Blog z přírodních zahrad

Kůra jako mulč je v zahradě užitečný pomocník – ale jen pokud víte, kdy a jak ji použít. Ne každá rostlina ji ocení, a čerstvá kůra může rostlinám někdy i na čas uškodit. V tomhle článku se podíváme na to, co všechno kůrový mulč ovlivňuje, komu svědčí, komu ne a co se stane, když ho necháte pěkně zetlít.

Je to ten moment, kdy se zahradou rozkutálí první teplý vánek a tráva lehce zvlhne rosou – tu náhle v šeru zabliká drobné, zeleno‑zlaté světýlko. Světlušky nejsou jen romantická kulisa; jsou ukazatelem zdravé krajiny a neúnavnými požírači slimáků či komárů. Bohužel jim rychle ubývá bezpečných útočišť – vinou chemie, ztráty biotopu a hlavně umělého...

Drazí zahradníci, zahradnice a všichni milovníci letní pohody,
léto je tady! A víte, co to znamená? Čas odložit rýč, sundat rukavice, natáhnout se do houpací sítě a na chvíli... prostě nic neřešit. 🌼

Jak praví jedno staré čínské přísloví: "Příchod jara dříve rozeznají rostliny než lidé." A není to jen poetická myšlenka – zahradníci po staletí vědí, že příroda má své vlastní signály, které často přesněji než kalendář ukazují, kdy je čas sázet, přesazovat nebo stříhat.

Zahrada už dávno není jen místem pro pěstování zeleniny nebo pár truhlíků s květinami. Dnešní pohled na zahradu se mění – a to velmi dynamicky. Mluvíme o prostoru, který je živý, soběstačný, ekologický, ale i chytrý. Vzniká místo, kde se harmonicky propojuje příroda, technologie a každodenní život.

Andělika lékařská (Archangelica officinalis, syn. Angelica archangelica) je mohutná léčivá bylina, která si svým impozantním vzhledem a silnými účinky vysloužila označení "andělská rostlina". Její jméno není náhodné – podle legendy byla darována lidstvu archandělem Michaelem jako ochrana proti moru, ale to je jen legenda. Pojďme si ji blíže...

Nebojte se červené, žluté ani modré. Zahrada je místo, kde barvy ožívají. Zahrada je prodloužením našeho domova – a stejně jako interiér, i ona si zaslouží barvy, které v nás vyvolávají radost, klid nebo vzrušení. Přesto se mnozí zahrádkáři drží při zemi. Klasika v podobě různých odstínů zelené, občasná bílá, možná levandulová... a dál už raději...

Zahrada už dávno není jen o "udržování" – o pravidelném stříhání, sekání a boji s plevelem. Dnes se čím dál víc lidí snaží najít rovnováhu. Rovnováhu mezi tím, co si přeje zákazník, co prospívá rostlinám a co je skutečně potřeba k tomu, aby zahrada zůstala zdravá, krásná a živá.

Půdopokryvné rostliny nejsou jen nenápadnou výplní mezi většími trvalkami. Naopak – hrají v zahradním designu i zdraví půdy klíčovou roli. Zakrývají holou zem, chrání ji před vysycháním, potlačují plevel a mohou být i krásným nebo chutným doplňkem vašeho záhonu. V tomto článku se podíváme na to, proč se bez nich v trvalkových záhonech neobejdete –...

Všichni chceme zahradu plnou života – motýly, čmeláky, včely, zpěv ptáků. Často ale slyšíme stesky: "Je nějak málo včel." nebo "Dřív to tu bzučelo víc." A pak se člověk podívá – a místo rozkvetlého kouta plného života je tam anglický trávník jak ze zahradnického katalogu, dvakrát týdně sekaný, hnojený a postříkaný proti všemu, co by si dovolilo...

Růže. Sotva existuje jiná květina, která by byla zároveň tak milovaná, obdivovaná… i trochu obávaná. Její krása je omamná, vůně u některých druhů podmanivá, ale ty trny! Přesto – nebo právě proto – patří růže do zahrady, kde se žije s přírodou, ne proti ní. A když víte jak, bude růže vaší spojenkyní nejen pro krásu, ale i pro...

Zatímco některé zahrady září barvami jako malířská paleta, jiné si volí cestu jemnosti. Přírodní zahrada, kde hrají hlavní roli byliny, chladivé tóny zelené, modré a šedé, doplněné o čistou bílou, je jako tichá píseň. Léčí, objímá, utišuje. Je to místo, kde se člověk zhluboka nadechne a nechá každodennost odeznít mezi listy, travinami a bzukotem...

Zahrada není jen o trávníku a truhlících s levandulí. Skutečně živá zahrada voní, zpívá – a taky chutná. Mezi záhony, pod stromy i kolem plotů se dají vysadit drobné ovocné keře a rostliny, které nejen krásně plodí, ale i dělají zahradu víc domovem. Navíc – co si budeme povídat – utrhnout si cestou od houpací sítě zralou moruši je...

V zahradě není plot jako plot. Některé dělají čáry na mapě, jiné píšou příběhy. Když přemýšlíme o živém plotu, často se vkrádá myšlenka na "rychle něco zasadit, ať na sousedy nevidíme". Ale co kdyby byl živý plot něčím víc? Součástí zahrady, krajinou v malém, útočištěm pro ptáky, včely i oči?

"To jste vy, ta firma s tím krásným záhonem u vchodu, že?"
Tahle věta není jen lichotkou, je to důkaz, že výsadba může být nástrojem budování značky. Pokud dokáže zákazník či obchodní partner identifikovat firmu podle jejího květinového záhonu, pak se z dekorativního prvku stává něco mnohem víc: značka zakořeněná v paměti – a v půdě.

V každé zahradě je místo, které si říká o jemnost. O kout, kde se příroda může nadechnout. Kde se nevládne podle pravítka, ale podle rytmu ročních dob. Právě v přírodní zahradě může vzniknout něco, čemu jsme začali říkat trvalková louka. Možná ten pojem slyšíte poprvé – ale vystihuje přesně to, co máme na mysli: záhon, který vypadá jako...

Představte si, že jdete do stínu... ne kvůli horku, ale protože právě tam to žije. Ne, vážně! Zatímco většina zahrádkářů řeší, co narvat na slunce, my se dnes vydáme na opačnou stranu – tam, kde sluníčko spíš jen občas mrkne, a kde většina rostlin dává ruce pryč. A přesto i tady může být chutně, krásně a zdravě. Stačí pozvat...

Znáte je – huňatí, hučí jak starý vysavač a motají se z květu na květ jak po pátečním večírku. Řeč je o čmelácích! Tito chlupatí sympaťáci nejsou jen rozkošní, ale hlavně naprosto klíčoví pro náš ekosystém. Bez nich bychom totiž měli prázdné talíře a smutné záhony. A to fakt nechceme.

Zde najdete výběr trvalek pro vaši trvalkovou louku na slunce až do polostínu bez pravidelného zalévání, seřazený podle doby kvetení. Každé období má své zástupce, takže v záhonu vždy něco kvete – od březnového jara až po říjen. Skladba zároveň ctí přirozený vzhled a vyhovuje náročnějším podmínkám (sucho, chudá půda, polostín, sezónní vláha).

Znáte to – jdete si takhle pohladit svou oblíbenou růži, a ouha! Listy se lepí, poupata ožužlávají malý broučci nebo mravenci a celé to vypadá, jako by tu pořádal večírek nějaký miniaturní gang. A taky že jo. Mšice! Ale nebojte. Nechystáme žádné drama. Žádná chemická apokalypsa, žádné stříkání jedu jak na zombíky. Naopak. My se radujeme. Protože...

V dnešní době, kdy je čím dál více patrné, že příroda sama ví nejlépe, jak se o sebe postarat, se čím dál více zahradníků obrací k přirozeným principům hospodaření. A není divu – přírodní zahrada je nejen krásná a zdravá, ale především živá. Nejen pro nás, ale i pro celou plejádu tvorů, které byste možná nečekali.

🌿 10 000?! To už je skoro jako počet pampelišek v trávníku na jaře. 🌼

Naše vlastní zahrada je důkazem, že když necháme prostor přírodě, odmění se nám bohatstvím – bzučením čmeláků, zpěvem ptáků, návratem motýlů. Jedním z klíčových principů, kterými se při zakládání přírodní zahrady řídíme, je patrová výsadba – od stromů, přes keře až po trvalky. Tento princip – takzvaná pyramidová struktura – je nejen estetický, ale...

Když se řekne "firemní prostředí", mnohým z nás naskočí představa šedých kanceláří, betonových parkovišť a sterilních recepcí. Ale co když to může být jinak? Co když může být firma místem, kde to voní levandulí, bzučí včely a kvete nejen byznys, ale i příroda? Přesně to nabízejí firemní záhony – jednoduchý, ale silný způsob, jak propojit svět...

Stříhání starého, přerostlého habrového plotu (Carpinus betulus) může být citlivá záležitost, obzvlášť pokud některé části jsou již prořídlé, holé nebo trpí nedostatkem světla. Ale dobrou zprávou je, že habr je velmi odolný a dobře regeneruje i ze starého dřeva. Tady je návod, jak na to:

"Záhon není výstava, ale příběh, který píše příroda a my jí v tom jen jemně pomáháme."

Trvalky jsou duší přírodní zahrady. Když se dobře vysadí, vytvoří hustý porost, který nejen lahodí oku, ale zároveň potlačuje plevely a šetří nám práci. Jak na to, abyste místo neustálého pletí jen seděli na lavičce s kávou a poslouchali čmeláky?

Když se po dlouhé zimě zahrada konečně nadechne jara, je to jako velká oslava. A kdo by si chtěl představit jaro bez záplavy květů? V přírodní zahradě ale na květiny a keře nahlížíme trochu jinak než v běžných parcích: necháváme přírodu tvořit, ale zároveň jemně volíme, co jí nabídnout.