Když noc přestane být nocí. Jak světelný smog tiše ničí zahrady, stromy i život kolem nás

Kdysi jsme řešili především znečištěný vzduch, vodu nebo půdu. Dnes přibývá další forma znečištění, která je téměř neviditelná, a přesto zasahuje celý ekosystém. Světelný smog. Možná si říkáte, že jde jen o trochu světla navíc. Jenže příroda funguje miliony let podle jednoduchého rytmu – den a noc. Když tuto rovnováhu narušíme, nezačne trpět jen noční obloha, začnou trpět rostliny, hmyz, ptáci, netopýři i lidé.

Poslední roky se stále více mluví o adaptaci měst i zahrad na klimatickou změnu. 

Vysazujeme nové stromy, zakládáme květnaté louky, budujeme tůně, podporujeme opylovače a snažíme se ochlazovat přehřáté prostředí. Přesto často přehlížíme jeden faktor, který celý ekosystém ovlivňuje každý den – nebo spíše každou noc. Umělé osvětlení.

V naší ulici nedávno vyměnili veřejné osvětlení za nové LED lampy. Jejich světlo nesměřuje pouze na vozovku, ale dopadá přímo do zahrad, korun stromů i oken domů. Večer už naše zahrada nepřipomíná místo ponořené do tmy. Spíš působí, jako by nad ní svítil mimořádně jasný úplněk nebo někdo procházel s výkonným reflektorem.

A právě tady začíná otázka: je to pouze nepříjemný pocit, nebo skutečný ekologický problém?

Současné vědecké poznatky ukazují, že umělé světlo v noci (Artificial Light at Night – ALAN) dnes představuje samostatný druh znečištění životního prostředí. Nejde přitom jen o to, že zakrývá hvězdnou oblohu. Ovlivňuje biologické rytmy rostlin, živočichů i člověka.

Rostliny totiž nereagují pouze na množství světla, ale také na délku dne a noci. Tento mechanismus, označovaný jako fotoperiodismus, jim umožňuje poznat, kdy mají začít rašit, kvést nebo na podzim ukončit vegetaci. 

Výzkumy ukazují, že noční osvětlení může tento systém narušovat. 

U některých druhů stromů bylo opakovaně zaznamenáno pozdější zbarvení a opad listů nebo naopak dřívější rašení. Reakce však nejsou stejné u všech druhů a významnou roli hraje také intenzita světla, jeho barva i další podmínky prostředí. 

Co je důležité zdůraznit, že samotná pouliční lampa automaticky neznamená, že strom začne chřadnout. Stromy ve městech běžně rostou desítky let pod veřejným osvětlením. Vědci ale upozorňují, že umělé světlo představuje další stresový faktor, který se přidává k přehřívání měst, nedostatku vody nebo zhutněné půdě. Právě kombinace těchto vlivů může mít větší význam než světlo samotné.

Mnohem jednoznačnější jsou poznatky o vlivu na živočichy. 

Mnoho druhů hmyzu využívá přirozenou tmu k orientaci. Intenzivní osvětlení mění jejich chování, omezuje noční aktivitu a narušuje opylování rostlin. To se následně promítá i do života ptáků, netopýrů a dalších druhů, které jsou na hmyzu potravně závislé. Z ekologického hlediska tedy nejde o problém jednoho stromu nebo jedné lampy, ale o změnu fungování celého potravního řetězce.

Nové výzkumy navíc ukazují ještě jeden zajímavý jev. 

U stromů dlouhodobě osvětlených během noci byly zaznamenány tvrdší listy s vyšším obsahem obranných látek. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o pozitivní změnu, protože listy méně poškozuje hmyz. Ve skutečnosti to ale znamená méně potravy pro býložravý hmyz, a tím i méně potravy pro ptáky nebo netopýry. Autoři studie proto upozorňují, že světelný smog může ovlivňovat tok energie celým ekosystémem.

Řešení přitom není zhasnout všechna světla. 

Veřejné osvětlení je důležité pro bezpečnost. Moderní osvětlovací soustavy však lze navrhnout tak, aby svítily pouze tam, kde je to skutečně potřeba. Svítidla s kvalitním stíněním, teplejší barvou světla a možností nočního ztlumení výrazně snižují množství světla unikajícího do korun stromů, zahrad i noční oblohy. A právě o to jde. Ne o méně bezpečí, ale o méně zbytečného světla.

Možná je načase začít světelný smog vnímat podobně jako hluk nebo znečištění ovzduší, protože pokud chceme vytvářet zahrady, které pomáhají krajině zvládat klimatickou změnu a poskytují útočiště opylovačům, ptákům i netopýrům, nestačí myslet jen na vodu a stromy. Potřebujeme myslet také na tmu.

Proč je tma pro zahradu stejně důležitá jako slunce

Na tmu jsme si zvykli dívat jako na něco, co je potřeba zahnat. Přitom z pohledu přírody je stejně důležitá jako denní světlo. Miliony let se všechny organismy vyvíjely v prostředí, kde se pravidelně střídal den a noc. Tento rytmus řídí takzvané cirkadiánní hodiny – vnitřní biologický systém, který mají lidé, rostliny i většina živočichů.

Právě během tmy dochází k celé řadě procesů, které by za světla neprobíhaly správně. Rostliny mění hospodaření s energií, regulují růstové hormony a připravují se na další den. Mnoho živočichů se vydává za potravou, opyluje květy nebo loví. Jiní naopak využívají noc k odpočinku. Tma tedy není "prázdný čas", ale období plné života.

Skutečně tmavé prostředí je navíc důležité i pro samotné klima zahrady. 

Během noci se půda, listy i okolní vzduch ochlazují. Rostliny si mohou odpočinout od denního horka a lépe hospodařit s vodou. V době stále častějších veder je právě kvalitní noční ochlazení jedním z faktorů, které pomáhají zmírňovat tepelný stres vegetace.

Tma prospívá také člověku. Umělé světlo, zejména s vysokým podílem modré složky, potlačuje tvorbu hormonu melatoninu, který řídí spánek a biologické rytmy. Proto dnes lékaři doporučují omezovat intenzivní osvětlení nejen v ložnicích, ale i v okolí domů. To, co prospívá našemu spánku, je totiž většinou prospěšné i pro okolní přírodu.

Možná bychom se proto měli přestat ptát, kolik světla ještě potřebujeme, a začít se ptát, kolik tmy bychom měli přírodě vrátit. Protože stejně jako chráníme vodu, půdu nebo vzrostlé stromy, měli bychom začít chránit i přirozenou noc. Je totiž jedním z nejcennějších, a přitom nejrychleji mizících přírodních zdrojů.

Když vysazujeme strom, přemýšlíme, kolik bude potřebovat vody, prostoru a slunce. Jen málokdy si ale uvědomíme, že stejně důležitou podmínkou jeho života je i noc. Tma není prázdnota. Je to čas, kdy si zahrada odpočine, nadechne se a připraví na nový den. A možná právě proto bychom měli chránit nejen stromy, ale i jejich tmu.

A jaké máte vy zkušenosti se světlem? A máte rádi tmu?