proměně. I když před proměnou je už značně očištěn, neboť jsme nestihli nafotit úplný začátek. Ale pro samotnou představu je to myslím dostačují obrázek😊.

A dnes, kdy si klientka přidala i další kytičky je půdovní svah k nepoznání. A jaké jsou vaše zkušenosti s živými ploty či rekultivací přírodních prostorů a zahrad? Napište nám.