Přírodní vysazování trvalek bez zalévání

Nastává doba, kdy se sucho stupňuje a nejednou vám tu budeme říkat, nezalévejte. Je to podle vás padlé na hlavu, no my si to také mysleli, dokud jsme to nezkusili. Nová výsadba bez zalévání se děje právě teď a jejím cílem je podpořit nově vysazené rostliny, aby byly samostatné, dobře prokořeněné a odolné.

Tohle jen pro odvážné

Netroufneme si říct, zda by to mohlo vždycky fungovat u stávající výsadby, protože ta je na něco naučená a ta změna by musela být v tomto případě spíše postupná, protože rostliny potřebují na každou změnu určitý čas, stejně jako vlastně my lidé. Nám se to zatím daří měnit i u stávající výsadby, ale je to proces a je to zahrada od zahrady. Ale u nové výsadby se toho nebojte a směle do toho. Důležité je načasování (brzké jaro, nebo podzim), celková skladba rostlin a stav půdy.

Takže připravím půdu, vysadím správně trvalky (pořádně zatlačit tak, aby nešly dvěma prsty vyndat) a pak je pořádně proliju vodou (nejlépe dešťovou). Bavíme se o 2 až 2,5 litrech k jedné rostlině. Pak záhon zamulčuji a nechám ty sazenice být. Už na ně nesáhnu😊. Mohu až časem v těch dlouhodobých největších vedrech opět prolíj pořádně a pak opět nechat být. Cílem je, aby se rostliny zakořenily a jejich kořeny prorostly co nejvíce do hloubky i šířky (podle druhu) a postaraly se samy o sebe. Nevychováváme rozmazlené slečinky😊, ale odolné, samostatné zdravé a propojené trvalky.

Bez správného výběru to nejde

Prvním předpokladem úspěšnosti, je vybrat vhodný druh a kultivar na dané místo. Takže mám tam spodní vody a mokro, jílovitou půdu a slunce v každém koutu zahrady jinak? Jsem naopak na skále, hlinitopísčité půdy dokonce málo a voda se i tak špatně drží? Anebo jsem u jehličnatého lesa s kyselými podmínkami a převážně dne ve stínu, či na jižním svahu s jílovitou půdou pod kopcem, kdy je chvíli sucho a chvíli přemokříno? Těch variant a možností je mnoho, a proto každá zahrada má svá specifika, které je dobré znát a nepodceňovat.

I když je tu ještě starý dobrý pokus a omyl😊.

Každá rostlinka je vhodná do nějakých podmínek, typu půdy a místa (slunce, voda, vítr, ví), naprogramovaná je na to, aby se jí dařilo přesně tam, kde má být a je na vás, abyste si dali tu práci s výběrem, protože jedna věc je přežívat a druhá prosperovat😊.

Můžete to udělat sami, nebo si pozvěte odborníka, určitě ho v okolí máte, a nemusí to být přímo vystudovaný architekt či zahradník, stačí soused či sousedka, který/á má rád/a rostliny, orientuje se v nich a je dobrý pozorovatel😊. Nebo schopný zahradník v zahradnictví, který má svou práci opravdu rád, a o kterém víte, že tomu rozumí, je také k nezaplacení. 

Pomohou i popisky rostlin u specializovaných prodejců rostlin a klidně na internetu (ale pozor, musí tam být relevantní informace, docela služné popisky má například https://www.zahradnictvi-flos.cz nebo můžete navštívit otevřené dny v https://www.herbagrata.cz/) a určitě budete znát někdo i další odoborníky pro koncové zákazníky i vstřícná zahradnictví.

Půda je základ

Druhým předpokladem je půda a vaše péče o ní. Neříkáme, že budete půdu měnit, chraň vás ruka páně😊, máte tam jíl, tak máte, rostliny se najdou i pro tuto oblast, máte tam hlinitopísčitou, tak na tu jsou taky vhodné kultivary a máte spodní vody, nebo naopak sucho jak na prérii, i pro vás jsou vhodné kultivary. A to s ohledem na slunce a stín, vítr, kotlinu či kopce či hory a s vodou či jejím nedostatkem si také poradí.

Nechoďte proti přírodě, ale s ní.

Nám se osvědčilo půdu neměnit, ale podporovat a tím postupně měnit její stav k lepšímu, zvláště pokud je léta hnojená umělými hnojivy, ošetřovaná chemickými postřiky a krmená jen substráty z pytlů, či byla pod textilkou. 

Podpora od profesionála bude asi více sofistikovaná, ale i vy to zvládnete. Biouhlem nic nezkazíte, právě naopak, jen myslete na to, že použijete maximálně 10 % z celkového objemu, kterým chcete podpořit své záhony. 5 % už udělá za rok zázraky, hlavně pokud je biouhel zaktivován (voda, kompost).

Pak je tu podpora v podobě kompostu. A protože nejlepší kompost pro každou zahradu je právě ten z vaší zahrady, nezbude vám nic jiného, než se naučit kompostovat. Není to žádná alchymie, jen jde o to si vybrat místo, udělat si nejméně dvě komory, do jedné to všechno házím a vrstvím a do druhé to přehazuju (stačí jednou ročně). Uvědomte si, že si tak tvoříte i super záhon na dýně, melouny, ale třeba i cukety, lilky apod.

A pak se naučíte mulčovat. Jako všeho je třeba s mírou, tak to samé platí o mulčování. Nejlepší je mulčovat tím, co mám na zahradě, ať už zbytky z rostlin jako trvalky, letničky, zelenina, ale i listy z ovocných stromů nebo pokud mám štěpkovat, tak i z větví, suchých trav apod. Nic se nemá přehánět, ale půdu je nejlepší zakrýt a než vám ty všechny trvalky, keře a stromy vyrostou, můžete jim pomoci právě mulčováním.

A teď k té samotné výsadbě, bez které to celé nebude správně fungovat. Je to tak, správná výsadba podporuje nejen celkové zdraví zahrady, ale hlavně půdu a půda pak rostliny a tak celé dokola. Správně - je to opět ten několikrát zmiňovaný koloběh života😊.

Rostliny se propojí kořeny s mikroorganismy a houbami v zemi a zároveň si začnou brát energii ze slunce, kterou promění na cukry a pošlou dolů, jak začnou živočichové a mikroogranismy pod zemí aktivně pracovat a taky vyměšovat, obohacují tím půdu o látky, které hnojvem nenahradíte, a tak začne vzájemně prospěšný proces od shora přes rostlinu až po zem a zase ven.

Takže pokud chci něco udělat pro svou půdu, vysadím všechny rostlinná patra (stromy, keře, trvalky) a "zakryju" povrch půdy rostlinami (půdopokryvnými, podrostovými a třeba i plevelem), a než se to celé zapojí, zakryju volnná místa mulčem proti odparu a prorůstání plevele.

Veřte, že tohle opravdu funguje, anebo víte co, zkuste si to sami...

A jaké máte vy zkušenosti s půdou a trvalkami?