Zakládání živého plotu, jak na to?

Živý plot není na chvíli, je to dlouhodobá záležitost, a proto je dobré se zamyslet, než vůbec začneme. Živý plot je nejen krásný a přírodní prvek do zahrady a pro okolí, ale při vnímavějším výběru keřů je to také místo pro ptáky, včely, čmeláky, brouky a další živočichy, kteří do přírody a potažmo zahrady patří. A to nemluvíme o celkové podpoře přírodního rázu a přirozeného fungování zahrady.

Důležité je si na začátku uvědomit, že čím větší péči dáme živému plotu na začátku, o to méně budeme řešit práci s plotem během jeho růst. A k tomu může dopomoci i vhodný výběr keře, jeho náročnost na údržbu a naše možnosti i s ohledem na místo vysazení jako takové, aby odpovídalo potřebám rostliny.

Podpora keřů už při sázení je základ

Konkrétní druh keře podle specifikace místa, nám do budoucna velice usnadní práci a zároveň podpoří samotný růst živého plotu. Zde odkaz na článek https://www.bydlimenazahrade.net/l/jake-pouzit-kere-na-zivy-plot-a-podle-ceho-je-vybrat/

A nyní můžeme přistoupit k celému procesu

Pomocí fotodokumentace od jednoho ze zákazníků, kde byl z ohledem na místo v lese (srnky) vybrán druh Hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea), která má trny, které srnky nemají moc rády a zároveň plody a typ keře je velice oblíbený ptáky.

Protože podloží bylo kamenité a velice zničené i díky přilehlé silnici, muselo se nakonec přistoupit k podložení svahu a podpoře mikroogranismů v půdě. K tomu účelu se použil biouhel, štěrk a kompost a k podložení hatě.

První, co po výběru keřů uděláte je samotná úprava terénu, kam budete živý plot sázet.

Vždy místo očištěte od všech náletů, plevele a případně travních drnů.

V tomto případě se jednalo o velmi zarostlou stráň v lese, takže nálety, ostružiny a jiné plevele musely být nejdříve odstraněny. K tomu pomohl křovinořez, ale i pila, neboť se poražel i suchý smrk, který již spolu s nálety na obrázku není.

Dále je nutné vyhloubit brázdu, nebo v případě vzrostlejších rostlin jednotlivé jámy podle velikosti balu - kořenů (případně kontejneru). Aby byl plot rovně, pomůžete si natažením provázku, buď na kůly, které zatlučete v rovině do země, nebo nějakým vztyčným bodem, kterého se můžete chytit.

Brázdu či jámu samozřejmě hloubíme větší (1,5x), než je rozměr balu, protože je dobré nakypřit a podpořit zeminu podle náročnosti a potřeb té které rostliny a tím podpořit její zakořenění a následný růst.

Co je, ale prospěšné pro každou půdu je biouhel, který pokud máme tu možnost, umístíme na dno brázdy či jámy.

Dřevěným uhlím si tzv. zvětšíme výsadbovou plochu tím, že nám podpoří tvorbu mikroorganismů, které pak pracují pro zúrodnění a kvalitu půdy za nás, zároveň lépe zadržuje vodu a živiny, které si kořeny berou přes něj, a to se projeví časem i na rostlinách.

Do takto připravené brázdy či jámy vrátíme půdovní zeminu obohacenou o kompost, případně biouhel a podle potřeby třeba i písek či štěrk. Důležité u zeminy je vědět potřeby konkrétní rostliny, jestli ji vyhovuje půda spíše zásaditá nebo kyselejší, propustná či hutnější apod. Pro zakořenění a růst rostliny je toto stěžejní.

A protože již máme zatlučené kůly a natažený provázek pro udržení tzv. lajny, můžeme začít sázet jednotlivé keře. Nejlepší výsadba je z praxe a samozřejmě i s ohledem na velikost a druh rostliny umístění 3 kusů rostlin na 1 m. V některých případech samozřejmě můžeme osázení udělat hustší (podle velikosti a druhu rostliny).

Keře sázíme tak, že je tzv. neutopíme. Nejsnadnější je se podívat, jak je keř zasazen v květináči či balu, ve kterém jsme ho koupili, a tak rostlinu přesně zasadit, ne hlouběji ani výše.

Pokud chceme přidat třeba ještě něco na podporu tvorby kořenů, nyní je ten správný okamžik.

A nyní přistoupíme k připevnění keřů. Nejdříve vyměníme provázek za pevný drát, který umístíme alespoň na třech místech výšky rostliny tak, aby keř držel rovinu, ale aby i nevstupoval do prostoru další rostlině hned vedle a zároveň měl podporu pro snadnější zakořenění a růst třeba při větrném počasí.

Jednotlivé rostliny ještě ke drátu přiděláme provázkem nebo sponou tak, aby držel na volno, ale zároveň pevně a rostlině dodával stabilitu.

Nyní už seřízneme kůly, aby byly všechny ve stejné rovině a pořádně keře zalijeme. Samotné zalévání je hodně důležité, rostliny potřebují v první fázi zakořenit a k tomu potřebují dostatek vláhy. Nejméně jedenkrát týdně konev vody ke každému keři.

A pokud se nechceme zabývat moc často pletím a zároveň dodat keřům přirozenější vzhled a podpořit zadržování vláhy, můžeme rozmístit ke keřům i v okolí kůru nebo dřevěnou štěpku. V případě svahu je dobré zajistit místo ochranou sítí proti sjíždění podloží a samotné kůry.

A teď už můžeme nechat pracovat samotnou přírodu. My začneme znovu zasahovat až přijde podzimní či jarní stříhání. Čím totiž budeme stříhat na začátku růstu keře pravidelněji, tím budou hustější a lépe porostou a tím nám také budou v budoucnu dělat větší radost a užitek.

A zde už vidíme svah PŘED proměnou a PO proměně. I když před proměnou je už značně očištěn, neboť jsme nestihli nafotit úplný začátek. Ale pro samotnou představu je to dostačují obrázek😊.

A dnes, kdy si klientka přidala i další kytičky je původní svah k nepoznání. Fotografie přineseme později. A jaké jsou vaše zkušenosti s živými ploty či rekultivací přírodních prostorů a zahrad? Napište nám.