Jak vlastně na zahradě začít?

Jak každý pojme začátek na své zahradě je každého věc, my můžeme jen inspirovat, jak začínáme realizaci nové zahrady my. Předem upozorňujeme, že není možné do jednoho článku vměstnat všechny myšlenkové pochody při takové realizaci, ale stručný náhled na to, jak začít se sem vejde.

Každý začíná z jiné pozice. Někdo má prázdný pozemek, někdo již vzrostlou a mnohdy zarostlou starou zahradu nebo současná zahrada nevyhovuje představám rodiny a potřebuje rekultivaci? Stav samotné zahrady může být různý, ale vždy lze zahradu revitalizovat, rekonstruovat či podpořit.

Začněme načtením pozemku.

Říkáme tomu pracovně načtení pozemku, protože to lze přirovnat k načítání informací a všeho, co nám pozemek nabízí. A tyto informace je potřeba shromáždit a začít vnímat jako celek.

Celek znamená, nejen samotný pozemek, ale i jeho okolí.

Načtení se týká nasbírání informací – od velikosti pozemku přes světové strany po nárazy větrů, kde se nachází nejvíce světla a stínů, skutečný stav zadržování vody a její situace jak na povrchu, tak v podzemí, a i v okolí, až po samotné složení, kvalitu a typ půdy.

To vše potřebujeme v první řadě znát, než začneme vůbec cokoliv plánovat.

Do toho přidejte náhled na pozemky sousedů, protože i ty nám toho mnoho napoví a samozřejmě okolní přírodu a celkové poměry místa budou pro úpravu zahrady důležité.

Vnímejte všechny informace, které k vám přicházejí. Pozorujte, co zde nebo v okolí roste i to napoví hodně o stavu půdy a jejího složení. Například i skladba plevele v podobě jitrocele, jetele, šťovíku, či dokonce mechů značí o kyselejší půdě, naopak hořčice, komonice, zvonky odpovídají zásadité půdě.

Také je dobré zjistit, o jakou půdu se jedná.

Jestli se jedná o půdu písčitou, jílovitou, hlinitou, a která z těchto složek převládá. Rozpoznání, zda je vaše půda lehká (písčitá), středně těžká (hlinitá) či těžká (jílovitá) pomůže při její podpoře a výběru rostlin před samotnou výsadbou.

Vždy je lepší vysazovat to, co v dané lokalitě má správné podmínky než měnit půdu. Při volbě druhů a kultivarů rostlin, které vysadit, můžeme volit nejen rostliny, které mají větší pravděpodobnost, že se jim na daném místě bude dařit, ale skladbou rostlin lze půdu i obohatit a zároveň nesázet nic, co by v konkrétním typu půdy neprosperovalo či ji dokonce vysilovalo.

Jednoduchý test je vzít zkrátka půdu mezi prsty a potvrdit si hrubostí zrn a mazlavostí o jaký typ půdy se nejspíše jedná, ale k tomu je potřeba již více praxe a zkušeností.

Lze také provést jednoduchý test ve sklenici vody, kdy odebraný vzorek necháme min. 12 hodin odstát a podle usazení máme hned jasno. Zároveň lze využít mapu typů půdy na našem území.

Každou půdu lze obhospodařovat, či vylepšit a podpořit, jen musíme předem vědět, s kým máme tu čest. Vždy ale platí všeobecné pravidlo, že nejlepší je vlastní kompost, který obohacuje na daném místě nejlépe a nejpřirozeněji.

Pokračujeme rozhodnutím, co od zahrady očekáváme.

Zde je důležité si říct, co vlastně od zahrady očekávám? Chci kombinaci užitkové, okrasné, relaxační zahrady s koutkem pro děti a místa pro společenské návštěvy, preferuji přírodní oheň nebo mám raději gril? Chci být částečně soběstačný co se týká zeleniny a ovoce, nebo preferuji relaxační oázu uprostřed města? Možností a variant je nespočet, a právě ucelení si myšlenek a toho, co opravdu chci hned na začátku, je velice důležité.

Reálné představy je tu, oč tu běží, protože jedna věc je sny a naše představy a druhá realita.

Pokud nemám moc času, zahradničení mě nebaví a nechci si platit pravidelnou údržbu, zvolím jiný typ zahrady a skladby rostlin, než když jsem milovník zahradničení a s údržbou chci trávit aspoň několik hodin týdně, zajímám se o pěstování vlastní zeleniny a rád/a zpracovávám ovoce pro další využití v kuchyni. Zahradu lze vytvořit na míru každému, ale je potřeba znát možnosti a skutečný důvod mých představ a potřeb.

Často jsme se setkali s prvotními názory, že nic není problém, o zahradu se rád/a postarám a realita pak byla jiná. Buďte k sobě upřímní hned na začátku.

S otázkami, které vás dovedou k reálné představě vám může pomoci i zahradní architekt či jen kamarád, který má se zahradou a jejími potřebami zkušenosti.

Takže toto je fáze, jaká má být moje zahrada, a co vše na ní chci mít a jak si to celé představuji.

Následuje plán.

Ač plánování mnoho lidí rádo nemá, nebo naopak bez plánu někteří z nás nedají ani ránu, hned na začátku chceme upozornit, plán je dobrý a rozhodně ho doporučujeme mít, ale nehroutit se, když se plán změní.

Zkrátka tohle je zahrada, příroda, živý organismus a tahle činnost nás má bavit, naplňovat a těšit, a tak si nedělejme z něčeho tak úžasného, jako je zahradničení a zahrada problém, ale naučme se právě prostřednictvím tvorby na zahradě užívat si přítomnost a samotné tvoření.

Plán by měl vycházet ze zjištěných informací, rozměrů a tvaru pozemku s rozkreslením na jednotlivé části, kde chceme mít přesně co umístěné. Vše má své místo a berme v potaz i to, jak se na zahradě budeme pohybovat.

Například užitkovou část s bylinkami dáme spíše blíže ke kuchyni, kompost zase dál od místa posezení, dětský kout umístíme dál od klidové části, ale pokud jsou děti malé, zároveň tak, abychom na ni viděli apod. Zkusme si vždy představit, jak se po rozčlenění zahrady pohybujeme v běžném provozu.

Dejme si na plánování čas.

Právě rozčlenění zahrady na jednotlivé dimenze (místa) dokáže zahradu opticky zvětšit, rozdělit i na jednotlivé sekce, kdy každá bude mít svůj účel, tvar i vzhled. Například sekce užitková potravinová část, sekce okrasná a podporující biodiverzitu s vodním prvkem, sekce společenské místo pro zábavu a setkávání a například sekce relaxační klidný kout apod.

Zároveň by ale všechny části měly působit jednotně a fungovat jako celek.

Kam a co mám vysadit.

Plán obsahuje i osazovací plán, což je přesný plán zahrady, z kterého je patrné, jaké rostliny a kam budeme vysazovat a kolik jich bude potřeba. V podrobném výsadbovém plánu počítejme i s materiálem, stavebními prvky a detaily.

Při tvorbě osazovacího plánu je třeba znát jednotlivé nároky a potřeby rostlin. Zvažte své znalosti a zkušenosti. Pokud si nejste příliš jisti, obraťte se na odborníky. Pokud jim svěříte i obstarání rostlin a realizaci výsadby, bývá osazovací plán často součástí takové zakázky a v závěru ušetříte čas i peníze.

Plán slouží hlavně k tomu, že se myšlenky netříští, a i když se k realizaci vrátím později, nebo budu postupovat pomalu krok za krokem, vím, kam se vracím, co nyní následuje a neztratím se v množství možností, nabídek zahradnictví apod.

A pak už se jde na samotnou realizaci.

Jestli už se do realizace zahrady pustíte sami, či s odbornou firmou či zkušeným zahradníkem je na vás a vašem rozhodnutí, ale jedno je jisté, každá zahrada je nakonec o zkoušení, pozorování a proměně. Neboť je to sama příroda a vaše péče, která rozhodne, jak vaše zahrada bude vypadat za několik let.

Ale už jen to, že jste se do toho pustili se cení. Vždyť cíl je krásná zahrada, ale cesta je cíl.

S láskou k zahradám Tomáš a Terka.

Ze života zahradníka...

A jak plánujete vy? Přemýšlíte o nové zahradě? Nyní si můžete objednat konzultaci...