Praktický postup, který respektuje strom i jeho přirozený růst. Po dvou předchozích článcích už víme, že neexistuje jeden správný řez pro všechny stromy. Každá třešeň je jiná. Liší se věkem, zdravotním stavem, odrůdou i podmínkami, ve kterých roste. Přesto existuje jednoduchý postup, který používáme téměř při každém řezu. Není to přesný návod, ale způsob přemýšlení, díky kterému stromu spíše pomůžeme, než ublížíme.

1. Nechte pilku ještě chvíli v kapse

Možná vás překvapí, že prvních několik minut většinou vůbec neřežeme. Obejdeme celý strom. Podíváme se na něj z různých stran a snažíme se pochopit, jak roste. Kde je koruna nejhustší? Které větve se navzájem dotýkají? Kam proniká světlo a kde je naopak stín? Nechybí některé části koruny? Nejsou některé větve přetížené nebo poškozené? Teprve když si strom "přečteme", vezmeme do ruky pilku. Často právě těch několik minut rozhodne o tom, jestli bude řez citlivý, nebo zbytečně radikální.

2. Začněte tím, co je zřejmé

První řezy bývají nejsnazší. Odstraňujeme suché, zlomené nebo nemocné větve. Ty stromu nepřinášejí žádný užitek a mohou být zdrojem dalších problémů. Stejně tak odstraníme větve, které se o sebe odírají. V místech, kde se kůra opakovaně poškozuje, vznikají vstupní brány pro choroby a dřevokazné houby.

Tady většinou není nad čím dlouho přemýšlet.

3. Otevřete korunu světlu

Teprve nyní začínáme přemýšlet nad tvarem koruny. Naším cílem není vytvořit dokonale pravidelný strom. Chceme, aby se světlo dostalo i do jejího nitra. Právě tam totiž vzniká nový plodonosný obrost. Pokud je koruna příliš hustá, odstraňujeme jen tolik větví, kolik je skutečně potřeba. Někdy stačí dvě nebo tři dobře zvolené větve a světelné podmínky se výrazně zlepší.

To je mnohem šetrnější než odstranit deset menších větví bez rozmyslu.

4. Zachovávejte co nejmenší rány

Každý řez je pro strom poraněním. Proto vždy hledáme možnost odstranit spíše menší větev než velkou. Když už musíme zasáhnout do silnější kosterní větve, snažíme se ji sesadit na vhodně rostoucí boční větev. Strom si pak lépe zachová přirozené proudění vody i živin a rána bývá menší.

Pokud podobná možnost není, je někdy rozumnější zásah rozdělit do dvou nebo tří let.

5. Myslete na budoucnost

Neřežeme jen to, co vidíme dnes. Představujeme si, jak bude strom vypadat za pět nebo deset let. Která větev bude korunu zahušťovat? Která bude jednou překážet? A která naopak může nahradit stárnoucí část koruny? Právě tady se pozná zkušenost. Dobrý řez není reakcí na současný stav.

Je investicí do budoucnosti stromu.

6. Nepodlehněte pocitu, že musíte odstranit ještě jednu větev

Tohle je chyba, kterou dělá téměř každý začátečník. Po každém řezu se totiž objeví další větev, která by se "dala ještě odstranit". A pak další. A další. Najednou zjistíte, že je koruna poloviční. Proto se po několika řezech zastavíme, odstoupíme několik metrů od stromu a znovu se na něj podíváme jako na celek.

Velmi často zjistíme, že už není potřeba řezat dál.

7. Kdy je lepší přestat

Možná vás překvapí, že i to je součást dobrého řezu. Pokud si u některé větve nejste jistí, ponechte ji. Za rok ji můžete odstranit. Vrátit ji zpět už ale nepůjde.

Tahle jednoduchá zásada nám během let ušetřila mnoho zbytečných chyb.

Jak poznáte, že jste řez zvládli dobře?

Na konci práce si zkuste položit několik jednoduchých otázek.

Dostane se světlo i do středu koruny?

Zůstala zachovaná přirozená stavba stromu?

Nevznikly zbytečně velké řezné rány?

Odstranili jste jen to, co bylo opravdu potřeba?

A především… Působí strom stále jako strom, nebo spíš jako torzo po zásahu pilou?

Pokud jste na většinu otázek odpověděli kladně, je velmi pravděpodobné, že jste stromu pomohli.

Z naší praxe

Za ta léta jsme řezali desítky (ne-li stovky) třešní a višní – od mladých stromků až po staré krajové odrůdy, které na zahradách rostou desítky let, a pokaždé jsme si znovu potvrdili stejnou zkušenost. Nejlepší řez není ten, po kterém zůstane pod stromem největší hromada větví. Nejlepší řez je ten, kterého si za několik let téměř nevšimnete. Strom zůstane zdravý, pravidelně plodí, koruna působí přirozeně a vy máte pocit, že jste mu spíše pomohli, než vnutili svou představu o dokonalém tvaru.

Možná právě v tom spočívá největší rozdíl mezi začínajícím a zkušeným zahradníkem. Začátečník často přemýšlí, co všechno ještě může uříznout. Zkušený zahradník přemýšlí, co může stromu ponechat.

Pokud máte dotaz ohledně správného řezu - neváhejte nám napsat.