Nepohřbívejte své stromy

Jedna z nejčastějších chyb při výsadbě stromů se neprojeví hned. Právě proto bývá tak zrádná. Strom zasadíte, pravidelně zaléváte, občas přidáte kompost a několik let se zdá být vše v pořádku. Jenže pod povrchem se mezitím odehrává problém, který strom postupně oslabuje. Roste pomaleji, má menší přírůstky, koruna řídne a po letech se začínají objevovat první známky chřadnutí. Málokoho v tu chvíli napadne, že příčina může sahat až k samotné výsadbě.

Mnoho lidí začne hledat příčinu v nedostatku vody, chorobách nebo škůdcích. Často však bývá problém mnohem prostší. Strom byl zasazen příliš hluboko nebo byl později doslova pohřben pod vrstvou zeminy. Přitom právě hluboká výsadba patří mezi nejčastější chyby při sázení stromů a zároveň mezi nejčastější příčiny jejich dlouhodobých problémů.

Strom není sloup zaražený do země

Při pohledu na vzrostlý strom si mnoho lidí představuje, že čím hlouběji kořeny sahají, tím lépe. Ve skutečnosti většina stromů funguje úplně jinak.

Přestože některé kořeny mohou pronikat hluboko do půdy, nejaktivnější část kořenového systému se nachází poměrně mělce pod povrchem. Právě zde se soustředí jemné absorpční kořeny a kořenové vlášení, které přijímají většinu vody a živin.

Tyto kořeny zároveň potřebují dostatek kyslíku. A právě v horních vrstvách půdy bývá vzduchu, organické hmoty a půdního života nejvíce. Když strom zasadíme příliš hluboko nebo na jeho kořenovou zónu navezeme další vrstvu zeminy, začínáme mu postupně odebírat to nejdůležitější – přístup ke vzduchu.

Kořenový krček není detail

Jedním z nejdůležitějších míst na stromě je kořenový krček. Jde o přechod mezi kmenem a kořeny.

Právě tento bod by měl být po výsadbě viditelný nebo se nacházet těsně na úrovni okolního terénu. Pokud skončí několik centimetrů pod zemí, vzniká problém.

Kůra kmene není uzpůsobena k dlouhodobému kontaktu s vlhkou půdou. Postupně může docházet k jejímu poškození, zahnívání a napadání různými patogeny. Strom pak investuje energii do řešení stresu namísto růstu.Mnoho stromů navíc dokáže příliš hlubokou výsadbu několik let maskovat. O to zrádnější tento problém  bývá.

Když dobrý úmysl škodí

Často se s tím setkáváme při úpravách zahrad. Někdo chce vyrovnat terén, založit nový trávník nebo vytvořit záhon pod vzrostlým stromem. Přiveze několik centimetrů zeminy a rozprostře ji kolem kmene. Na první pohled se nic neděje. Jenže pod povrchem právě začíná proces, který může strom oslabovat po mnoho dalších let. 

Málokdo si uvědomuje, že nejdůležitější kořeny stromu neleží hluboko pod zemí. Většina jemných kořenů, které zajišťují příjem vody a živin, se nachází poměrně mělce pod povrchem. Když nad ně navrstvíme další zeminu, omezíme přístup kyslíku a změníme prostředí, ve kterém strom po mnoho let fungoval.

Čím těžší a hutnější je navážená zemina, tím větší problém může vzniknout.

Stromy potřebují vzduch stejně jako vodu

Když se mluví o potřebách stromů, většina lidí si vybaví vodu a živiny. Méně známou skutečností je, že kořeny potřebují také kyslík. Kořeny totiž neustále dýchají. Spotřebovávají kyslík při buněčném dýchání a získávají tak energii potřebnou pro svůj růst a fungování.

V přemokřené nebo utužené půdě množství kyslíku výrazně klesá. Kořeny pak ztrácejí schopnost efektivně přijímat vodu a živiny, přestože jich může být v půdě dostatek. Proto někdy strom nevypadá jako rostlina trpící suchem, ale přesto postupně slábne. Ve skutečnosti může trpět nedostatkem vzduchu.

Jak poznat příliš hluboko zasazený strom?

Mezi typické příznaky patří:

• pomalý růst,

• menší přírůstky,

• předčasné žloutnutí listů,

• prosychání části koruny,

• výskyt hub nebo poškození kůry u paty kmene,

• zvýšená citlivost na sucho a další stresové podmínky.

Samozřejmě podobné projevy mohou mít i jiné příčiny. Pokud však není viditelný kořenový náběh a kmen přechází rovnou do země jako telefonní sloup, je na místě zpozornět.

Jak sázet správně?

Základní pravidlo je překvapivě jednoduché.

Sázejte strom tak, aby vršek kořenového krčku byl v úrovni okolního terénu nebo mírně nad ní. Půda si po výsadbě často ještě sedne a strom se dostane přesně tam, kde má být.

Kolem stromu vytvořte zálivkovou mísu a povrch zamulčujte. Mulč pomáhá zadržovat vodu, chrání půdu před přehříváním a podporuje půdní život. Nikdy však mulč nehromaďte přímo ke kmeni. Mezi kmenem a mulčem ponechte několik centimetrů volného prostoru, aby kůra mohla zůstat suchá a dobře větraná.

Někdy pomůže méně než více

Moderní zahradničení nás často vede k přesvědčení, že rostlinám musíme neustále něco přidávat. Více zeminy, více hnojiv, více péče. Stromy nám ale často ukazují opak. Potřebují především dostatek prostoru, vzduchu a zdravou živou půdu. Když respektujeme jejich přirozené potřeby, dokážou fungovat desítky i stovky let téměř bez zásahů.

A právě proto platí jednoduché pravidlo:

Stromy sázejte. Mulčujte. Zalévejte. Ale nikdy je nepohřbívejte. 

Za roky práce v zahradách jsme se s tímto problémem setkali mnohokrát. Odstraňovali jsme stromy, které postupně uhynuly v důsledku hluboké výsadby, viděli jsme stromy zlomené v místě kořenového krčku a řešili jsme řadu případů, kdy strom dlouhé roky chřadl bez zjevné příčiny. Když jsme se však podívali blíže, opakoval se stále stejný scénář – strom byl jednoduše utopený pod vrstvou zeminy.