Jak vlastně na zahradě začít?

Rozhodnutí je konec konců na každém z vás, tento článek má ukázat, jak začínáme při nové realizaci zahrady my. Možná to někoho inspiruje při jeho vlastní realizaci přírodní zdravé zahrady. Nelze do jednoho článku vměstnat všechny postupy v detailu, ale aspoň stručný náhled se sem vejde:)

Máte prázdný pozemek, již vzrostlou mnohdy zarostlou starou zahradu nebo vaše současná zahrádka potřebuje rekultivaci? Stav samotné zahrady může být různý, ale vždy lze zahradu změnit a podpořit, a tak začněme pěkně od začátku.

Začněme načtením pozemku 

Říkáme tomu pracovně načtení pozemku, protože to lze přirovnat k načítání informací a všeho, co nám pozemek nabízí. A tyto informace je potřeba shromáždit a začít vnímat jako celek.

Od velikosti pozemku přes světové strany po nárazy větrů, kde se nachází nejvíce světla a stínů, skutečný stav zadržování vody a její situace jak na povrchu, tak v podzemí a i v okolí, až po samotné složení, kvalitu a typ půdy. To vše potřebujeme v první řadě znát, než začneme vůbec cokoliv plánovat. Do toho přidejte náhled na pozemky sousedů, protože i ty nám toho mnoho napoví a samozřejmě okolní přírodu a celkové poměry místa.

Vnímejte všechny informace, které k vám přicházejí. Pozorujte, co zde roste i to napoví hodně o stavu půdy a jejího složení. Například skladba v podobě jitrocele, jetele, šťovíku, či dokonce mechů značí o kyselejší půdě, naopak hořčice, komonice, zvonky odpovídají zásadité půdě. 

Také je dobré zjistit, jestli se jedná o půdu písčitou, jílovitou, hlinitou, a která z těchto složek převládá. Rozpoznání zda je vaše půda lehká (písčitá), středně těžká (hlinitá) či těžká (jílovitá) pomůže při její podpoře a úpravě před samotnou výsadbou, ale zároveň nám pomáhá toto určení při volbě druhů rostlin, které vysadit, protože lze právě i skladbou rostlin půdu obohatit a zároveň nesázet nic, co by nám v našem konkrétním typu půdy neprosperovalo či ji dokonce vysilovalo.

Jednoduchý test je vzít zkrátka půdu mezi prsty a potvrdit si hrubostí zrn a mazlavostí o jaký typ půdy se nejspíše jedná, ale k tomu je potřeba již více praxe a zkušeností. Lze také provést jednoduchý test ve sklenici vody, kdy odebraný vzorek necháme min. 12 hodin odstát a podle usazení máme hned jasno. Zároveň lze využít mapu typů půdy na našem území.

Každou půdu lze obhospodařovat, či vylepšit a podpořit, jen musíme předem vědět, s kým máme tu čest:)

Pokračujeme rozhodnutím, co od zahrady očekáváme 

Zde je důležité si říci, co vlastně od zahrady očekávám? Chci kombinaci užitkové, okrasné, meditační s koutkem pro děti a místa pro společenské návštěvy, preferuji přírodní oheň nebo mám raději gril? Chci být částečně soběstačný co se týká zeleniny a ovoce, nebo preferuji relaxační oázu uprostřed města? Možností a variant je nespočet a právě ucelení si myšlenek a toho, co opravdu chci hned na začátku, je velice důležité.

Reálné představy je tu, oč tu běží, protože jedna věc je sny a naše představy a druhá realita. Pokud nemám moc času, zahradničení mě nebaví a nechci si platit pravidelnou údržbu, zvolím jiný typ zahrady a skladby rostlin, než když jsem milovník zahradničení a s údržbou chci trávit aspoň několik hodin týdně, zajímám se o pěstování vlastní zeleniny a rád/a zpracovávám ovoce pro další využití v kuchyni. Zahradu lze vytvořit na míru každému, ale je potřeba znát možnosti a skutečný důvod mých představ a potřeb.

S otázkami, které vás dovedou k reálné představě vám může pomoci i zahradní architekt či jen kamarád, který má se zahradou a jejími potřebami zkušenosti.

Takže toto je fáze, jaká má být má zahrada, a co vše na ní chci mít a jak si to celé představuji:)

Následuje plán

Ač plánování mnoho lidí rádo nemá, nebo naopak bez plánu hodně z nás nedá ani ránu, hned na začátku chceme upozornit, plán je dobrý a rozhodně ho doporučujeme mít, ale nehroutit se, když se plán změní:) 

Zkrátka tohle je zahrada, příroda, živý organismus a tahle činnost nás má bavit, naplňovat a těšit, a tak si nedělejme z něčeho tak úžasného, jako je zahradničení a zahrada problém, ale naučme se právě prostřednictvím tvorby na zahradě užívat si přítomnost a samotné tvoření.

Plán by měl vycházet ze zjištěných informací, rozměrů a tvaru pozemku s rozkreslením na jednotlivé části, kde chceme mít přesně co umístěné. Vše má své místo a berme v potaz i to, jak se na zahradě budeme pohybovat. Například užitkovou část s bylinkami dáme spíše blíže ke kuchyni, kompost zase dál od místa posezení, dětský kout umístíme dál od klidové části, ale pokud jsou děti malé, zároveň tak, abychom na ni viděli, apod. Zkusme si vždy představit, jak se po rozčlenění zahrady pohybujeme v běžném provozu:)

Právě rozčlenění zahrady na jednotlivé dimenze dokáže zahradu opticky zvětšit, rozdělit i na jednotlivé sekce, kdy každá bude mít svůj účel, tvar i vzhled. Například sekce užitková potravinová část, sekce okrasná a podporující biodiverzitu s vodním prvkem, sekce společenské místo pro zábavu a setkávání a například sekce relaxační klidný kout, apod.

Plán obsahuje i osazovací plán, což je přesný plán zahrady, z kterého je patrné, jaké rostliny a kam budeme vysazovat a kolik jich bude potřeba. V podrobném výsadbovém plánu i včetně materiálu, stavebních prvků a detailů.

Při tvorbě osazovacího plánu je třeba znát jednotlivé nároky a potřeby rostlin. Zvažte své znalosti a zkušenosti. Pokud si nejste příliš jisti, obraťte se na odborníky. Pokud jim svěříte i obstarání rostlin a realizaci výsadby, bývá osazovací plán často součástí takové zakázky a v závěru ušetříte čas i peníze.

A pak už se jde na samotnou realizaci

Jestli už se do realizace zahrady pustíte sami, či s odbornou firmou či zkušeným zahradníkem je na vás a vašem rozhodnutí, ale jedno je jisté, každá zahrada je nakonec o zkoušení, pozorování a proměně. Neboť je to sama příroda a vaše péče, která rozhodne, jak vaše zahrada bude vypadat za několik let. 

Ale už jen to, že jste se do toho pustili se cení:) Vždyť není nad bydlení na zahradě:)

S láskou k zahradám Tomáš a Terka:)