1. díl – Proč peckoviny řežeme v létě a proč je někdy nejlepší pilku vůbec nevytahovat. Když se řekne řez ovocných stromů, většina lidí si automaticky představí zimu. Mráz, pilku, žebřík a holé větve. U jabloní nebo hrušní je to běžná praxe, ale u peckovin už dávno neplatí, že je brzké jaro tím nejlepším obdobím. Naopak.

Právě třešně, višně, meruňky, broskvoně nebo slivoně se nejlépe hojí v době, kdy aktivně rostou. Proto většina zkušených ovocnářů provádí hlavní řez právě během vegetace – nejčastěji od začátku kvetení až do období krátce po sklizni.

Možná vás napadne jednoduchá otázka.

Proč?

Protože strom je v té době doslova "v provozu". Proudí v něm míza, aktivně vytváří nové buňky a dokáže mnohem rychleji zacelit rány po řezu. Riziko napadení dřevokaznými houbami i vzniku klejotoku je výrazně nižší než během zimního klidu. To ale rozhodně neznamená, že bychom měli vzít pilku a pustit se do každé větve, která se nám nelíbí. Dnes už víme, že největší chybou nebývá strom neostříhat. Největší chybou bývá ostříhat ho příliš.

Každý strom je originál

Když doma potřebuji napsat článek o řezu ovocných stromů, většinou se obrátím na Tomáše. Za roky práce ořezal stovky stromů a člověk by čekal, že dostane jednoduchý návod. Jenže odpověď bývá téměř vždy stejná.

"To se nedá popsat jedním článkem. Každý strom je jiný."

A čím déle se zahradám věnujeme, tím víc mu dávám za pravdu. Každý strom má za sebou jiný příběh. Jinou péči. Jinou půdu. Jinou odrůdu. Jiné stáří. A hlavně jinou vitalitu. Úplně jinak se řeže pětiletá třešeň na slabě rostoucí podnoži a úplně jinak starý vysokokmen, který pamatuje několik generací.

Přesto existují pravidla, která platí téměř vždy. Nejdříve strom pozorujeme. Až potom řežeme. To je možná ta nejdůležitější rada z celého článku.

Než vezmete pilku do ruky

Zkuste si pod strom jednoduše stoupnout. Nespěchejte. Dívejte se na něj jako na celek. Jaký je jeho přirozený tvar? Kde je koruna nejhustší? Kam dopadá světlo? Které větve se vzájemně dotýkají nebo odírají? Kde strom nejvíce plodí? A v kterých místech už přestává být naopak vitální? Možná zjistíte něco překvapivého, že vlastně není potřeba odstranit deset větví, ale že stačí dvě.  A právě to je rozdíl mezi řezem podle seznamu pravidel a řezem, který vychází z porozumění, jak strom roste.

Strom není kus dřeva

Tohle možná zní samozřejmě, ale právě na to se často zapomíná. Strom není plot. Není ani živý plot a už vůbec ne túje. Je to živý organismus, který na každý zásah reaguje. Když odstraníme jednu větev, strom si s tím většinou bez problémů poradí. Když mu během jediného dne odebereme třetinu koruny, zvládne to také. Jen ho to bude stát obrovské množství energie. Místo aby ji věnoval tvorbě plodů, začne zachraňovat sám sebe. Vyžene desítky dlouhých vlků - Do toho uzavírá velké rány, brání se infekcím a často začne tvořit klejotok.

Mnoho lidí si přitom myslí, že když strom příští rok obrazí, všechno dopadlo dobře, jenže právě silné obrůstání bývá často známkou toho, že strom utrpěl velký stres.

Co se za posledních dvacet let změnilo?

Možná jste si všimli, že starší knihy o ovocnářství doporučují poměrně razantní řezy. Dnes už se na ně odborníci dívají jinak. Moderní ovocnářství i arboristika se totiž opírají o výzkumy, které ukazují, jak strom reaguje na jednotlivé typy zásahů. Ukázalo se například, že velké řezné rány se hojí mnohem pomaleji, než se dříve předpokládalo.

U třešní navíc často dochází k jejich napadení dřevokaznými houbami, a proto dnes většina zkušených ovocnářů řeže méně než před třiceti lety. Ne proto, že by byli opatrnější, ale proto, že lépe rozumíme biologii stromů.

Výchovný řez

Jak už název napovídá, jde o řez, kterým mladý strom učíme, jak má růst. Provádí se po výsadbě a během prvních několika let života. Jeho cílem není strom zmenšit. Naopak. Snažíme se vytvořit pevnou kostru koruny, která bude dobře osluněná, vyvážená a unese budoucí úrodu.

Právě dobře provedený výchovný řez rozhoduje o tom, jestli bude strom za dvacet let potřebovat jen drobné úpravy, nebo radikální zásahy.

Udržovací řez

Jakmile strom začne pravidelně plodit, přecházíme na řez udržovací. Jeho cílem není strom měnit. Jen mu pomáháme zachovat dobrý zdravotní stav. Odstraňujeme větve, které se navzájem kříží, zahušťují korunu nebo rostou nevhodným směrem. Koruna by měla být vzdušná a dobře prosvětlená. Ne kvůli tomu, aby byla hezká. Ale proto, že světlo je jedním z nejdůležitějších předpokladů kvalitní úrody a zdravého dřeva.

Zdravotní řez

Ten provádíme vždy podle potřeby. Odstraňujeme suché, zlomené nebo nemocné větve, případně části stromu poškozené větrem nebo sněhem. Tento řez není otázkou kalendáře. Pokud je větev nebezpečná nebo představuje riziko pro celý strom, není důvod čekat.

Zmlazovací řez

A právě tady bývá nejvíce nedorozumění. Mnoho lidí si pod pojmem zmlazení představí, že strom jednoduše "zkrátí". Jenže u třešní to tak nefunguje. Staré třešně hluboké zmlazení většinou špatně snášejí. Velké rány se hojí velmi pomalu a strom reaguje prudkým růstem vlků. Pokud je potřeba starý strom obnovit, děláme to postupně během několika let. 

Právě o tom si podrobněji povíme v další části tohoto článku, kde si ukážeme i Zahnův řez – jednu z nejšetrnějších metod obnovy starších třešní, který patří do rukou profesionálů.

Řez není boj se stromem

Možná je to zvláštní závěr první části, ale myslíme si, že stojí za připomenutí.

Když řežeme strom, nesnažíme se ho přemoci. Nesnažíme se ho přinutit růst podle našich představ. Naopak. Snažíme se pochopit, jak roste přirozeně, a pomoci mu být zdravější, bezpečnější a dlouhověký. Právě v tom podle nás spočívá rozdíl mezi řezem, který strom oslabí, a řezem, který mu skutečně pomůže.

A možná právě proto dnes často platí, že tím nejlepším řezem je ten, při kterém po hodině práce zjistíme, že jsme odstranili jen několik větví. Strom přitom zůstane téměř stejný – jen bude mít více světla, prostoru a sil do dalších let.

V příštím díle se podíváme na samotný řez třešní. Ukážeme si, proč jsou velké řezné rány nejčastější příčinou problémů, jak funguje Zahnův řez, které větve odstraňovat jako první a proč jsou vlky spíše reakcí stromu na stres než "chybou", kterou je potřeba bezhlavě odstranit.

A jak řez provádíte vy?

Zde můžete posílat své dotazy či poptávky, nebo i postřehy, jak vy jste na tom se stříháním ovocných stromů.