Jak na správný řez třešní a višní?

Nejlepší je provádět řez peckovin (třešně, višně, broskvoně, meruňky, slivoně) v době vegetace. Řez provádíme buď později na jaře, od začátku kvetení do doby po odkvětu, nebo během sklizně či těsně po ní. A i proto nyní nastává ten pravý čas na ořez větví třešní a višní.

Je to proto, že v době vegetace jsou stromy nejvitálnější, nejvíce aktivované, a tak se i případné zásahy rychle zacelí, než kdybyste narušovali jejich klidové období.

U nás stříhá stromy muž, a to nejen u nás, ale i v rámci své práce. Když se ho zeptáte na postup pro článek, řekne vám, že to do jednoho článku sdělit nejde, že každý strom je jiný, v jiné fázi a potřebuje něco jiného, ale zároveň, že stříhání stromů má své zákonitosti, které se vlastně opakují, ale zase jak u kterých odrůd a druhů. Tak si z toho vyberte😊.

Ale já se rozhodla přesto tyto informace sdílet, alespoň ty základní pro ty z vás, kteří si nevolají na stříhání stromků odborníka, ale chtějí se do toho pustit sami.

Třešně a višně řežeme v době květu i plodu.

Třešně a višně striktní tvarování nevyžadují. Pro prosvětlení koruny již vrostlých stromů (tedy silnějších větví) je vhodný Zahnův řez, který ale zabere tři roky, než se plně projeví, neboť je rozdělen do tří etap viz obrázek (řezy jsou po jednom roce). Při něm zkrátíme boční větve na delší čípky (pupeny), které jsou silnější než polovina průměru hlavní osy kmene po rozvětvení. Při tomto řezu se odstraňují křižující a konkurující si výhony, větve a případně vlky.

Jak již tedy víme, jako je více druhů korun stromů a druhů ovocných stromů, je i více druhů řezů, které můžeme rozdělit na několik kategorií. Buď odborně, anebo podle zkušeností zahradníka a to:

• Řez výchovný - je to vlastně řez, který určuje, jak bude váš strom vypadat (výška kmene, koruna a její větvení atd.) do budoucna, určuje ztráta budoucí vzhled stromu. To se určuje hned po zakoupení a zasazení stromku a ještě asi 2 až 5 let podle potřeby.
• Řez pro zdravotní a celkovou vitalitu stromu - jak již název napovídá, tento řez má za cíl podpořit vlastní vitalitu a sílu stromu, zabránit šíření škodlivých organismů a celkově posílit vlastní obranyschopnost stromu. V rámci prevence se odstraňují poškozené, slábnoucí a odumírající větve, či nemocné nebo hmyzem napadené části stromu. Tento řez je vhodné provést během vegetačního období, jak už bylo zmíněno, strom se pak lépe zaceluje.
• Řez udržovací - se děje po tom výchovném a cílem je udržet, ale i podporovat kondici stromu. Pokud nebyl strom od začátku veden podle předem chtěného tvaru, řeší se řez s ohledem na stav a tvar koruny a větví, to znamená, aby odpovídal přirozenému stavu a růstu daného druhu.
• Řez zmlazující - tento řez se provádí u starých stromů, které se chceme pokusit zachránit či jim oddálit konečnou fázi a jedná se o velmi radikální řez, který vyžaduje zásadní zásah do růstu a vzhledu stromu. V dalším roce po takovémto zásahu nám vyleze mnoho tzv. vlků, které je třeba také ořezat, aby vitalita stromu přešla do plodících částí a neoslabovala strom jen růstem dalších větví.

Druhů řezů je ještě více, například řez bezpečnostní atd., ale tyto základní stačí pro alespoň částečné pochopení toho, jak lze stromy stříhat a ořezávat. Buď si zvolíme druh řezu již při koupi a zasazení daného stromku, nebo se budeme řídit současným stavem a nastavením stromu již vzrostlého.

Čím tedy začít?

TŘEŠNĚ

Patří mezi ovocné dřeviny, které špatně snáší řez. Třešně nesnášejí přísné tvarování a řezné plochy velkého průměru (špatně zavalují rány a bývají infikovány dřevokaznou houbou). Při nevhodně provedených zásazích často trpí klejotokem, proto řez třešní provádíme velmi opatrně a s rozmyslem.

Dnes se již nepěstují vysokokmeny - vysoké stromy, které je potřeba sklízet z vysokých žebříků, které sice mají dlouhou životnost, ale trendem je mít stromy nižší, nejlépe plodící u země či maximálně na malý žebřík či štafle a tomu odpovídá i tvar a druh střihu, který nejlépe nastavíme již při sázení.

Nepouštíme se do velkých řezů, a pokud ano, tak jen Zahnovou metodou. V žádném případě třešně nezmlazujeme. Řez nemusíme provádět každoročně, plně postačuje tak jednou za dva až tři roky.

Zaměřte se na konkurenční výhony, poškozené, nemocné, suché, křížící, kolmo rostoucí vzhůru a zahušťující větve v koruně. Třešně plodí až na krátkých slabších postranních výhonech, řez tedy nemá podpořit růst, ale drobné rozvětvování. Podívejte se někdy v létě, které výhony plodí nejlépe a tyto výhony se pak snažte zachovat a podporovat. Cílem řezu je dobře prosvětlená přirozená koruna pro danou odrůdu.

Většinou v průběhu dalšího vegetačního období dojde k tvorbě vlků, které je vhodné, když jsou nedřevnaté, vylomit. Nevylamujeme však všechny. Ty, které jsou perspektivní pro další pěstování, ponecháme.

Dovolíme si připojit video pana Urbánka, který velice jednoduše a přehledně s dlouholetou praxí a znalostí stříhání ovocných stromů názorně ukazuje, jak na to: TŘEŠEŇ - jarní řez - YouTube

VIŠNĚ

Jejich náročnost na řez je daleko vyšší než u třešní, a tak by se měly prořezávat každý rok. Je potřeba používat pravidelný detailní řez. Korunu udržujeme raději řidší, a letorosty kratší, velmi často totiž vyholují.

Odplozené výhony zakrátíme nejlépe na kratší rozvětvení. U višní se vyplatí sesazovat hlavní výhon, vedlejší větve na níže nasazené výhony nebo větve. Díky tomu je koruna stále nízká, ale spodní část krásně plodí.

Višeň plodí na jednoletých výhonech vyrůstající z dvouletého dřeva. Pokud se stromy průběžně nezmlazují, je možné použít Zahnovy metody a větve postupně zkrátit v průběhu několika let, ale i tuto metodu lze obejít.

Řez višní se provádí po sklizni, hluboké zmlazení není vhodné, neboť stromy po tomto zákroku většinou do několika let odumřou. Řez se provádí jemně a s ohledem na stav stromu.

U vzpřímených odrůd by měl čípek (pupen) směřovat ven z koruny, u převislých odrůd naopak dovnitř koruny. Višně vytvářejí více zahušťujících a slabších větví (dvě či více větví u sebe, jednu z nich odstranit), které je dobré včas odstranit. Korunu tedy udržujeme prosvětlovacím řezem. Višně plodí na dlouhých, slabých a tenkých větvích (biče), které je nutné nechávat, ale po sklizni zároveň zkracovat.

Opět pomáhá, pokud si strom během plodnosti prohlédnete, uvědomíte si, které větve nejlépe plodí a tomu přizpůsobíte řez. Vnímejte strom v celku a jeho vitalitu, růst a větvení, pak mu můžete pomoci, a ne ho nasměrovat jinam.

Jak už bylo řečeno, není možné v jednom článku popsat stříhání ovocných stromů, v tomto případě třešní a višní, neboť je to od druhu a stavu stromu kus od kusu. Ale je možné se zamyslet nad stromem jako celkem, pozorovat ho, jak roste a kde nejlépe plodí a pak právě v tom vnímání jeho růstu mu pomoci v tom, aby nám dlouho a dobře plodil.

A zde připojujeme video pana Urbánka, týkajícího se řezu višní: VIŠEŇ - jarní řez mladého a starého stromu - YouTube

A jak řez provádíte vy?

Zde můžete posílat své dotazy či poptávky, nebo i postřehy, jak vy jste na tom se stříháním ovocných stromů.