Rekonstrukce zahrady pomocí trvalek a okrasných travin

01.05.2024

Pokud uvažujete o oživení zahrady, pak trvalky jsou ty pravé. Nejde jen o oživení kvetení, ale jde i o strukturu, podporu opylovačů a živočichů, zlepšení půdních podmínek, lepší zadržování vody přímo na pozemku a zároveň celkové vylepšení vitality zahrady.

Důvodů by se dalo vyjmenovat určitě ještě více, ale tyto hlavní postačí. Vždy máme radost, když chce někdo právě tuto rekonstrukci a dodat své zahradě trvalkovou výsadbu.

Jak na to?

Prvně je dobré zjistit, co máte rádi – od barev, stylu, doby kvetení, struktury, potřeb a představ. Pak zjišťujete půdní podmínky, prověříte místo, a to od slunečního svitu před vítr po vodní zdroj. Neopomenete i čas, znalosti údržby a kolik energie jste ochotni dát do výchovy záhonu.

A důležitý je i rozpočet, protože plně osázený záhon, který se má rychle zapojit a uchytit je vysazován docela nahusto (7 až 9 rostlin na 1m2), takže i počet rostlin, jejich cena, ale i skladba záhonu a potažmo výběr rostlin nejen na paíře předtím, ale i v zahranictví zaberou nemálo času.

A pak když znáte všechny informace o místě, požadavky máte také již zjištěny, můžete se pustit do přípravy. Čím pečlivější příprava a výběr jednotlivých rostlin, tím větší šance, že se rostlinám na daném místě bude líbit a budou prosperovat a vás bude celá výchova záhonu stát méně energie a času.

Dalším krokem je příprava materiálu. Nechceme, pokud je to možné, půdu měnit, ale podpořit. Takže volíme materiály jako kompost, biouhel a v případě jílovité půdy i písek (někdy dokonce štěrk). My neděláme v rodinných zahradách pískové či štěrkové záhony, protože si myslíme, že do zahrady patří zemina (hlína je zkrátka hlína). Chceme se procházet zahradou a vnímat hlínu, vůni půdy, vidět a kochat se strukturou půdy, a ne písku nebo štěrku.

Pokud tedy máme rostliny vybrány a nakoupeny, materiál připraven, začíná samotná realizace.

Příprava záhonu je o vypletí stávajícího místa, a pak volba postupu úpravy půdy podle stávajícího stavu. Takže někdy volíme rytí, protože jinak to nejde, někdy volíme "jen" doplnění materiálu a promísení hráběmi a někdy volíme dokonce tzv instantní formu v případě hodně velkého zaplevelení (břečťan, bršlice, kopřivy apod.), dáváme tím trvalkám více času na zakořenění a růst než plevelu.

Samotná výsadba je také důležitá, pokud je kelímek se sazenicí zaplevelený, vrchní vrstvu s plevely odstraníme a tu dáme dolů do připravené jamky na trvalku. Trvalky vždy dobře zatlačíme, aby mezi kořeny a půdou nebyl vzduch, zjistíte to tak, že je dvěma prsty nemůžete vytáhnout. 

A důležité je velmi dobré prolití po výsadbě. Volíme to vždy podle počasí a půdy, ale alespoň 2 až 3 litry ke každé rostlině by to měly být. Pak už nezaléváme, protože chceme, aby se trvalky dobře zakořenily, což mohou jen když musí pracovat trochu sami. Když tak často nezaléváme, trvalky jdou kořeny dolů a nerozpínají je po povrchu, jako v případě, když pravidelně zaléváme nebo máme závlahu.

Pak nastupuje zamulčování. 

Ano, je to pro někoho kontroverzní téma, čím mulčovat, ale řekneme to slovy výzkumu, kůra vychází zatím nejlépe. Udrží nejdéle plevele na uzdě, zadržuje vlhkost, nedovoluje vysoušení povrchu půdy, esteticky také nevypadá špatně a ve srovnání se štěrky, kompostem i štěpkou vychází pro nás nejlépe versus pro a proti.

Jsou výsadby, které jsou vyloženě prérijní, tak tam musíme občas volit jiný materiál než kůru, ale pokud je to smíšený trvalkový záhon, vyhrává kůra nebo štěpka, ale na životnost a účinky kůra vede. A ohledně kyselosti, nemáme zatím zkušenosti, že by s tím měly trvalky problém a za čas kůra zetleje a trvalky si již poradí sami už bez ní.

O výsadbě trvalek by se daly psát romány, protože co místo, klient či podmínky, tím jiný přístup, ale všeobecně stačí pár těchto postřehů, které by mohly pomoci k lepšímu pochopení, jak k výsadbě celkově přistupovat. Vyzkoušejte si to sami a získejte vlastní zkušenosti, ty jsou stejně nejlepší😊.

A pokud máte nějaké otázky, či vlastní zkušenosti, sem s nimi....