Blog z přírodních zahrad

Když přijde letní vedro, většina lidí přemýšlí, jak zahradu ochladit. Sázejí nové stromy, staví pergoly, pořizují jezírka nebo častěji zalévají. Jen málokdo si ale uvědomuje, že největší vliv na teplotu zahrady má něco, co není na první pohled vůbec vidět. Půda. Právě zdravá, živá půda funguje jako přirozená klimatizace. Zadržuje dešťovou vodu,...

Když se mluví o zdravé zahradě, většina lidí přemýšlí nad tím, jaké rostliny vysadit, jak správně zalévat nebo čím přihnojit. Jen málokdo si ale uvědomuje, že o úspěchu zahrady rozhoduje něco mnohem důležitějšího – samotná půda. Přesněji řečeno její struktura.

Když se řekne zahrada, většina z nás si představí stromy, květiny, zeleninu nebo trávník. Jen málokdo se ale zamyslí nad tím, že to nejdůležitější se odehrává pod našima nohama. Půda totiž není jen hlína, do které zasadíme rostlinu. Je to živý organismus. Svět plný života, který nevidíme, ale který každý den pracuje za nás.

Poslední roky ukazují, že zahrady stojí před novou výzvou. Dlouhá období sucha střídají přívalové deště, léta jsou teplejší a půda se přehřívá mnohem více než dříve. Mnoho zahrádkářů proto řeší stejné problémy – rostlinám se spalují listy, stromy hůře prospívají, trávníky bez pravidelné zálivky usychají a voda z deště se z pozemku rychle ztratí.

Kdysi jsme řešili především znečištěný vzduch, vodu nebo půdu. Dnes přibývá další forma znečištění, která je téměř neviditelná, a přesto zasahuje celý ekosystém. Světelný smog. Možná si říkáte, že jde jen o trochu světla navíc. Jenže příroda funguje miliony let podle jednoduchého rytmu – den a noc. Když tuto rovnováhu narušíme, nezačne trpět jen...

Když dokončíme zahradu, často slýcháme: "Tak a máte hotovo." Jenže my víme, že právě naopak. Teprve teď začíná ta nejhezčí a nejdůležitější část. Rostliny si hledají své místo. Některé překvapí, jiné potřebují trochu usměrnit. Trvalky se rok od roku zahušťují, keře získávají objem, stromy vytvářejí stín. A my se do zahrady pravidelně vracíme,...

Letošní vedra nám na zahradách ukazují něco, čeho si všímá stále více lidí. Nespalují se už jen hortenzie, bohyšky nebo čerstvě vysazené sazenice, ale letos vidíme zaschlé a spálené listy i u rostlin, které jsme dosud považovali za téměř nezničitelné, včetně mnoha prérijních trvalek.

Letošní léto nám na zahradách ukázuje něco, co jsme si možná ještě před pár lety nechtěli připustit. Nezměnilo se jen počasí. Začínají se měnit samotná pravidla zahradničení. A my se na to teď podíváme.

Poslední roky nám na zahradách ukazují něco, co už nelze přehlížet. Klima se mění. A s ním se mění i to, co od rostlin potřebujeme. Nestačí už vybírat druhy jen podle toho, že "jsou suchomilné" nebo že "mají rády slunce". Budoucnost zahrad bude mnohem složitější. Rostliny totiž musí zvládnout daleko víc než jen pár týdnů bez deště. Jinými slovy...

V zahradě bez ustání bzučí a zpívá. Nikdy jsme neměli tolik čmeláků, včel, vážek, ptáků a dalšího hmyzu jako právě teď. Navzdory stále klesajícím počtům hmyzu po celém světě je zahrada Bydlíme na zahradě v jednom ohledu na vzestupu - biodiverzita u nás rok od roku roste.

Když se řekne přírodní zahrada, většina lidí si představí především zahradu bez chemie. Ano, hospodaření bez pesticidů, herbicidů a syntetických hnojiv je jedním ze základních principů přírodního zahradničení. Samotné vynechání chemie ale k vytvoření skutečně zdravé a stabilní zahrady nestačí. Neméně důležitá je totiž struktura zahrady.

Praktické desateto! Léto už dávno není jen o pár horkých dnech. V posledních letech zažíváme delší periody extrémních veder, tropické noci a dlouhá sucha. Pro zahradu je to obrovská zátěž a pro zahradníka taky. Dobrá zpráva ale je, že správně založená a udržovaná zahrada umí vedro zvládat mnohem lépe, než si většina lidí myslí.

Za dobu fungování naší firmy máme s Tomášem za sebou mnoho zakázek. Navrhujeme zahrady, realizujeme je a pomáháme i s jejich následnou údržbou. Všechny tyto části si vědomě zachováváme, protože víme, že jedna bez druhé nemůže dobře fungovat. Právě zkušenosti z návrhů, realizací i péče o již založené zahrady nám znovu potvrzují, že teprve jejich...

Když se soustředíme jen na chyby, často nám unikají možnosti řešení. A přitom právě v nich se skrývá posun. Zahrada totiž není statický obraz. Je to živý organismus. Proměňuje se v čase, reaguje na počasí, podmínky i na lidi, kteří v ní žijí. A práce s ní je nikdy nekončící proces. Právě proto má smysl dopřát si občas pohled zvenčí...

Když se řekne zdravá a prosperující zahrada, většina z nás si představí bujné záhony, bohatou úrodu, rozkvetlé trvalky nebo majestátní stromy. To, co je vidět nad zemí, však představuje pouze polovinu příběhu. Ta druhá, neméně důležitá část, se odehrává pod našima nohama.

Když se podíváme na zahradní trendy posledních let, zdá se, že odpověď je jednoduchá. Biodiverzita, přírodní zahrady, podpora opylovačů, květnaté louky, mulčování, kompostování, biouhel, hospodaření s vodou nebo péče o půdu. Tato témata se objevují stále častěji v časopisech, na zahradnických webech i v rozhovorech mezi zahrádkáři. Jenže co když...

Ještě před několika lety se většina z nás na zahradu často dívala jako na prostor, který je potřeba ovládnout. Udržet pod kontrolou. Vše mělo své místo, svůj tvar, svůj termín. Trávník bez sedmikrásek, záhony bez plevelů, stromy přesně zastřižené, škůdci odstranění a půda pravidelně přihnojovaná. Zahrada byla obrazem našich představ a našich...

V pátek jsme měli možnost být hosty v pořadu na Dvojka Českého rozhlasu, kde si s námi moc příjemně povídala Patricie Strouhalová o přírodních zahradách, zahradničení a o tom, proč je pro nás zahrada hlavně živý prostor plný života.

Jedna z nejčastějších chyb při výsadbě stromů se neprojeví hned. Právě proto bývá tak zrádná. Strom zasadíte, pravidelně zaléváte, občas přidáte kompost a několik let se zdá být vše v pořádku. Jenže pod povrchem se mezitím odehrává problém, který strom postupně oslabuje. Roste pomaleji, má menší přírůstky, koruna řídne a po letech se začínají...

Plevel, slimáci, voda, biodiverzita nebo robotické sekačky. O tom všem jsme si povídali s Terkou a Tomášem z projektu Bydlíme na zahradě, kteří už několik let budují živou přírodní zahradu a inspirují tisíce lidí k tomu, aby začali přírodu kolem sebe vnímat jinak. Ne jako něco, co je potřeba neustále kontrolovat — ale jako funkční systém, se kterým...

Kdysi jsme si mysleli, že krásná zahrada znamená hlavně pořádek. Dokonalý trávník bez jediné sedmikrásky, přesně zastřižené okraje a záhony, které vypadají stejně od jara až do podzimu. Takové zahrady jsme vídali v časopisech i na internetu. Jenže nás vlastně nikdy úplně nepřitahovaly. Vždy jsme tíhli spíše k přírodě, divokosti a větší...

Každý máme jinou zahradu. Jinou půdu, jiné podmínky, jinou zkušenost. A přesto se v otázkách, které nám chodí, objevují pořád stejné věci. Někdo neví, kde začít. Někdo má pocit, že dělá všechno správně, ale stejně to nefunguje. Jiný řeší, že má zahrada až moc práce, nebo že nic neroste tak, jak by mělo. Možná se v tom poznáváte.

V posledních letech se umělá inteligence stala tématem, které rozděluje společnost možná stejně jako kdysi sociální sítě nebo internet samotný. Jedni ji vítají s nadšením, druzí se jí obávají a pak je tu ještě skupina lidí, kteří říkají: "Ano, ale s mírou." Jenže kdo vlastně určuje tu správnou míru? Možná nakonec každý sám za sebe.

Máme pro vás čerstvou novinku a zároveň malé pozvání.V pátek 22. 5. od 16:00 budeme s Tomášem hosty odpoledního pořadu Českého rozhlasu Dvojka - Káva o čtvrté. Tématem bude "Zahrada, ve které to žije" – tedy přírodní zahrady, biodiverzita a hledání rovnováhy mezi člověkem a přírodou.

Většina zahrádkářů vede s plevelem nekonečný boj. Jakmile se někde objeví pampeliška, jitrocel nebo kopřiva, automaticky saháme po motyce. Jenže příroda málokdy dělá něco náhodně. Rostliny, kterým říkáme plevel, totiž často nejsou problémem samotným. Jsou spíš reakcí půdy na podmínky, které na místě vznikly.

Každý den na nás cestou do práce vykukují billboardy na automatické sekačky "za babku". A víte co? My se u toho trochu ošíváme. Ne proto, že bychom byli zásadně proti technologiím, ale proto, že jako zahradníci zaměření na přírodní zahrady v tom vidíme zvláštní rozpor. Na jedné straně slyšíme, jak lidé chtějí víc přírody, víc života, víc vody v...

Možná jste si toho taky všimli. Magnólie rozkvetou ještě dřív, než stihnete uklidit zimní bundy. Třešně jsou v plném květu, když kalendář teprve nesměle ukazuje začátek jara. A trnky? Ty už dávno září bílou barvou, zatímco rána jsou pořád studená. Není to náhoda. Naše zahrady nám tiše ukazují, že se něco mění.

Jak založit přírodní zahradu krok za krokem? Využijte patra (stromy, keře, trvalky), zadržte vodu a vytvořte nízkoúdržbovou zahradu bez chemie. A ještě něco navíc...