Proč zvolit vyvýšené záhony pro pěstování?

02.10.2021

O výhodách vyvýšených záhonů jsem psala v předchozím článku, ale nyní bych chtěla vyzdvihnout to, proč jsou vyvýšené záhody dobré i na zvyšování potenciálu půdy, a čím je plnit. Proč jsou vyvýšené záhony dobré pro ty místa, kde není moc dobrá půda, či skoro žádná - to je například náš případ, kdy je na pozemku hlavně skála. A jak lze pomoci tvorbě zdravé půdy neboli půdního bohatství právě stylem hospodaření nebo chcete-li zahradničením.

Naše zahrada je na krásném místě, zvaném Nad horou, ale je také na skále a půdního základu zde moc není. Po pár centimetrech kopání narazíte na skálu a půda, která tu je, vznikla hlavně zavážkou všeho možného z let minulých. A právě permakulturní a přírodní hospodaření nás navedlo na možnost, začít půdu podporovat, pečovat o ni, stupňovat určitým způsobem její potenciál a zvyšovat tak její hmotu, tedy množství.

Permakulturní hospodaření lze vnímat určitým způsobem jako to, co je přirozené, ekologické, bez použití jakéhokoliv vnějšího průmyslově vyráběného produktu a také zachování principů přírody a jejích možností.

Zdravá půda je ta půda, která je bohatá mimo jiné na uhlík. Uhlík v půdní organické hmotě, má různou podobu od rozkládajících se listů, přes slámu až po látky z humusu. Obsah organické hmoty v půdě ovlivňuje řadu půdních vlastností, jako je například pH, teplotu či schopnost půdy zadržovat vodu a živiny. Změníme-li způsob zahradničení, můžeme významně změnit právě důležitý obsah organické hmoty a tím posílit naše výnosy.

Dodáváme-li uhlík v potřebném množství do půdy, pravděpodobně zvýšíte nejen výnosy, odolnost a zdraví rostlin, ale zároveň snížíme spotřebu kompostu (hnojení) i závlahy. Chemický prvek uhlík je stavební kámen všech živých organismů a tím i rostlin.

Uhlík se v hojném množství nachází v suchém listí, v slámě, v seně, v dřevě, v hoblinách, pilinách, štěpce, ale i v kartónech či v papíru. Dřevěný materiál jako piliny a hobliny lze sehnat například od truhláře či na pile, slámu od místního zemědělce.

A množství uhlíku lze ovlivnit i skladbou rostlin bohatých na uhlík, které vysazujeme. Jsou to rostliny jako například kukuřice, pšenice a jiné obiloviny, topinambury, slunečnice a vinná réva. Těmto plodinám je dobré vyhradit až šedesát procent celkové osázené plochy. Potom si zahrada sama ze svých zdrojů dokáže vyprodukovat dostatek uhlíku pro své potřeby.

Pokud tuto možnost nemáme jeden z možných zdrojů, jak obohacovat a podporovat tvorbu zdravé a kvalitní půdy jsou i vyvýšené záhony, které jsou svou skladbou - větve, kmeny, tráva, listí, sláma, dřevěný popel, piliny, kompost apod., skvělé pro tvorbu dostatečného zdroje uhlíku a po několika letech, kdy vyvýšené záhony promění naskládané suroviny v zeminu, ji můžeme zapracovat do půdy našeho pozemku, a tak nejen pozemek vytěžovat, ale naopak půdu vracet, tedy v tomto případě spoluvytvářet.

Další možností je samozřejmě kompostování. Pokud budu tvořit dostatečné množství kompostu a ten vracet zpět na zahradu (styl tzv. zahradničení bez rytí), mohu takto zvyšovat potenciál a množství hmoty, která je zdravá a funkční. Ale o tom zase v jiném článku...

A teď dosti teorie a jdeme na praxi. Jak vyrobit vyvýšené záhony z palet a čím je naplnit?

https://bydlime-na-zahrade.webnode.cz/l/vyvysene-zahony-z-palet-postup/